Cejch
Zdeněk Šmíd
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/516538/bmid_cejch-64636d5cc9ab4.jpg
5
310
310
Kniha mapuje historii německého rodu na české straně Krušných hor, od prvních generací, které se v tomto drsném kraji usadily, přes násilnosti války a poválečného odsunu až po chmurný návrat dávno poté, co opuštěnou vesnici pohltí les. S rodem Schmelzerů se táhne cejch určité rodové viny, s níž se v různých generacích neustále střetávají s rodem Vogelů. Historické události ale nakonec zamávají se všemi stejně.... celý text
Přidat komentář
Knížka se moc krásně četla, autor dokázal na doslova pár stránkách zachytit hodně dlouhé časové období, které vůbec nebylo nudné a nezajímavé. Opravdu jsem si početla a nechala se unášet dějem. Kniha o lidských osudech zasazena do zajímavého kraje, ve víru dějin, kdy není vše černobílé.
Přiznám se, že se mi do této knihy příliš nechtělo. Jelikož pocházím ze Sudet (i když z jiného kraje), znám spoustu temného vyprávění zatíženého obvyklým smutkem, zlobou, pocitem křivdy z doby odsunu Němců a po něm. A asi jsem ani nevěřila, že se toto vyprávění bude až tak lišit. Mýlila jsem se, naštěstí.
Autor má zvláštní styl vyprávění, na který jsem si musela chvíli zvykat. Takový odosobněný, bez uvozovek u přímé řeči, jakoby klouzající po povrchu - nicméně jen zdánlivě. Po zhruba padesáti stranách jsem se rytmu příběhu přizpůsobila a nechala se vést osudem několika generací rodiny Schmelzerů. Je obdivuhodné, jak na pouhých 300 stranách velmi malého (kapesního) formátu dokázal pan Šmíd obsáhnout několik set let včetně první a druhé světové války, odsunu Němců, nástupu komunismu, kolektivizace.... vše celkem stručně, z pohledu jednotlivých postav rozvětvené rodiny, a přesto velmi přesně a výstižně.
Nesmírně obdivuji autora za jeho nadhled a smířlivost, která celému příběhu kraluje. Neodsuzuje, neškatulkuje, nechává na čtenáři, jaký názor si na danou dobu a její "hrdiny" utvoří.
"Po celou tu dobu žily poměrně nedaleko odtud staleté rody jiných nebožáků: dávno předtím, než v horách postavil nejdávnější Smolař první boudu (...), přišli předkové těch nebožáků do země, jež měla mezi horami tvar mísy, a vyhnali původní obyvatelstvo. A to původní obyvatelstvo samozřejmě taky nebylo původní, to se vždycky jen tak říká, vždyť oni rovněž vyhnali všechny, co tam žili dřív, a porozbíjeli jim lebky, ale ti porozbíjení, když ještě měli lebky v pořádku, vyhnali zas jiné nešťastníky, co tu byli před nimi a taky měli leccos na svědomí, takže co bychom je litovali, všichni mají, co jim patří, až na ty poslední, to je jasné. Však ona to matka historie časem srovná."
Krásná kniha, kterou patří přečíst. Pan Šmíd měl dar vyprávění, umění láskyplného popisu nátury - přírodní i té v člověku. Obdivuji, jak vystihl běh dějin sudetskou krajinou. Pravda, měl z čeho čerpat, jelikož Sudety sestávají z takových příběhů a každý kdo tu vyrůstal, musel jich slyšet mnoho. Autor tuto etapu popsal a vystihl a učinil to skvělou formou a za to se mu klaním. Příběh rodu Schmelzerů byl prostý, vháněl slzy do očí, stejně jako vzbudil naději a vděk, že v každém koutě utrpení je i trochu něčeho dobrého. Že život rád člověka škodolibě potrápí, málokdy mu dopřeje po čem touží, roztrhá ho na kusy a nechá spoušť, to víme, a ta krása, že člověk, jako každý tvor svojí houževnatostí zas dovede svůj svět poskládat dohromady, sice jinak než předtím, sice ne kompletní, ale i v tom je schopen opět najít radost, alespoň na chvíli, to je strašně krásné a milosrdné poselství.
Všichni jsme o Němcích, Češích, válce, odsunech, Sudetech atd. slyšeli a příběh zachycený v této knize vcelku jednoduchým a stručným jazykem je silný. O to víc, že se nás často osobně dotýkají ob jednu generaci... všechny ty podobné osudy si pamatuji z ústního vyprávění, ale neznám mnoho knih, které takhle pádně a bez dlouhých popisů vztahy, osudy a temnou stránku lidské a zdánlivě "národní" povahy vystihují. Rychlé dějové zvraty jsou prostřídány nostalgickými vzpomínkami a popisy životních podmínek tak nedávných a přitom vzdálených jako pravěk. Pan Šmíd mě překvapil, já ho měla za spisovatele humorných próz.
Nádherná knížka. Z počátku mi úplně nesedl jazyk, kterým je kniha psána, ale brzy tento nedostatek odezněl. Román je úžasný spoustou ingrediencí. Zabírá velké časové období, což umožňuje příjemné nostalgické momenty. Většina děje se odehrává v Sudetech a ukazuje, jak zde lidé žili, včetně několika mytologických prvků. V dlouhém časovém období je zaznamenám i konec 2. světové války, který je pro mě oblíbeným literárním tématem. Děj velmi dobře ukazuje i nečernobílé soužití Čechů a Němců a dobře zobrazuje změnu ve způsobu života v různých obdobích. Příběh v této knize je velmi lidský.
Knihu bych doporučil každému, kdo nechápe problematiku sudetoněmecké otázky, protože Zdeněk Šmíd ji v tomto románu vysvětluje velmi přesvědčivě.
Skvělý popis problematiky rozporů v Sudetech a to pěkně od prapočátku. Hezky je zde ukázáno, jak se lidé spíš dělí na ty dobré a zlé, než na Němce a Čechy (a to za každého režimu, který kdy panoval).
Skvělá knížka. Líbí se mi, že je autor nestranný, nedělí Čechy a Němce na "ty dobré" a "ty zlé", ale prostě popisuje situaci takovou, jaká byla. Děj je trochu zkratkovitý, čtenář nemá moc prostor si nějakou postavu zamilovat, případně ji začít nenávidět (protože prostě 220 stran a šest století historie), ale i tak mě kniha dokonale vtáhla do děje. A za pár měsíců si ji přečtu znovu.
Žiji na místě bývalých sudet. Viděla jsem nejprve divadelní zpracování - to mě vlastně přivedlo ke knize, ale téma pro mě bylo velmi blízké, složité, zajímavé. Nádherný knižní zážitek - některé scény byly opravdu otřesné - lidsky i společensky.
Nejprve jsem viděla divadelní hru v Chebu. Bezvadné, ale kniha je lepší. V létě 2016 jsem projela na kole krajinu na západ a JZ od Přebuze. Nějak si ten Bach umisťuji, ale kámen nad Bachem půjdu teprve hledat ...
Výborná,byť velmi drsná kniha. Lidé jako maličké figurky na pozadí velkých dějin,které je ale zásadně ovlivňují.
Skvělá kniha, která mne naprosto uchvátila. Není to úplně lehké čtení, jak téma i forma jsou náročnější, ale určitě stojí za to.
Téma mimořádné (navíc kniha je již z počátku 90. let), snaha o objektivní pojetí česko-německého střetávání v Sudetech je velkým plusem.
Nicméně pro mě byl literární styl „děj-neděj“- taková trochu báseň v próze bez vyznačené přímé řeči - dost těžko překonatelný. Nějak mi to speciálně k tomuto tématu nešlo. Stylem mi to zpočátku trochu připomínalo Srpnovské pány Vladimíra Neffa, ale ti byli nakonec pro mě výteční. Omlouvám se jinak výbornému spisovateli, ale tady jsem to prostě až do úplného konce nedala…
Verbování do první světové války, marné očekávání návratu odvedených synů a otců, vítání zmrzačených veteránů, Hitlerovy štvavé projevy v rádiu, jimž je v chudých horách snadné uvěřit, běsy druhé světové války, násilný odsun jako splacení válečných křivd, přistěhování nových obyvatel, zabírání statků ve prospěch družstev, vytyčení železné opony, zánik celých obcí, prorůstání domů přírodou. Na Bachu, v lesích nad Nejdkem, již nikdy nebude zdvihnuta májka, prohnaly se tudy všechny ideologie 20. století a nemilosrdný tok dějin zasáhl nejprve duše obyvatel, aby sebou vzápětí vzal i prastará stavení. Nic není jednoznačné, dobro a zlo se neřídí státními hranicemi, na obou stranách, mezi Čechy a Němci, najdete ty, co neustoupili z morálních zásad a ty, kteří naopak neváhali morálně poklesnout, jen aby ze změny poměrů vytěžili pro sebe, byť pouhou radost z ponížení někoho, kdo se na ně dříve křivě usmál či jim při zábavě v hospodě přebral holku apod. Doporučuji studentům probírajícím ve škole téma Sudet, zaryje se do mysli mnohem více, než učebnice dějepisu.
Vřele doporučuji, sice zpočátku mi dělalo problém se začíst, ale potom jsem ji přečetla jedním dechem. Autor krásně popisuje situaci v Sudetech a dává možnost čtenáři vidět tuto ožehavou problematiku z obou stran.
Velmi dobrá kniha,která ukazuje problémy v Sudetech.Líbí se mi,že autor nikomu nestraní a píše celkem objektivné příběh německé rodiny Schmelzerů.
Tak trochu povinnost Krušnohorce. Ač mi jazyk Z. Šmída není blízký, přesto jej dovede použít pro navození řady pocitů, jež až překvapily. Kniha je zajímavá a doporučuji i dalším Krušnohorcům. Jen dodávám, že chebské divadlo tuto knihu přeneslo na divadelní jeviště a nejen podle mne velmi zdařile!
Perfektní kniha,velmi dobře napsaná.Autor v dokázal velmi dobře popsat situace,ale hlavně pocity hlavních hrdinů na několika málo stránkách.Koho zajímá toto téma, doporučuji.
Nádherná kniha, která se skvěle četla. Historie rodin(y) byla vyprávěna s lehkostí, nadsázkou, soucitem a láskou. Dlouho jsem si takhle knížku neužila.