Jan Dvořák
česká, 1982
Nová kniha
Velký teror na Ukrajině 1937–1938: Perzekuce české menšiny - Jan Dvořák
Sborník dokumentů represivních orgánů Sovětského svazu připomíná tragédii české menšiny během Velkého teroru na sovětské Ukrajině v letech 1937–1938. Obsahuje c... detail knihy
Související novinky
Dvůr hurikánů, Válečný král a další knižní novinky (2. týden)
Vítáme vás v novém roce 2024 u prvního letošního článku Knižních novinek. V něm se podíváme, jaké knihy vyjdou od 8. do ... celý text
Populární knihy
/ všech 6 knih
Nové komentáře u knih Jan Dvořák
Čechoslováci v Gulagu
„Dávám 10 hvězdiček. Velice smutné příběhy lidí, kteří prošli Gulagem. Každý příběh je jiný, ale každý je zajímavý. A někdy je to opravdu čtení pouze pro silné povahy. Je dobře, že se o této temné součásti dějin může mluvit a že se o nich stále více mluví. Kniha je doplněna fotkami a dokumenty, velice hezky zpracovaná. DOPORUČUJI. Jdu shánět další díly.“... celý text
— Hani77
Čechoslováci v Gulagu
„Uhrančivé čtení.“
— hnatlubo
Čechoslováci v gulagu III.
„Druhý díl trilogie Čechoslováci v gulagu se mi líbil nejvíce. Třetí díl je dost monotonní, poněvadž obsahuje několik příběhů osob z Podkarpatské Rusi. Když Maďaři v roce 1939 okupovali i sever Podkarpatské Rusi, vydávali se Rusíni do SSSR, kde však byli uvězněni jako možní špioni apod. (sovětská paranoia). Jiní Rusíni, případně i Čech (Pavel Cibere, Andrej Patrus-Karpatský, Jakub Koutný), vyvíjeli od roku 1941 snahy o propuštění tisícovek Rusínů z gulagu, aby se mohli stát součástí rodícího se čs. vojska v SSSR. Z toho důvodu se i oni později ocitli v gulagu... Petro Zlenko a Nikolaj Bystrov byli zase exulanti žijící v Československu, avšak Sověti na ně nezapomněli a brzy po válce je zatkli a odtransportovali do SSSR (Zlenko zemřel v gulagu v roce 1954, Nikolaj se dožil návratu do ČSR). Několik příběhů je něčím zvláštní - František Tomečka (rodák z Hranic) byl v SSSR popraven brzy po propuštění z gulagu, Robert Sylten byl zatčen při pokusu o přechod sovětsko-rumunských hranic (většinou se zatýkalo naopak za přechod hranic směrem do SSSR), komunista Josef Michalský byl dlouhá léta v gulagu, přesto však po návratu v roce 1945 znovu vstoupil do KSČ. Velmi drsný je příběh Cecilie Slivkové - Rusínka vězněná v gulagu, později byla v čs. armádě, po válce se jí narodil syn (jeho otec zřejmě zemřel za války), na jaře 1946 chtěla navštívit příbuzné na západní Ukrajině, ale na nádraží usnula a byla okradena i o doklady, do ČSR se mohla vrátit až za tři roky, ale to již byl syn u náhradních rodičů, kteří si ho nechali. Cecílie odjela do SSSR, kde založila novou rodinu. Žofie Malyljová, rovněž Rusínka, vstoupila v létě 1944 do organizace německé protiletecké obrany (tzv. SS-Junaky) - jen proto, aby měla možnost navštívit příbuzné na Podkarpatské Rusi. Kvůli tomu byla v SSSR v roce 1948 zatčena a řadu let strávila v gulagu. Teprve poté se setkala s rodinou...“... celý text
— Kakho-Oto
Čechoslováci v Gulagu II.
„Příběhy z této knihy mě oslovily ještě více než příběhy z prvního dílu Čechoslováků v gulagu. Děsivé, kdo všechno se mohl stát obětí stalinismu - v podstatě každý. Jan Březina byl vyznamenán za účast na letecké výpravě za polární kruh a o rok později již nežil, když byl jako "zrádce" popraven. Revoluce požírala i své děti, jak dokazují příběhy věnované "rudému legionáři" Jaroslavu Štrombachovi (měl český původ, což v období tzv. velkého teroru v letech 1937–1938 stačilo k označení za zrádce a s tím spojenou popravu) a sovětskému funkcionáři Arosevovi (měl za ženu německou židovku z bohatších kruhů). V knize je zpracován i zajímavý život Karla Goliatha - muž židovského původu z Ostravy, jenž byl celý život přesvědčeným "demokratickým" komunistou, takže sice odsuzoval stalinismus (který ho věznil 16 let), avšak komunismus jako celek mu rozhodně nevadil, což ho vedlo i k odsudku Pasternakova díla Doktor Živago (slovy Goliatha román lituje oběti rudých v ruské občanské válce, což podle něho není dobré...). Vymyká se i příběh Josefa Kličky, kterého využívali k propagandě němečtí nacisté okupující české země. V publikaci kupodivu není uvedeno, že Štefan Kločurak, západoukrajinský politik, je přímým předkem Haliny Pawlovské. K nejsilnějším kapitolám patří i medailón věnovaný Pravomilu Rajchlovi, hrdinovi druhého a třetího odboje. Osobně mě dost zaujal i příběh malíře Vladimíra Levory, který se zapojil v roce 1939 na Plzeňsku do protinacistického odboje (šlo o tzv. kyselinové atentáty - znehodnocování německých zásob kyselinou). Před nacisty "utekl" až do Sovětského svazu, kde byl následně uvězněn v gulagu. Podobně dopadli i jiní protagonisté knihy - Rajchl, Breiner, Végh.“... celý text
— Kakho-Oto
Čechoslováci v Gulagu
„Od prvního příběhu mě šokovalo to, že ti lidé (když mohli) ten svůj život neopustili. Možná to bylo tím, že v příběhu nebylo úplně do detailu vysvětleno proč zůstali (po propuštění z Gulagu) ve Svazu. Proč se nevrátili zpět do ČSR, odkud odešli za lepším které bylo stonásobně horší. Nicméně je to šokující. Šokující, ve smyslu jak málo stačí aby se toto dělo. A co všechno si lidé nechají líbit, schovají hlavu do písku, splynou s davem. Myslím, že Západní Evropa vůbec netušila (a asi ani nechtěla vědět) co se za železnou oponou děje. Tak jako nechali Hitlera konat zvěrstva v rámci čisté rasy. A co je nehorší, stále se o tom nemluví. Dějiny 2. světové války máme díky televizním pořadům, seriálům tak zpopularizované, že za chvíli to budeme brát jako "zábavnou telenovelu se šťastným koncem", ale o tomhle se prakticky moc nemluví, neví. Pořád se bojíme aby se historie neopakovala, abychom tady neměli dalšího Hitlera nebo dalšího diktátora. Nicméně, dokud si nepřiznáme každý den z uplynulých 100 let (dobrý i ten špatný) a dokud o tom bude jen pár knížek, máme se čeho obávat. A nemusíme jít ani daleko, stačí se podívat ze Smetanova nábřeží přes řeku.“... celý text
— brabofka
Jan Dvořák - knihy
Žánry autora
Literatura faktu Literatura naučná Historie Vojenství
Štítky z knih
Židé gulagy stalinismus 20. století 30. léta 20. století Sovětský svaz Ukrajina uprchlíci české dějiny Československé legie
Dvořák je 0x v oblíbených.