Čekání na kocoura
Michaela Klevisová
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/171395/bmid_cekani-na-kocoura-qS8-171395.png
4
694
694
Povídky o kočkách a jejich lidech série
1. díl >
Alice složitě hledá cestu k dospívající dceři, Delfína už nechce být dál single, Théo těžce nese stěhování z venkova do města, malý David se musí smířit s rozvodem rodičů... Jedno mají všichni hrdinové společné: lásku ke kočkám. Čtrnáct křehkých příběhů o vztazích lidí, kterým autorka přezdívá „kočkaři“, vám vykouzlí úsměv na rtech a zároveň vás i dojme.... celý text
Přidat komentář
Milovníkem koček nejsem a přesto se mi čtení o nich líbilo, povídky v sobě mnohdy skrývají více než pouhé povídání o kočkách a jejich lidech. Příjemná jednohubka.
Odlehčené čtení, některé povídky slabší, ale celkově příjemné čtení. Zvlášť pro nás, kočkaře! :-)
Rychlá knížka, která nijak hluboce nezasáhne, ale neurazí. Asi mám osobní problém s autorkou. Připadá mi její styl psaní takový, že v člověku zanechává určitou zoufalost nad životem. Četla jsem více jejích knih, ale touto zřejmě končím.
Milé příběhy o kočičkách a jejich lidech, styl psaní autorky se mi velmi líbil a nadchnul mě. Jediné co, tak jsem nějak nepochopila poslední příběh, zdálo se mi, že má useknutý konec. Oproti tomu ostatní příběhy v knížce se mi moc líbily. Příjemná oddechovka.
Milá, nenáročná kniha povídek. Kočky mám moc ráda, takže s většinou hlavních hrdinů povídek souzním...
Příjemná povídková kniha, která vám zvedne náladu. Některé příběhy se mi líbily víc, některé méně, ale to je věc každého čtenáře. Celé dílko považuji jako obohacující záležitost.
Moc milá jednohubka na jeden volný den. Všechny povídky měly něco do sebe, byly milé, dojemné i vtipné. Musím říct, že jsem velmi mile překvapena a styl psaní paní Klevisové musí sedět snad každému. A jako Kočkařka samozřejmě doporučuji všem! :)
"Důležitý je, že jsem se dneska dobře vyspal. Že akorát když jsem se natáhnul na parapet, vykouklo slunce. Že jsem se krásně vyválel v čerstvě zrytým záhonku. Že jsi přišla domů dřív a vykartáčovala mi kožich. Žes otevřela sardinky a nesnědlas je celý sama."
"To jenom vy lidi pořád řešíte, co si o vás myslí ostatní."
Jemné čtení kočičí, příběhy, pohoda na víkend. Knihu jsem zvolila díky čtenářské výzvě. Příběhy se mi moc líbily, nejvíce Čekání na kocoura, dle kterého se i kniha jmenuje.
Milé krásné povídky. Pohlazení po duši, pro všechny, kdo mají rádi nejen kočky.
Nejvíce se mi líbila povídka Co kočky vědí-kocourek a jeho panička na statku.
Nestyďte se Delfíno- o opuštěném kicourkovi na nádraží.
Roky pro kočku- přátelství koně s kočkou.
Milé povídky o kočičkách a lidech, také jednu doma mám, tak pro mě krásné čtení
První kniha od klevisové...oddechové čtení s pěknou obálkou...pro milovníky koček ideální
Veľmi milá knižočka napísaná oddanou milovníčkou mačiek.
" Zeptala jsem se tedy čtrnáctletého kocoura Matesa, který je z nich nejmoudřejší. Vysvětlil mi, že značky jsou strašně důležitá věc. Vymezují totiž hranice rajonu.
Čím víc takových značek na plotech, keřích a kmenech stromů uděláš a čím častěji je obnovuješ, tím větší respekt si u sousedů získáš,-poučil mě.
Objasnila jsem mu, že my lidi jsme si vymysleli ještě jiný druh značek. Třeba aut, hodinek, kabelek a telefonů. Strávíme spoustu času prací, abychom si značkové věci mohli dovolit. A pak si díky nim připadáme lepší. Vlasně si s jejich pomocí taky vymezujeme svůj rajon. Že bychom nakonec všechny ty kabelky a telefony používali ke stejnému účelu jako kocouři moč? "
Milé jednoduché čtení, nejvíc se mi líbila povídka se stejným názvem. Nad tou by se měl v dnešní době zamyslet každý z nás a tak trošku se inspirovat. Ale víc mě baví Klevisová jako autorka detektivek.
Část díla
Andaluské nebe
2012
Čekání na kocoura
2012
Cestou na pláž
2012
Co kočky vědí
2012
Cuba Libre
2012
Autorovy další knížky
| 2020 | Drak spí |
| 2021 | Prokletý kraj |
| 2017 | Zmizela v mlze |
| 2019 | Sněžný měsíc |
| 2023 | Vraní oko |
Vzhledem k tomu, že povídky nečtu a dá se říci, že je vysloveně nemám rád. Není se čemu divit, že se mi do této knihy nechtělo. O její existenci jsem tak nějak věděl a popadl jsem ji v rámci letošní čtenářské výzvy a musím říci, že je to až na dvě slabší povídky opravdu povedená kniha u které jsem měl místy vlhké oči a přesto že čtu obvykle jiný žánr tak musím dát 5/5.