Čepel entropie
Vilém Koubek
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/383158/bmid_cepel-entropie-zpF-383158.jpg
3
78
78
Tonda Vořezálek otevře oči do světa, v němž zemřel. Znovu potká svou milující ženu i přátele z útulného domova důchodců — a vzápětí je všechny pozabíjí. Démon, kterého si přinesl z druhé strany, má totiž hlad a chce si užívat. Záhy však démon zjistí, že svět lidí není tak snové místo, jak ho líčí legendy a cestovní kanceláře v pekle. Na paty se mu pověsí lovci, smůla a možná i prastaré mocnosti. Ne přede všemi se mu podaří utéct a jeho idylické vraždění pro radost se změní v boj o přežití. Změří tak síly se Satanem, naučí se pít earl grey a na vrcholu šílenství se sveze po zcela průjezdné dálnici D1. Nakonec se kolem něj rozpoutá celoplanetární apokalypsa.... celý text
Přidat komentář
Čepel entropie prerazila všetky priečky a so sebavedomím sa umiestnila v top pätke toho najhoršieho čo som čítal… Zároveň je prvou knihou, ktorú som tento rok nedokončil a to mám rad český pulp (aj splatter).
Vnímajte tento komentár ako varovanie.
Dej : Zápletka je priamočiara a o ničom. Niekedy dáva logiku trochu a niekedy vôbec. Na presných 50% (118 strán), kam som zvládol v tomto masochizme zájsť sa nikam dejovo nerozvinula. Sled scén, ktoré sú, aby boli a situácie, ktoré sa dejú, aby sa diali.
Postavy: Sú dvojrozmerné a pôsobia infantilne. Nemáme možnosť ani priestor sa s nimi v čomkoľvek stotožniť. Hrdinovia sú skrátka len chodiace hlášky bez hĺbky alebo emócie.
Próza: Kniha je tak zle napísaná, až je chvíľami na hranici čitateľnosti. Ako keby ste zobrali "vtipné hlášky“ zo dna sudu českého pulpu a napísali s nimi CELÚ (naozaj celú) knihu. Je to tak preštylizované, že niekedy je ťažké orientovať sa v tom čo sa deje. Trápna hláška strieda nechutné prirovnanie. Nedokážem si predstaviť akou "korekciou" táto publikácia mohla prejsť.
A mimochodom spomenul som brutálne znásilnenie muža mužom, pri ktorom sa venujeme aj ľudským výkalom ? Nie ? Budte radi, že čítate toto varovanie a nikdy sa nedozviete viac.
Jedna hviezda (*!).
Zas jedna kniha ze které mám hrozně, ale hrozně rozporuplné pocity. Začátek jsem hltal, skupinka důchodců co v domově pro seniory vyvolá démona to je prostě značka kvalitní zábavy následný surf na vlně krve to vše jen umocnil... Jenže čím dál jsem byl tím víc mi to celé přišlo jako totální chaos. Dost jsem se v celém ději ztrácel a už to prostě nějak nebylo ono. I přes spoustu super hlášek a přirovnání nemohu ve srovnání s předchozí četbou dát víc než dvě hvězdy.
Nápad a myšlenka knihy nejsou vůbec špatné. Jen mi to přišlo až moc. Akce spojená s humorem, to je úžasné zpestření každé knihy, nabudí čtenáře, přiková ho ke stránkám a nepustí. Ale občas je potřeba skutečně vydechnout, uklidnit to, vrhnout se na příběhovou linku a teprve pak tam poslat další zběsilou jízdu.
Tím nechci autorovi radit, jak má psát, jen si myslím, že by bylo možná lepší občas drobně ubrat. Co se mi ale líbilo byl popis některých akcí a trefné narážky. Vilém Koubek má potenciál a doufám, že příští knihu posune zase o kousek dál.
Již před začátkem jsem tušil, že tahle kniha bude nářez. Že bude nářez pochopit myšlenkové pochody Viléma Koubka a přijmout je. A přiznám se, že jsem to nezvládl. Byť šílenosti ve stylu Kotlety a Kulhánky bych zvládl, tak tady jsem nemohl přijmout ten svět, ve kterém se ty šílenosti odehrávají. Je to na mě možná až moc šílené ve všech možných ohledech. Přesně ten druh knihy, kde je tolik zajímavých nápadů, až to jako celek úplně nefunguje. Jako když stojíte před něčím, co Vás chce zaujmout a dělá to všemi možnými smysly tak výživně, že vlastně ve výsledku ani nevíte, čí jste.
Hodnocení téhle knížky je jasné: buď bezmezné nadšení, nebo "odpad". Pro nadšence do romantických románů to fakt není. Komu ale nevadí hromady usekaných končetin, rozpolcených lebek a vyhřezlých střev, zabíjení na tisíc a jeden způsob, různě oživlí mrtvoláci a chlívácké způsoby nezemských entit, pak v Čepeli entropie jistě najde zalíbení. Akce střídá akci, zběsilé tempo jen na okamžik stopne, aby si čtenář patřičně vychutnal poetiku okamžiku a krásný obrazec vytvořený stříkajícími tělními tekutinami. Hlavní hrdina Earl je velký sympaťák a jeho asistent dědeček Tonda přímo k zulíbání. Hustých hlášek a popkulturních narážek poněkud přes míru a finále rozpačité. Jako by si autor nebyl jist, jak knížku ukončit. Ale jinak zábavná jízda!
Neskutečná fantasmagorie. A zábavná. Dva démoni si na Zemi užívají, i když jim jde o kejhák. A nedají si pokoj. Je tu spousta hlášek a krásná práce s jazykem, ty obraty, neologismus křestýši nemá chybu! Je to masakr na třetí a na konec je to i sám satan, komu se chystají nakopat... :-)
Problém bude, že jsem autora výrazněj zaznamenal až Posmrtnou predací, která se zdá být ve srovnání se zbytkem tvorby poměrně usedlou knihou. Takže tohle je asi můj problém a budu si muset zvyknout, neb Koubkovy povídky jsou docela úlet (stačí zmínit Ranní spoj) a podobně na tom budou asi i jeho ostatní knihy, jejichž jeden zástupce se mi teď dostal do rukou. Čepel entropie je zvláštní kniha, na jednu stranu strašně zábavná, nápaditá a zajímavá a současně na druhou stranu mi chvílema toho ničení a destrukce přišlo až moc. Většina příběhu je super, sledujeme roadmovie dvou démonů po Zemi, jak si to užívají a místy zneužívají, ale samotný závěr mi přišel takový divný, kdy bylo hodně naznačeno a skončilo to tak nějak otevřeně. Z knížky je jednoznačně vidět, jaký má autor názor na důchodce (to ostatně potvrzují i jeho další knížky) a na náboženství, do obojího se strefuje s velkou chutí a libostí. V příběhu nechybí hromada hlášek a zajímavých postaviček, ale pro výše řečené - tedy konec a ostatní autorovy věci budu v hodnocení přísnější.
(SPOILER) Niekto tu píše že v tej knihe sa strieda len chaos s regeneráciou, s čím sa dá súhlasiť. Autor ide ešte o trochu ďalej než jeho kolegovia a "hrdinami" jeho entropie sú dvaja démoni čo zabíjajú a ničia proste pre zábavu, k tomu žerú ľudí, chlastajú, fetujú a vôbec sú to strašné hovädá. Jeden má telo krpatého starčeka napchaté nekonečnou zásobou cigariet a ten druhý aj podľa obalu vyzerá ako Caleb z hry Blood a iba jeho superoblek drží na uzde nekontrolovateľne tryskajúcu silu pomocou ktorej roztrhne výškovú budovu na dvoje. Títo dvaja sa dajú dohromady lebo im je spolu veselo a rezko zabŕdajú do šialených masakrov až sú po kolená v... hovnách, lebo s takým zbesilým prístupom spoľahlivo naštvete celý svet a kresťania nie sú žiadny dobráci. A všetko to beztak riadi satan, takže sa akcia zvrháva v regulérnu apokalypsu s brutálne nabúchaným anime pápežom a nakoniec sa to rozplizne v totálne mazlavé žužu. Niečo ako záver vesmírnej odysey, akurát s hromadou vyvrhnutého hnusu čo ulepí celý svet. Strašný bordel a asi jediná kniha kde som si celý čas prial aby hlavný hrdinovia prehrali a boli čo najkrutejšie zmasakrovaný, aj keď boli určite zábavný a už len kvôli tomu že tam preberajú film Tetsuo majú jednu hviezdičku k dobru.
Nějak bych si ráda uspořádala myšlenky po dočtení téhle knížky ale moc mi to nejde.... Je jich strašně moc... Vlastně si ani moc nevybavuju proč jsem si ji kupovala... asi me nalákala pěkná obálka (teprve po dočtení jsem si všimla té koule s očima :D) a téma apokalypsa která je vlastně jen finálem knížky.... Přišel mi hodně chaotický děj někdy až nesmyslné pasáže po kterých jsem měla chuť knížku hodit z balkónu a vydupat si odpověď na otázku PROČ??? Představa démona v těle osmdesátiletýho staříka Toníka který byl za živa asi pěkná svině (jedna z nepodstatných informací asi) jak masakruje a žere všechno a všechny... ne to nešlo.... Earl - cajk magor, Satan - trochu suchar.... Křesťani, papež, D1, fanatici, mágové, nekromanti, prastarý, Hedvika, konec?!??!!!!?! Pár slov které mi víří hlavou a už se těším až se vypaří po tom co začnu číst něco lepšího.... :D Každopádně zas taková tragédie to není... to bych to nedočetla :) Ne kecám bylo to fakt hrozný, pardon :D
Jsme trochu v prdeli.
Jen trochu? Tak po loket.
Žůžo. Takže?
Asi budeme utíkat a bavit se?
Zabíjet zabijáky démonů?
Cesta k síle je lemována smrtí a mrtvolami slabých. (té čárky nezbednice jsem si vědom, mistře)
Potřebuju cigáro! Ale nerad bych zapálil svojí knihovnu. Tuhle knihu jsem v ní válel dost dlouho. Jakoby ani nechtěla, abych jí četl. Nevím proč, nechápu. Celou dobu byla vidět, a možná se i nabízela. Jako lehká děva. Jenže, já jí nechtěl. Bál jsem se jí. Až nadešel čas aby místo ní v knihovně vyplnil vzduch. A já jí po dlouhé době polaskal v ruce. A otevřel. Žár byl neskutečný. Vyzvracel jsem střeva a ještě se z nich kouřilo. A teď stojím v marastu a krvi a nechápu, proč jsem jí nevzal dřív. To co obsahuje potěší i nabušeného čtenáře, zvyklého na totální masakry. A že jich tu je. Dva hlavní hrdinové vytváří krvavé podloží, smíchané s ironií, černým humorem, cigaretovým dýmem a smrtí. Země se stane peklem, peklo se stane rájem. To, co rozpoutají Toník a Earl na Zemi by porazilo nejen Ripleyovou. Hastalavista! Ano i Arnolda Schwarzeneggera.
Malá ochutnávka:
Tělní tekutiny šplíchají do vzduchu, umělé kosti pruží a praskají, ty skutečné se nelámou, ale spíš drolí. Kůže se samým překvapením po mnoha letech svraštělosti natahuje do rekordních rozměrů a trhá se velice neochotně. Nakonec však vždycky povolí a znechuceně při tom mlaskne.
Uklízečku někde v dáli už teď může těšit fakt, že z lina se ten bordel bude nakonec docela snadno uklízet. Přece jen ti komanči mysleli na všechno.
A porazilo to i mě. Tohle jsem od pana Koubka nečekal. Dokonce chce udělat z D1 muzeum. Po přejetí tankem se není čemu divit. Jdeme hlasovat. Nejdřív cígo. Ještě stále sebou cukám ve snaze vyrovnat se s bolestí. Scény v tomto příběhu jsou vysoce nad 18 let a bez bab. Trochu feminismu tu je, ale Satan to vem a druhou stranou ven. Fakt Peklo hadr. Asi začnu věřit. Věřit na to, že stále žiju. Prošel jsem si mlýnkem na maso. U některých scén jsem zvracel, ale i tak jsem se stále vracel. Táhlo mě to do finiše. Stále jsem nevěřil, že to bude mít dobrý konec. Ale mělo. Bylo nebylo, nakopeme Satanovi prdel. A držte huby, vy věřící kurvy!
Citát: Jmenuju se Toník Vořezálek a jsem tu, abych ti nakopal prdel.
Doporučuji všemi chapadly. Si myslíte, že si dělám srandu? Tohle je jízda, pojďte také zvracet. Když se budete opravdu snažit, půjde to. Sic nedobře, nedobře to bude váš žaludek snášet. O to lépe se po dočtení budete cítit. I když budete cítit. Takže když to vezmu kolem a kolem, pan Koubek stvořil dvě ukrutně kruté postavy se kterými budete cítit, prodírat se spoustou krve, vyhulíte krabičku cigaret a z toho dýmu budou vyčuhovat vaše tleskající hnáty. Pět prstů na hvězdném nebi.
A buďte rádi, že vás nikdo nezrakvil! Ano, i takové slovo mistr V. K. Korektor použil.
Citát: Země zaslíbená, útočiště démonů, svět, kde se sny o vraždění, znásilňování, žraní a všech dalších radostech stávají skutečností. (Kde domov můj! Kde domov můj?)
do cca 3/4 celkom znesitelna kolaz prehnanej akcie a nelogickych dejovych spojek, ale halucinacia ktora zacala vystupenim z tanku a trvala az do poslednej stranky bola prehnana.
Snaha šokovat, pokusy o humornå přirovnání a drsnē hlášky, ale osobně se mi to zdálo spíš zmatenější. Občas něco nedovysvětlenēho, skoky v ději...
Ale kdybych nečetl Kulhånka, Kopřivu, Žambocha či Kotletu, byl bych nadšen. Takhle mi to připomínalo jen odvar z toho všeho
Mám stejný názor jako pánové Popluh a hanzmb. Je to hodně slabé. A to jsem fanda Kotlety, Kulhánka, Kopřivy, takže krev a násilí mě v knihách nevadí.
Na svůj žánr je to prostě pecka. Člověk se ani na chvíli nezastaví, hlava se mu točí a v lepším případě si ji jen trochu otře o stěnu. Je to prostě jízda.Nakonec vás nejspíš bude bolet hlava a možná vám bude chybět pár zubů. Ale stojí to za to.
Sice je to tak trochu kontroverzní téma pro knihu, ale mě to bavilo. Mělo to spád, vývoj a vtip.
Jestli tohle má být následník Kulhánka a Kotlety, tak to s budoucností tohoto žánru u nás moc dobře nevidím. Výše jmenovaní měli ve svých knihách myšlenku a záměr. Tady se jen střídá totální destrukce s regenerací tolikrát, aby to vydalo na knihu.
("Paní Nováková prožila dlouhý a plodný život. Za druhé světové spala s Němci, jen když měla menstruaci. Vždycky si proto tajně případala jako odbojářka. Nakonec vystudovala, láskyplně přijala rudou a začala pracovat jako učitelka.")
A s citacema konec. Musela bych opsat celou knihu. Jedno vtipnější než druhé ;)
Jsem na bizár. A tenhle mě moc bavil. Jeden by řekl, že alespoň v důchoďáku bude klid, co? To ještě tak! Stačí démon a rozpoutá se peklo. Hodně vtipné a nechutné peklo.
A taky se smiřte s tím, že démonům se u nás líbí. A je jich tady hodně. Co v pekle, že jo? Naprostý souhlas.
Jo, a potom je tady Earl, kterej našemu penzistovi zachrání pr&@l. A to doslova. Má s naším Tondou svoje plány. A tim nemyslím zabití. Hned teď. A začne mejdan jenom pro zvané, který mě vážně dostal. Protože nikdy nevíte, kdy se z obyčejné práce stane, jo, právě "ta práce", kdy to potom je buď pořádná sranda, na konci která je průser nebo velký průser od začátku do konce. Záleží na tom, jak se na problém koukáte.
A zmínila jsem, že je Satan sekáč? Fakt je! A když dorazí papež a co se dělo potom, to už jsem byla v jiný dimenzi. Kompletně.
Asi je hlavní nebrát knihu až tak vážně. Fajn, je to nechutný, čili ne pro každýho. Vtipný a ujetý. Ale vlastně hodně dobrý. A líbilo se mi, jak je to napsaný. Fakt jsem se bavila. A byla příjemně překvapená.
Jak často už jsme zažili, že má kniha parádní nástup. Všecko nasvědčuje tomu, že to bude jedna originální dech beroucí jízda a na každou další stránku se těšíme jako puberťák na smíšený letní tábor.
No, tak tohle je opak. Úplný! Hodnotím jako žánrový, subžánrový a subsubžánrový neznasatan (stejné jako neznaboh, kdybyste ještě nevěděli jak to doopravdy je….). Jsem jen obyčejný čtenář.
Začátek bych vyjádřil jako pocit, kde to dpr..ele sem? Co to je? Šílenost střídá šílenost, trocha černého humoru (já rád), hodně vulgarit a zase trocha černého humoru. Jediné smysluplné bylo věnování, které jsem měl napsané hned na začátku. Díky Luci. Když o tom tak přemýšlím, tak ten černý humor a zmíněné věnování byly důvody proč jsem četl dál… a možná i zvědavost, jestli to bude taková ko..tina celou dobu. Víceméně byla. Ale bavila čím dál víc. Když člověk prostě přepne z intelektuální roviny, opustí předsudky o tom, jak je to správně s démony, peklem, inkvizicí a podobně a jen se baví, tak je to fajn oddechovka. A smál jsem se čím dál víc.
80% knihy nemá valný děj ani příběh. Je to postavené na absurditách, extrémech, vulgaritách a jakjinak, afroamerickém humoru. Jeden démon potká jiného, plácnou si že se budou bavit na úkor hloupého lidstva a tak nějak se protloukat tou naší debilní společností. Postavy vykreslené na jedničku, Tonda a Earl …. kam se hrabe Belial, Legion a další.
Až sem pocaď je to za tři hvězdy. Ta čtvrtá je za dvě konkrétní stránky těsně před koncem (satanova vsuvka) v poslední kapitole a Epilog. To poslední co bych čekal v téhle smršti je filozofické zamyšlení na podstatou Boha, Satana a jejich vztahu nevztahu. Leckdo by se divil, jak o nás mluví náš stvořitel a s jakým účelem nás vůbec z té hlíny uplácal. A že to bude ušlechtilý důvod asi nikdo nečeká, že? My přemýšlíme o tom, kdo stvořil nás a proč …. Nic nového. Ale slyšet boha říkat kdo stvořil mě a proč? A ne zrovna hezky o nich mluví, to néžené.
Epilog – spoilerům se nevyhnu! Ta ironie! Bravurní. Bůh se směje naší nadutosti, kdy si myslíme že jsme nedotknutelní a nikdo a nic (včetně velkého B) na nás nemůže, během toho co nás vymazává z toho kousku vesmíru, kterému říkáme Země. No frajere, měl ses z naší chyby poučit, protože Tonda a Earl ti jdou nakopat prdel.
Jestli jste upjatí a děsně seriózní čtenáři, nechte na tuhle knihu sedat prach …. nebo líp, dejte jí někomu, kdo se rád pobaví a neřeší nesmrtelnost brouka.
Všem ostatním doporučuji.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Čepel entropie |
| 2021 |  Posmrtná predace |
| 2014 | Korektor |
| 2019 | Organická oprátka |
| 2022 | Smějící se bestie |
Super čeština a styl, ale koncovka - děs a hrůza, mám takový dojem, že se autor nějak ztratil v tom, co vlastně píše: nejasná směs masa, zvěrstv, postav.. Děj v knize neexistuje, ale četl jsem tenhle literární výtvor s potěšením a vlastně kvůli tomu, JAK je napsán.