Čechoslováci v gulagu III.
Jaroslav Formánek , Adam Hradilek , Jan Dvořák
"Osmdesát chlapů zmizelo a nikdo o tom nemluvil. Lidi se tehdy strašně báli o takových věcech hovořit, a pak jako my s mamkou doufali, že se jejich blízcí po čase vrátí." Ze vzpomínek Marie Jandurové Šimkové. "… Stovky našich příslušníků, kteří jsou v koncentračních táborech, marně se dovolávají propuštění a vstupu do vojenských jednotek, tak jak bylo povoleno Polákům a hned provedeno. Uprchlíci z Československé republiky přešli nezákonně sovětské hranice jen proto, aby mohli někde bojovat proti německým fašistům, a dodnes není jim možno vyhovět. Trpí zcela nevinně jak fyzicky nedostatkem výživy a zimou, tak hlavně morálně, neboť cítí, že bylo na ně zapomenuto." Ze žádosti velitele vojenské mise v SSSR Heliodora Píky z 1. listopadu 1941 adresované generálnímu štábu Rudé armády Závěrečný díl volné knižní trilogie Čechoslováci v Gulagu představuje dalších dvanáct tragických osudů československých občanů, kteří se v minulosti ocitli z nejrůznějších důvodů v nemilosrdném soukolí sovětského represivního aparátu - a to zdaleka nejen v době světového válečného konfliktu. Podobně jako v minulých dílech jsou zde přiblíženy také životní příběhy některých českých obětí Stalinova Velkého teroru a nechybí ani tematika únosů nepohodlných lidí z Československa v poválečném období. Tato publikace vychází nejen u příležitosti 80. výročí masového exodu do Sovětského svazu, ale připomíná i smutná jubilea dvou Čechoslováků, kteří měli podstatnou zásluhu na záchraně tisíců svých spoluobčanů z Gulagu. Heliodor Píka a Jakub Koutný po návratu do vlasti a komunistickém puči sami našli smrt v československých věznicích. Píka byl popraven v květnu 1949 v Plzni na Borech, Koutný byl téhož roku odsouzen k 25 letům těžkého žaláře v československých nápravně pracovních táborech a v únoru 1960 zemřel v Leopoldově. Jejich spolupracovníky Andreje Patruse a Pavla Cibereho poslal sovětský soud ve stejné době na 25 let do Gulagu. Na rozdíl od Píky a Koutného se však v roce 1955 oba dočkali propuštění na svobodu a alespoň částečné rehabilitace. I o nich je tato kniha… Společná publikace České televize a Ústavu pro studium totalitních režimů vychází k 80. výročí exodu z nacisty okupovaného Československa do Sovětského svazu a je věnována památce Heliodora Píky a Jakuba Koutného.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Druhý díl trilogie Čechoslováci v gulagu se mi líbil nejvíce. Třetí díl je dost monotonní, poněvadž obsahuje několik příběhů osob z Podkarpatské Rusi. Když Maďaři v roce 1939 okupovali i sever Podkarpatské Rusi, vydávali se Rusíni do SSSR, kde však byli uvězněni jako možní špioni apod. (sovětská paranoia). Jiní Rusíni, případně i Čech (Pavel Cibere, Andrej Patrus-Karpatský, Jakub Koutný), vyvíjeli od roku 1941 snahy o propuštění tisícovek Rusínů z gulagu, aby se mohli stát součástí rodícího se čs. vojska v SSSR. Z toho důvodu se i oni později ocitli v gulagu... Petro Zlenko a Nikolaj Bystrov byli zase exulanti žijící v Československu, avšak Sověti na ně nezapomněli a brzy po válce je zatkli a odtransportovali do SSSR (Zlenko zemřel v gulagu v roce 1954, Nikolaj se dožil návratu do ČSR). Několik příběhů je něčím zvláštní - František Tomečka (rodák z Hranic) byl v SSSR popraven brzy po propuštění z gulagu, Robert Sylten byl zatčen při pokusu o přechod sovětsko-rumunských hranic (většinou se zatýkalo naopak za přechod hranic směrem do SSSR), komunista Josef Michalský byl dlouhá léta v gulagu, přesto však po návratu v roce 1945 znovu vstoupil do KSČ. Velmi drsný je příběh Cecilie Slivkové - Rusínka vězněná v gulagu, později byla v čs. armádě, po válce se jí narodil syn (jeho otec zřejmě zemřel za války), na jaře 1946 chtěla navštívit příbuzné na západní Ukrajině, ale na nádraží usnula a byla okradena i o doklady, do ČSR se mohla vrátit až za tři roky, ale to již byl syn u náhradních rodičů, kteří si ho nechali. Cecílie odjela do SSSR, kde založila novou rodinu. Žofie Malyljová, rovněž Rusínka, vstoupila v létě 1944 do organizace německé protiletecké obrany (tzv. SS-Junaky) - jen proto, aby měla možnost navštívit příbuzné na Podkarpatské Rusi. Kvůli tomu byla v SSSR v roce 1948 zatčena a řadu let strávila v gulagu. Teprve poté se setkala s rodinou...