Mrtvá zóna
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/415608/bmid_mrtva-zona-rvi-415608.png
4
1669
1669
3. vydání Hlavní hrdina, John Smith, se jako malé dítě při bruslení ošklivě praštil do hlavy. Na záblesk jasnovidectví, který se u něj v té chvíli projevil, sice zapomene, ale tato schopnost se znovu přihlásí o mnoho let později. Na pouti, kde je se svou dívkou Sárou, nejprve zázračně vyhrává v kole štěstí, ale vzápětí ho strašlivá autonehoda uvrhne na pět let do kómatu. Když se z něj probudí, probouzí se spolu s ním i jeho jasnovidecká schopnost. John nedokáže svůj dar nijak ovládat, netuší, kdy znovu z pouhého dotyku něčí ruky dokáže odhalit minulost i budoucnost. Pro okolí se ovšem stává monstrem, příšerou vhodnou tak pro bulvární plátky, od které je lepší se držet dál. Když si jednoho dne náhodou potřese rukou s vlivným politikem, spatří budoucnost celé Ameriky, která je temná, velmi temná…, a John je postaven před nelehké rozhodnutí, co má s touto svou znalostí udělat.... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 2019 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Dead Zone, 1979
více info...
Přidat komentář
To je tak, když věříme Šaškum a manipulátorum. Pokud přijde upřímné varování i na základě faktu obyčejných lidí stejně věří iluzi a falešné hře. A dokud tak to bude, nemá změna na lepší budoucnost dobré základy. Pokud nějaké vůbec má. Jeden z důvodů proč skutečný jasnovidec bez ega a bez zátěže (co není ulitly v extrému a vesmíru plně - to už jsou nemocní lidé bez hranic) bude raději mlčet a v ústraní.
(SPOILER)
"Kdybyste se mohli vrátit do roku 1932 a zabít Hitlera, udělali byste to?"
Nějak si nedokážu bezprostředně po přečtení dát dohromady pocity, které ve mě tento román vyvolal. Už vím, že Kingovo vyprávění mě dokáže vtáhnout natolik, že s jeho postavami prožívám každý jejich krok, každou jejich emoci. Tahle psychologická cesta do nitra Johnnyho Smithe přeci jen byla v něčem odlišná. Jako bych věřil, že pro něj všechno dopadne dobře, ačkoliv celou dobu podvědomě tušíte, že jeho osud nemá šťastný konec. Nebo má?
Myslím, že toto je jedna z najlepších Kingoviek o ktorý sa až tak nehovorí. Táto kniha je zatienená velikánmi ako To, Odpor alebo Prokletí Salemu ale nenechajte sa oklamať pretože kvalitou sa im bez problémov vyrovná.
Moje druhá kniha od Kinga. Opět jako audiokniha. Vlastně ani nevím co napsat zvláštní, dobré, zajímaví, velmi dobré, někdy zmatené, někdy moc dlouhé, někdy psycho a takovéhle emoce jsem měla v průběhu celé knihy. :D Ale ve finále všechno pak zapadá a příběh se mi jako takový moc líbil. Přesto se přiznám, že ÚSTAV jako první kniha se mi líbila více. Zkusím další knihu od tohoto mistra :)
Psychologický thriller s prvky nadpřirozena jehož tempo je zpočátku rozbíjeno zdánlivě nesouvisejícími odbočkami. Postupem času do sebe sice všechno začne zapadat, ale třeba pátrání po vrahovi, které mi přišlo zajímavé se smázne relativně rychle a naopak politická linka v závěru dostane až moc prostoru…7/10
Politický psychothriller s hlavním prvkem jasnozřivosti a tak trochu fanatické víry. Velmi slušně prokombinovaný příběh, který má smysl, zaujme a nezklame. Občas nutí k zamyšlení, sem tam proběhne mráz po zádech v určitých pasážích zrychlí tep. To je King. Nemůžu říct, že mě kniha nudila ale možná mi to všechno přišlo tak nějak zdlouhavé a politické téma není zrovna něco co bych vyhledávala takže jsem knihu četla celkem dlouho. Ale není tu nic co bych měla konkrétně vytknout.
Velmi dobré, odposlouchal jsem to jako audio knížku vlastně jen proto, že od Kinga neznám vůbec nic a chtěl jsme to napravit a narazil zrovna na tenhle psychologický román. A musím říct, že mě fakt mile překvapil a vtáhl do děje. Krom dobře řemeslně napsaného a vystavěného příběhu a postav bylo velmi zvláštní a zajímavé i téma. Dar, či spíš prokletí hlavní postavy Johnnyho. Úvahy s tím spojené jsou vážně dobré! Všichni jsme nevěřící Tomášové a každý věříme tomu, čemu chceme. Někdy nás posune střet s nějakou situací a někoho ani to ne. Jen myslím, že druhá hlavní záporná postava by se na konci zachovala ve skutečnosti jinak (nechci spoilerovat). Ale pro děj románu to bylo samozřejmě ideální rozuzlení. Jeden z nejlepších klasických románů ze současnosti, se kterým jsem se v poslední době setkal.
Když budete číst poslední stránku dvě a budete u toho poslouchat něco jímavého... Další kniha od Mistra přečtená a já si říkám kdo Kinga sestrojil aby takhle psal? Existuje vůbec? Není King jen značka týmu těch nejlepších spisovatelů, co se střídají ve vydávání knih pod jeho jménem? Další bezva kousek plný odkazů (zdraví Carrie) a jen s chutí do dalších jeho děl.
Jiný typ knihy, než na který jsme u Kinga zvyklí, více psychologické. Je to vlastně kniha o tom, zda máme či musíme, pokud máme schopnosti, měnit budoucnost, kniha o morálce, zodpovědnosti, která přichází s velkou mocí.
Dvě dějové linie v Johnnyho životě, které spolu jakoby nesouvisí. Mně více seděla ta první, ale ta druhá mě dojímala. Kniha napsána velmi čtivě, nejsou zde dlouhé nudné pasáže. Nicméně, já mám raději Kingovu hororovou tvorbu, proto jen tři hvězdy.
Jedna z těch lepších knih od Kinga, co jsem četl. Není to typický Kingův horor, spíš psychologický thriller s kouskem nadpřirozena. Hlavně se mi líbí, jak King popisuje hlavního hrdinu, a jeho boj s vlastním "darem". Vedlejší postavy v této knize nejsou tak detailně vykreslené, což mi vyhovuje, protože oproti jiným knihám se věnuje Johnnymu. Oproti Dallas 63 mi vadila "politická část" knihy, ale to nevadí. Druhá polovina, kde Johnny velmi postupně ztrácí kontakt s realitou, je opravdu dobře napsaná a člověk si to postupné "šílení" uvědomí až na konci. Celkově jsem knihu zhltl skoro na jedno posezení a dávám jí plný počet.
,,Být či nebýt, to je oč tu běží."
Je bezesporu dáno, že tato památná věta Hamleta - Shakespeara, se v jistém smyslu... hodí na spoustu jiných děl, třeba i od Kinga.
Být na místě hlavního "hrdiny" Johna Smitha, tak bych si taky přišla díky jistým okolnostem - schopnostem..., dost nepatřičně, přímo na "Chocholouška." Jednoduše, ne každý DAR, přijímáme s povděkem...
Zase jedna z těch starších záležitostí od mistra, která se ani po X letech neomrzí a na svém kouzlu a čtivosti nikterak netratí.
Navíc i oceňuji velice pěknou obálku knihy. Nemohu si pomoci, ale ty dřívější přebaly ke knihám od Kinga, se mi z větší části líbí víc... ; )
Mrtvá zóna, kniha, ve které King ukazuje, že není autorem pouze jednoho žánru.
Politicko-psychologický thriller s trochou nadpřirozena ve formě jasnovidectví je skvěle a poutavě napsaný, napínavý a plný emocí.
Rozdělení do dvou částí a pro někoho zdlouhavé popisy mi nevadily, vše je sladěné a nic není nadbytečné. Některé věty se mi budou v mysli přehrávat dlouho.
Za mě plný počet.
Zdá se, že Kinga mezi oblíbené autory nezařadím, přesto knihu nemohu ohodnotit špatně. King je dobrý vypravěč a příběh i se všemi postavami je propracovaný. V některých pasážích však byl zdlouhavý (SPOILER: př. nekonečná scéna s poutí, která vyústí v úvodu naznačenou Johnyho výhru). Chápu, že vystihnout atmosféru i psychologii postav v krátkosti je těžké, ale mě prostě nebaví protloukat se řádky zakončenými fakty, která už od začátku znám. Trefná přirovnání a poutavý námět naštěstí tu zdlouhavost vyrovnaly. Zvažuji, že zkusím od Kinga časem i něco dalšího.
Tuhle knížku jsem kdysi dávno již jednou četl. A je pořád velmi dobrá i po letech. Příběh je dobře vymyšlena vystavěn. Dokonce jsem spokojený i s tím na co tu dost lidí poukazuje, tedy na to, že kniha má několik vrcholů. Tak by to totiž v realitě určitě bylo. Za mě jeden z lepších Kingů.
(SPOILER) V této knize rozhodně nečekejte nic hororového. Jedná se spíš o psychologický thriller s prvkem nadpřirozena, který se vyskytuje u hlavní postavy Johna Smitse. Během první půlky knihy sledujeme co se mu stalo a taky to, jak se s danou situací popasuje, čím si prochází. Jeho schopnost se za mě nejlíp projeví v případu Škrtiče, kde kniha graduje a mohla by i končit. Následuje poslední čtvrtina s politickým tématem, kde se John potkává s postavou politika Stillsona. Jako zajímavé, ale už to tolik negraduje a jsme svědky Johnova konce.
Tohle je King ve vrcholné formě. Přiznám se, že jeho novější věci mě moc neoslovují, ale pokaždé, když sáhnu po některém z knižních restů z dob minulých, zas a znovu si uvědomím, jak skvělý je to spisovatel. Příběh Johna Smithe není nijak zvlášť strašidelný, ale zato nesmírně napínavý, čtivý a místy i hodně mrazivý i smutný. Lépe pro mě fungovala první část knihy, v níž se pátrá po sériovém vrahovi (tu jsem doslova hltala), než část o Smějícím se tygrovi, ale i tak byla kniha jako celek skvělá.
(SPOILER) Tak tohle mě úplně pohltilo, od Kinga jsem do této doby nic nečetl, ale po četných narážkách na knihu v komentářích u epizody Demon 79 seriálu Black Mirror jsem si ji hodně chtěl přečíst. Zřejmě šťastný výběr, postavy jsou opravdu výborně napsané, jejich chování logické a i když se mi zdálo, že kapitola na pouti je možná až moc obsáhlá, opak byl pravdou, byl to jen stavební kámen pro to všechno. Dobré vystihnutí myšlenkových v těžkých situacích (až si to přiznáváme, nebo ne), kruci dojemné scény už na začátku, i když víme, že John musí přeci přežít nemluvě o dalších dojácích v průběhu. Potěšilo příjemné opakování postav a událostí (nenásilně, ne jako u jiných autorů) a předjímání, které mi často vadí, tu bylo také zpracováno dobře a navíc dávalo smysl v rámci příběhu. Ke konci jsem se bál téměř otáček stránky dál v obavě, jak to dopadne! Rozloučení na konci se také povedlo, ale stále jsem si říkal, jaké by bylo asi vyznění, kdyby byl John dřív zastaven a jeho děsivé vize by se vyplnily. Ale to vůbec není stížnost, jen přemítání. Teď už jen najít podobně skvělou knihu.
U Kinga to mám tak, že ma kniha veľmi baví, alebo vôbec nebaví. Táto bola úchvatná!
Štítky knihy
zfilmováno politika jasnovidectví kóma
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Moc se mi to líbilo. Je to jedna z těch knih, v nichž King nepotřeboval pomoc nadpřirozena, samozřejmě, mimo daru jasnovidectví hlavního hrdiny. A to mu ráda odpouštím.
Příběh není takovým tím bezhlavým úprkem typu start-cíl, naopak, jak už kdosi níže napsal, jen si tak pozvolna plyne. Je čas na postavy a jejich psychologii, je čas na jejich pochopení...
Doporučuji.