Oppermannovi

30.09.2022

Čte se mnohem líp než I.díl.Detailně popsaný vzestup nacismu v Německu roku 1933 a utahování šroubů neloajální společnosti a hlavně Židům.Téma ovládání bude vždy aktuální,i v dnešní době.Memento

12.09.2022

Výborný román, vynikající překlad.

29.07.2022

Další z románů, na který jsem si 40 let počkal. Kromě trilogie “Čekárna” jsem přečetl Feuchtwangera celého a již na střední škole v hodinách literatury jsem tím vyučující deptal. Ovšem tato kniha mého oblíbence mi vzala dech. Tíživé téma, které autor vlastně popisoval v přímém přenosu je sepsáno s takovou bravurou, že výsledkem je neuvěřitelně čtivý román, který se čte jedním dechem. Myslím si, že každý komu připadá nepochopitelné, co se Němcům ve třicátých letech stalo (a to je většina dnešní populace), by si měl přečíst toto dílo. A pak už není třeba vůbec nic dodávat….

27.12.2021

Druhý díl volné trilogie Čekárna. Rok 1933 - celý příběh se v něm odehrává, zároveň jde i rok sepsání románu. Feuchtwangerovo varování pokračuje. Atmosféra celého příběhu je pořádně depresivní. Sledujeme osudy jedné židovské rodiny - od obchodníka s nábytkem po jejich potomky, kteří se s nově vzniklou situací vyrovnávají ve škole. Zatím asi nejsilnější kousek od tohoto autora, co jsem měl možnost číst.

08.05.2020

II.díl trilogie "Čekárna" se čte nesrovnatelně lépe . Uvítal jsem, že autor opustil ve svém vyprávění Bavorsko a v pravý čas (rok 1933) podává svědectví z velkoměsta kvasu dějin - z Berlína.
V centru děje je židovská rodina Oppermannů, lidí finančně zabezpečených a zatím žijících na vysoké životní úrovni. Filosof Gustav, užívající si krás života, pečlivý obchodník s nábytkem Martin, který pokračuje v tradicích rodiny, která byla v tehdejším Německu čímsi jako je nyní IKEA. Dále špičový krční lékař Edgar a jejich sestra Klára, která se provdala za "pána z Východu" - aškenázského Žida s pasem Američana Jacquese. Jejich poklidný život je postupně narušován primitivy jednotek Sturm Abteilung (SA), což v průběhu děje vrcholí nemožností této rozvětvené rodiny dále zůstat v Německu. Oni patří mezi menšinu Židů, která měla "ždibec" relativního štěstí, aby se uchytila v cizině.
Autor podává čtenáři přehledný výklad o tom, jak šly dějiny v nacistickém Německu. Jsem zvědav na díl III.- Vyhnanství.

13.01.2019

Jednou z vedlejších postav tohoto románu je mladá spisovatelka, jejíž ambicí je jednou napsat opravdu velký román, dílo, které by bylo „zrcadlem doby“. A takový cíl měl asi i sám Feuchtwanger, když psal Oppermannovi. I tento román rozsáhle odráží svou dobu – v tomto případě situaci v Německu v letech 1932-1933. Osudy hlavních postav – členů rodiny Oppermannů – ukazují, jak se změna politických poměrů postupně promítala do života obyvatel Německa, zejména pak německých Židů. Nezáleží, jestli šlo o obchodníka, intelektuála, lékaře nebo jen studenta gymnázia, nacistický antisemitismus nakonec dopadl na každého z nich. Začátek románu se odehrává v situaci, která pro hlavní postavy sice není příznivá, ale stále ještě není kritická. Ke konci jde už o dost pochmurné čtení.

15.01.2018

Tohle je neskutečně silná kniha. Mráz po zádech mi běhá ještě teď. Autor poutavě popsal nástup nacismu v Německu v roce 1933 s jasným varováním světu i samotným Němcům.. bohužel, jak to dopadlo, víme všichni.
Poselství v knize je přímo brutálně naléhavé.
Smekám, pane autore.

31.03.2017

Shodou okolností jsem nedávno četla výborný román 1984 a tak mě k tomu napadá, že se nechal Orwel ve svých předpovědích inspirovat touto knihou. Poslední, třetí část, je snad jak přes kopírák.. Takové knížky jsou varováním, jak se běh dějin může během pár týdnů úplně zvrhout a stojí za to je mít v knihovně jako varování pro další generace..I když lidstvo je stejně nepoučitelné :(

23.02.2017

Prostřední kniha z trilogie Čekárna, na kterou jsem náhodou narazila ve zděděné knihovně.Autor v ní za velmi krátkou dobu (půl roku) zachytil události, které se odehrávaly přímo v roce, kdy ji psal (1933), a vylíčil v ní všechny hrůzy nastupující vlády fašistů.
Prvních ca. padesát stran, kde se seznamujeme s rodinou Oppermannů a jejích přátel, bylo dost popisných a neměly spád - podobně jako u Židovky z Toleda. Pak se ale děj rozběhl a od knihy jsem se nemohla odtrhnout. Oppermannové byla bohatá rodina obchodníků, židovská inteligence, nacisté ji však dokázali během pár měsíců hrůzovlády doslova rozprášit, nechyběla ani sebevražda mladého syna obchodníka Martina Oppermanna a úmrtí jednoho z Oppermannů v důsledku zacházení v koncentračním táboře. V knize je velmi autenticky vylíčena celková atmosféra strachu ve společnosti Německu v té době a praktiky nacistů při zatýkání, výslechu i věznění. O válce i předválečném období jsem četla řadu knih a viděla řadu filmů, tato na mne však zapůsobila zvlášť hluboce.
Podle mého názoru by měla patřit k povinné četbě, protože líčí skutečné historické události (i když podle vyjádření autora v závěru knihy jde o fikci) a zároveň je velmi čtivá, takže získané informace si lze snadno zapamatovat.
Překvapilo mne, že kniha u nás nebyla už dlouho znovu vydána (mé vydání je z roku 1964, další jsem našla z r. 1973). Z počátku mi trvalo si zvyknout si na starší češtinu a říkala jsem si, že by si zasloužila již nový překlad. Nakonec jsem ale dospěla k závěru, že starší překlad je lepší, protože se člověk lépe přenese do předválečného období :-).

30.01.2017

První antifašistická kniha, kterou Adolf nechal hned spálit. Napsána roku 1934, vykresluje rodinu čtyř nechutně bohatejch židů, který vlastní německou Ikeu. Náckové se pomalu začínaj rozpínat a vyrábět tanky, pervitin a helmy. Feuchtwanger je popisuje jako totální retardy - kluk ze třídy, kterej je blbej jak krabice vod bot, soused brambora, vozíčkáři v hnědý košili a podobný. Se vlastně moc nedivím, že to tehdy spadlo Hitlerovi do kamen.

V roce 1934 si Feuchtwanger jeste nepřipouštěl apokalypsu, která následovala. V těchdle letech Židy jen vyhazovali z tramvaji a posílali stavět silnice a přežívala naděje, že je celá ta doba jen blbá fáze, která během roka pomine, protože přece lidi nemůžou bejt takový kurvy. Feuchtwanger prostě jen nechtěl spoilerovat.

12.01.2016

Na Feuchtwangerovi oceňuji jeho schopnost spojit fiktivní příběh se zcela pravdivými historickými reáliemi. Román Oppermannové mě přenesl do doby mezi dvěma světovými válkami, kdy v Německu, zpočátku nenápadně, začal klíčit zárodek pozdějších strašných událostí. Nejen největší války v lidských dějinách! Již dlouho před ní se plíživě zhoršovala situace židů, zprvu nenápadné ponižování vygradovalo do rozměrů, kterým by v civilizovaném světě nikdo předtím neuvěřil. Ani členové vzdělané rodiny Oppermannů, kteří ač židé se považují především za Němce a milují svoji vlast, netuší, kam vše může zajít, když se pustí primitivní zlo za řetězu. Kniha je varováním, že jakékoli zlo se nesmí nikdy podcenit a je třeba proti němu bojovat, dokud je v zárodku.

Druhý díl trilogie Čekárna (Oppermanové),je jednou z nejlepších knih,které jsem kdy četla.Bratři Oppermanové najednou nemohou vykonávat svá celoživotní zaměstnání (ať už jsou lékaři nebo majitelé obchodů s nábytkem s mnohaletou tradicí) jen proto,že jsou Židé.Kniha podává výpověď o tom jak krátká je cesta z vysoké společnosti k všude zavrhovaným a nechtěným Židům.A najednou není nic jako dřív (ať už jde o spolek Starých slanečků nebo kandidatury doktora Jacobyho nebo Gustavovo prozření)