Volání vlka
Anthony Ryan
Čepel krkavce série
1. díl >
Vélin Al Sorna je žijící legendou, jeho jméno zná celé království. Právě pod jeho vedením byly dobyty celé říše, právě jeho meč vítězil v urputných bitvách a jen díky jeho oběti bylo poraženo zlo strašlivější než cokoli, co tento svět dosud spatřil. Zvítězil v nespočtu bitev, avšak zaslouženou slávu vyměnil za poklidný život v Severních provinciích Sjednoceného království. Nyní se však ze zámoří proslýchají zvěsti o armádě zvané Ocelová horda, kterou vede muž považující se za boha. Vélin po další válce netouží, ale když se dozví, že žena, kterou kdysi ztratil, upadla do zajetí Hordy, rozhodne se s touto novou, mocnou hrozbou utkat tváří v tvář. Vélin proto putuje do říší Králů obchodníků, země, kde všemu vládne čest a intriky. Právě tam, za zvuku bubnů, jež svolávají znesvářené země do války, si Vélin uvědomí strašlivou pravdu: existují bitvy, ve kterých zvítězit nedokáže možná ani on.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2020 , HostOriginální název:
The Wolf's Call, 2019
více info...
Přidat komentář
Možný spoiler:
Konečně jsem se dostal k sérii: Čepel krkavce, knize: Volání vlka, která následuje po sérii: Stín krkavce. Volání vlka je první kniha duologie: Čepel krkavce, ale v porovnání s předchozí trilogií je to kniha čtvrtá a předposlední. V knize Volání vlka se jako vždy hodně bojuje a celá kniha se věnuje přípravě na steč, ale ty bitvy, to prostě prožíváte s hlavními hrdiny, zde Vélin Al Sorna, který je mou srdcovou záležitostí. Chvíli mi trvalo, než jsem se zorientoval v předchozích i nových postavách z předchozí série, protože jsem Volání vlka četl asi půl roku po Královně ohně, posledním dílu: Stínu krkavce. Vélin Al Sorna žije ve Sjednoceném království, které nedávno zažilo krvavou válku a snaží se tak žít v poklidu. Jeho klid však naruší starý nepřítel, od kterého se Vélin dozvídá, že Šerin, jeho bývalá milovaná se nachází v nebezpečí, protože zemi, kde Šerin žije má napadnout Ocelová horda, kterou vede zdatný válečník považující se za Boha. Vélin po další válce netouží, ale Šerin na holičkách nemůže a nechce nechat, protože je jeho srdci velmi blízká a tak se rozhodne vydat se do země kupeckých králů, kde Šerin žije, aby ji odvedl pryč. Jenže vše se v knize zamotá více a Vélin a jeho družina se střetu s Ocelovou hordou nevyhnou. Bude muset zase bojovat a i chtít válčit, aby ochránil svému srdci nejbližší a taky porazil fanatika. Jenže vůdce Ocelové hordy je velmi nebezpečný nepřítel a má nejen početné vojsko. Dokonce i tak zdatný válečník, jakým je Vélin al Sorna, možná tentokráte nebude schopen nepřítele porazit, nebo ano? A jakou cenu bude muset Vélin zaplatit tentokráte? Podaří se mu zachránit Šerin? A jak bude Šerin reagovat na Vélina po tak letitém odloučení? To už si přečtěte sami. Je to opět poutavě napsaná hrdinská fantasy, jakou umí právě můj oblíbenec: Anthony Ryan, jehož sérii s Vélinem jsem zcela propadnul a jelikož je konec značně otevřený, je dost možné, že se hned vrhnu na pokračování: Černou píseň, uvidíme. :-) Každopádně Volání vlka hodnotím pěti hvězdičkami a doporučuji všem čtenářům, kdo mají rádi bitvy, meče, šípy, šavle, kopí, obléhaní vojsky, souboje a to vše okořeněné magickými schopnostmi, ano, pro tyto čtenáře je tato pětice knih také dělána a vůbec nemusí vadit, že jsou zde i nadpřirozené schopnosti, protože to hlavní je o člověku a jeho válečném umu, co se bojovníků týče. Jen začněte trilogií: Stín krkavce, protože knihy na sebe dějově strašně navazují. A pro fantasy čtenáře. Uvažujete o hrdinské fantasy? Anthony Ryan by mohlá být dobrá volba. :-)
Takové to, kdy Vás nadchne název knihy a tak si jí koupíte. Pak zjistíte, že má samozřejmě předchozí díly. Musím ovšem říct, že ačkoliv neznalá předchozích dílů jsem se po nějaké době mezi postavami zorientovala :) Kniha se mi moc líbila :) a už mám doma závěrečný díl. Pak si přečtu předchozí, aby mi vše zapadlo do sebe skrz postavy :)
Nedočteno.
Bohužel to není můj šálek kávy. Se sebezapřením jsem přečetla autorovu předchozí sérii, ale tuhle už holt nezvládnu..
Proč číst knihu:
- Doufáte, že vás válečná výprava vyléčí z alkoholismu.
- Chystáte se sami prohlásit za boha.
- Hledáte ztracenou lásku.
Proč nečíst knihu:
- Štve vás, když objevíte národ, který neznáte.
- Nemůžete vystát, že všichni okolo vás umí věštit, jenom vy ne.
- Máte už po krk kamenů, ze kterých přichází zlé síly.
Zpátky ve světě Vélina Al Sorny tentokrát si myslím, že se jedná už jen o duologii.
Já jsem si příběh užila Píseň krve nasadila laťku hodně vysoko. Troufám si říct, že Volání vlka se prvnímu dílu předchozí série vyrovnalo.
Po dočtení Královny ohně se mi už moc pokračovat nechtělo, ale jsem ráda, že jsem se do knihy nakonec pustila, protože v porovnání s třetím dílem předchozí série byl tento díl skvělý.
Už mám před s sebou akorád Černou píseň tak snad to bude stát za to.
Knihu jsem "četla" jako audioknihu bez znalosti předchozích autorových děl. To se ukázalo trochu jako výzva, nevěděla jsem, že dějově tomu dost knih předcházelo, a tak byl celkem problém se na začátku ve světě Vélina a spoustě jmen zorientovat. Navíc - proč se postavy někdy jmenují tak podobně, je to fakt matoucí, Elessa, Eresa, samé-in na konci, no... Když se ale děj rozjel, pěkně jsem se začetla a celkem mne zajímá nejen pokračování, ale i co mu předcházelo. Audioknize by se ještě dalo vyčíst "načtení" částí Luralin, Milena Steinmasslová mne u toho neskutečně nudila.
Návrat k osudu Velína Al Sorny po válce za Osvobození. Vydává se za na cestu, aby našel a zachránil lásku svého mládí a objeví se nový (starý nepřítel).
Knížka se mi dobře četla a nevadilo mi opět Rayanovské natahování děje. Konečně má fakt i zajímavého záporného hrdinu, kterému jsem občas i fandil. Příběhy mezi jednotlivými částmi jsou taktéž příjemným a dobře čtivým zpestřením děje, tudíž se knížka přečte rychle a bez větších problémů.
Co mi vadilo je, že se v knížce nezmiňují osudy některých dalších postav, které byly v minulosti důležité (některé tam jsou, ale jiné mi dost chybí).
(SPOILER)
Bohužel velké ne. Doufal jsem, že se na prvních třech knihách naučil psát, ale ne. K tomu bez rozpaků vykrádá sám sebe tak moc, že by se měl zažalovat. Opět je tu nějaký temný tvor v pozadí, co opět ovládá nějakou zemi a vede jí do války.
Akorát teď se děj odehrává v Číně. A protože autor nechápe pojem konzistence, děj ani nedává smysl. Příklad:
Kupecká říše kam Velin cestuje je strašně civilizovaná a informovaná. Ale přitom tam všichni dělají komentáře na barbarství lidí z Království. Mají je za neandrtálce. Ale že ti omezenci právě nakopali nejmocnější, super staré impérium ( VOLARY ) které se právě chystalo dobýt svět tu nikoho nezajímá. I jejich samotný vrchní vladař dělá poznámky jak je Království divný kraj plný malicherných válek a trapných náboženstvích. ALE ONI PRÁVĚ ANIHILOVALI VOLARSKÉ IMPÉRIUM !! Haló !! Copak neví co jsou Volaři zač ? Správně by měla Kupecká říše být naprosto vystrašená ze schopností Království. Jejich armáda je k smíchu. Vždyť dokonce přišli žebrat do Království o obléhací stroje. Nemá Královna Ohně taky v podstatě alianci s nejlepším námořnictvem na světě ?( Meldenejci ). Co Sordajové jako nejlepší pěchota na světě. Co Koňáci. Co aliance s Lonaky ? Ohnivé super lodě. Antipěchotní rotačáky ? Nejlepší lučištníci na světě ? Ale né. Jsou to barbaři co smrdí. Prostě jakoby se první tři knihy ani nestaly.
K tomu jak je u Ryana zvykem: Opět mají všichni plot armor. Všichni jsou zase přesílení až hrůza. 2 proti 10 ? V pohodě. Autor nikdy nebyl ani na rytířských slavnostech nebo něco. ( Takový Sapkáč měl super mutanta a i ten dostával pravidelně po hubě )
Postavy okolo Velina jsou zase stafáž bez vývinu a svého příběhu.
K tomu všemu se autor blýsknul krásným orientalismem jako ve filmu Poslední Samuraj
Měla jsem docela problém se začíst a místy mi děj přišel lehce chaotický. Neustále popisy bitev a taktik mě nudily, byly zdlouhavé. A hlavně mě iritovala ta spousta hlavních postav, které tam byly opravdu spíš jen do počtu. Vélin mě bavil, ale ta omáčka kolem mi přišla taková prostá a místy skoro o ničem. Autor píše čtivě, ale stejně jsem se občas přistihla, že čtu slova, ale ten děj mě vůbec netáhne a není schopný mě udržet. Takže takový průměr 2,5 který mě nijak neohromil a další díl si asi nepřečtu, protože mě vlastně nezajímá.
Za mne rozhodně nejlepší kniha od Anthonyho co jsem zatím četl. Jen doporučuji číst s co nejmenším odstupem po první sérii ;)
Knihu doporučuji číst s nepříliš dlouhým odstupem od Stínu krkavce. Královnu ohně jsem četla před sedmi lety a u Volání vlka jsem měla min. prvních sto stran problém se zorientovat. Převážně postavy mi z velké části nic neříkaly a dějově jsem se taky ztrácela. Nicméně jsem se touto pasáží se ctí poprala a počínaje novou akcí, tedy Vélinovou výpravou za dobrodružstvím si už jen užívala svůj oblíbený žánr. Až na občasný pocit, že se tak trochu jedná o vykrádačku Brettovy Démonské série (Temní rytíři/Osvoboditelé), mě příběh velmi bavil a má výborně našlápnuto na další díl.
Ke kladům. Kniha se opravdu dobře čte, děj příjemně plyne, kapitoly jsou tak akorát dlouhé a části popisů, akce a tajemna na sebe navazují tak dobře, že vás upoutají do křesla. A hlavní bijec je docela sympaťák. Ale...
opravdu nedokážu pochopit zdejší kladné komentáře. Myšlenka celé knihy a děj je tak plochý, že by klidně mohl nosit novou kolekci od nějakého světoznámého návrháře místo těch anorektických holčin. Hlavní postava je fajn bijec s propracovanou minulostí, ale vedlejší postavy jsou tu tak vedlejší, že by zde ve většině případů ani nemusely být. Navíc, je tu jen jedna dějová a osobnostní linka, takže to vypadá spíše jako "vyprávění" ze střední školy, které je docela bez nápadu (mimochodem, když jsme hráli Dračí doupě na škole, tak náš vypravěč dokázal v šestnácti vytvořit lepší zápletku, než autor v tomto díle). Navíc mi lezla na nervy nesmyslnost některých pasáží - a to je právě to, co nějak autorovi nedokážu odpustit.
Příklady: Válečníci ze stepí jsou opravdu velmi zdatní bojovníci, ale naše hlavní postava s jedním vojákem ujedou své jednotce, aby se s družinou čtyřiceti těchto zdatných válečníků při prvním střetnutí poprali sami. A nejen, že to je hloupé rozhodnutí kvůli zmíněnému tvrzení, ale dokonce z toho naši dva nad-borci vyváznou bez škrábnutí. A takovýchto věcí se v knize objeví tak desítka.
Osobně, nedoporučuji.
Tešila som sa na návrat do tohto sveta a som rada, že sa moje očakávania naplinili. Príbeh ma bavil a nové prostredie bolo osviežujúce. Plusom bolo, že oproti ostatným dielom nebolo v knihe príliš veľa postáv a ľahko som sa zorientovala. Som rada, že sa v príbehu stretávame s Nortahom, ktorý patril k mojim najobľúbenejším postavám z predchádzajúcej série.
Pan Ryan je spisovatel, od kterého vlastním nejvíce tištěných knih - ano, je jeden z mých nejoblíbenějších.. Čtu v průměru 15 e-knih na 1 papírovou, kterou si pak vychutnávám s určitou o to větší vášní.. Návrat do světa Vélina al Sorny proběhl velmi důstojně vzhledem k tomu, jak moc jsem se bála, že už tento hrdina vše podstatné řekl v první sérii.. Kniha má říz - s ničím se nepáře, vrhne do děje, využije pár známých hrdinů a buduje "božskou" zápletku.. Další příběh Pána Věže funguje skvostně.. vlk a tygr - paráda!
....... čas králů je u konce.. ( Šo Caj )
Z knihy jsem byla nadšená a musím říct, že se mi líbila stejně jako první díl: Píseň krve. Zakončení knihy mě nechalo v očekávání a nedočkavosti jak tohle všechno skončí.
Volné pokračování Stínu krkavce - autor tentokrát zredukoval počet hlavních postav a děj přesunul do fantasy verze Asie (inspirace zejména v Číně, Mongolsku a Japonsku) - což příběhu hodně prospělo. Ale stejně jako u předchozích dílů mi děj přišel neoriginální a chvílemi dost natahovaný. Hlavní postavy jsou sice propracované ale příliš "superhrdinské".
Jsem rozpolcená. Nejsem autorův fanoušek, je to moje první kniha od něj a neměla jsem žádnou představu o tom, co mě v knize čeká.
Magický systém se mi líbil. Úvod na mě velmi zapůsobil. Svět je zajímavý a autor umí psát poutavě. Ale. Ale..
Některé pasáže byly přehnaně dlouhé, popisné, neposouvaly děj. Až jsem si říkala proč to vlastně čtu. Není tu ta jiskra, která mě nutí číst dál.
Závěr knihy byl na mě zbytečně dlouhý a nějak se mi jeho poita vytratila.
Řezničina v knize. Nejsem citlivka, ale ani fanda násilí. Pokud ho autor použije, tak jsem s tím v pohodě, když má pro něj důvod a ten mi představí. U Rayana to na mě působilo jako by měl trochu fetiš, že může popisovat drastické scény, krev a střeva všude. Dávat svým charakterům násilné myšlení, kdy je tohle pro ně jediná cesta už mě ani nepřekvapilo. Ale zamrzelo to. Ta myšlenka "magické písně" je skvělá.
Moje hodnocení je něco mezi 3,5 a 4 hvězdami.
Štítky knihy
nadpřirozené schopnosti hrdinská fantasy
Autorovy další knížky
2014 | Píseň krve |
2018 | Oheň probuzení |
2016 | Královna ohně |
2015 | Pán věže |
2020 | Volání vlka |
Šílený božský dobyvatel mi přijde jako pitomost.
Trošku slabší už mě to moc nebavilo.