Čechoslováci v Gulagu
Jaroslav Formánek , Adam Hradilek , Jan Dvořák
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/359202/bmid_cechoslovaci-v-gulagu-tRI-359202.jpg
5
22
22
Kniha se věnuje málo známé historii represí vůči občanům Československa a Čechům žijícím na území Sovětského svazu ve 20. až 50. letech minulého století. Na tragických životních osudech dvanácti Čechoslováků a jejich rodinných příslušníků a přátel demonstruje zvůli sovětské totalitní moci, která nemilosrdně likvidovala či k otrocké práci bezohledně využívala i domnělé odpůrce režimu. Desetitisíce nevinných a často náhodně vybraných lidí se tak octly v soukolí nenasytného molochu v podobě provázané sítě trestně pracovních táborů - neblaze proslulého systému zvaného Gulag. V jednotlivých kapitolách zasazených do kontextu klíčových dějinných událostí kniha nejprve nastiňuje represe v meziválečném období formování sovětského režimu, násilné kolektivizace a tzv. velkého teroru, jemuž padlo v Sovětském svazu za oběť 700 000 lidí, včetně více než tisícovky popravených krajanů a dalších tisíců pronásledovaných. Dále si všímá osudů uprchlíků z okupovaného Československa po roce 1939. Zvolené příběhy zde reprezentují osudy okolo desítky tisíc běženců zejména z oblasti Podkarpatské Rusi, ale i z českých zemí a Slovenska, kteří byli v průběhu druhé světové války v Sovětském svazu obviněni z ilegálního překročení hranice, špionáže či protisovětských aktivit a využiti k otrocké práci. Třetí kapitola demonstruje příklady perzekuce našich občanů po roce 1945. Jde zejména o ty případy, kdy byli předem vytipovaní jedinci z již osvobozeného Československa násilně odvlečeni do SSSR, aby zde byli souzeni a vězněni. Represím byli vystaveni i ti, kteří se ocitli na sovětském území na základě poválečné výměny obyvatelstva mezi Sovětským svazem a Československem. Kniha vychází jako společná publikace České televize a Ústavu pro studium totalitních režimů vydaná ke stejnojmennému třídílnému dokumentu natočenému k 100. výročí bolševické revoluce v Rusku.... celý text
Přidat komentář
Od prvního příběhu mě šokovalo to, že ti lidé (když mohli) ten svůj život neopustili. Možná to bylo tím, že v příběhu nebylo úplně do detailu vysvětleno proč zůstali (po propuštění z Gulagu) ve Svazu. Proč se nevrátili zpět do ČSR, odkud odešli za lepším které bylo stonásobně horší. Nicméně je to šokující. Šokující, ve smyslu jak málo stačí aby se toto dělo. A co všechno si lidé nechají líbit, schovají hlavu do písku, splynou s davem. Myslím, že Západní Evropa vůbec netušila (a asi ani nechtěla vědět) co se za železnou oponou děje. Tak jako nechali Hitlera konat zvěrstva v rámci čisté rasy. A co je nehorší, stále se o tom nemluví. Dějiny 2. světové války máme díky televizním pořadům, seriálům tak zpopularizované, že za chvíli to budeme brát jako "zábavnou telenovelu se šťastným koncem", ale o tomhle se prakticky moc nemluví, neví. Pořád se bojíme aby se historie neopakovala, abychom tady neměli dalšího Hitlera nebo dalšího diktátora. Nicméně, dokud si nepřiznáme každý den z uplynulých 100 let (dobrý i ten špatný) a dokud o tom bude jen pár knížek, máme se čeho obávat. A nemusíme jít ani daleko, stačí se podívat ze Smetanova nábřeží přes řeku.
Dvacáté století po první světové válce dalo příležitost velkým státním útvarům možnost, aby se moci uchopily totalitní režimy. A ony tu svou moc prohlubovaly pomocí šíleného teroru proti vlastnímu obyvatelstvu. V této knize je uvedena spousta odstrašujících životních osudů československých občanů, kteří se dostali do spárů NKVD - tedy sovětské státní bezpečnosti - a byli nuceni prožít v gulagu obrovské útrapy. Velice potřebná kniha!
Viděl jsem třídílný dokument. Je úžasné, jak dokázali autoři posbírat tolik dokumentů, fotografií a filmů. Ale jak už to bývá, kniha je daleko podrobnější a asi i více drsnější, sugestivnější, morbidnější? Nevím to správné slovo. Ty neuvěřitelné řádky si totiž občas musí člověk přečíst zas a znovu, protože tomu prostě nechce a nemůže uvěřit. Knihu jsem četl po malých kouscích cca 3měsíce. Najednou je to moc velká nálož. Teď si jdu přečíst Rambo, abych si od toho násilí trochu odpočinul. Rambo totiž není tak drsný a od komunistů a bolševiků by se mohl hodně učit.
Tato kniha by mohla mít ještě podtitul "Již nikdy nedopusťme". Celá otřesená jsem ji dočetla za dva dny. Zvládla bych to určitě i za jeden, ale stále jsem se musela vracet a číst některé stránky znova. Ovšem ne proto, že by byla nesrozumitelná. To jenom já nemohla uvěřit, že může existovat taková zrůdnost. Že dokáže opravdu být člověk člověku vlkem. Jistě, hodně toho znám i z jiných knih, ale tahle mne teda dostala. Málo známá historie Čechoslováků zavlečených do gulagů ve 20. až 50. letech minulého století. Tragické lidské osudy jsou zde podány s takovou syrovostí, až jde mráz po zádech. Docela mne mrzí, že jsem neviděla stejnojmenný televizní dokument.
Knihu jsem zařadila do knihovny na to nejvíc viditelné místo, aby ji nepřehlédl nikdo, kdo k nám přijde na návštěvu. Měl by jí číst každý, aby se tohle už nikdy neopakovalo.
Zařazuji si ji do výzvy i do doporučených knih a samozřejmě nemohu jinak,než dát 5*
.
Výběr osob, které se dostaly do gulagů, velice dobře ukazuje, že před odsouzením nikoho nechránilo postavení, věk, dokonce ani příslušnost ke komunistické straně. Sice je potěšitelné, že řada lidí byla po letech rehabilitována, ale nijak nelze nahradit životy, zdraví, čas odloučení od blízkých, strach a trýzeň, které zažívali.
Dávám 10 hvězdiček. Velice smutné příběhy lidí, kteří prošli Gulagem. Každý příběh je jiný, ale každý je zajímavý. A někdy je to opravdu čtení pouze pro silné povahy. Je dobře, že se o této temné součásti dějin může mluvit a že se o nich stále více mluví. Kniha je doplněna fotkami a dokumenty, velice hezky zpracovaná. DOPORUČUJI. Jdu shánět další díly.