Protiúder
Joshua Dalzelle
Černá flotila série
< 3. díl
Haven, hlavní planeta Terranské konfederace, byl zničen a spolu s ním i Senát a CENTCOM, velitelství Hvězdné Flotily. Celá Konfederace se otřásá v základech a Devátá eskadra pod velením kapitána Jacksona Wolfa se proto musí stáhnout na planetu, kterou Konfederace dávno odepsala – na Zemi. Ve hře se ale objevuje nová karta, která může všechno změnit: Vruahnové, tajemná mimozemská rasa, která Fágům už dlouhá léta úspěšně vzdoruje. Zatímco politici přemýšlí, jak by nové spojence co nejlépe využili, Jackson Wolfe optimismem dvakrát nehýří. Může vůbec lidstvo věřit cizincům, kteří Fágy mohli dávno porazit, ale nikdy nenašli odvahu dotáhnout to do konce? A dokáže to udělat on sám? Zatímco se u New Sierry shromažďuje největší válečná flotila v lidské historii, Jackson Wolfe se opět musí vydat na území nepřítele a stát se mužem, jehož akce rozhodnou o budoucnosti celého lidstva. Ale i tomu největšímu šťastlivci štěstí jednou dojde…... celý text
Literatura světová Válečné Sci-fi
Vydáno: 2017 , Fantom PrintOriginální název:
Counterstrike, 2015
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Na Protiúder jsem se těšila. Když už jsme vyfasovali obživlého Blakea s nadupanou mimozemskou technologíí, nabízel se velkolepý závěr – který se ovšem nekonal. Pacifističtí Vruahnové jsou arogantní náfukové, Blake nezmůže vlastně skoro nic a všechno tradičně zachaňuje Wolfe s Celestou a Pikem. A jejich lodě a posádky.
Jako velké plus beru postoj kapitána k Vruahnům i jejich technologiím, nesedl si z nich na zadek a v rámci možností z nich vytřískal, co se dalo. Samozřejmě si prosadil svou i proti rozhodnutí nadřízených, ale to by jinak ani nebyl on.
Obří mínus je závěr. To se ani nedá označit jako inspirace, to je normální vykrádačka Hvězdné pěchoty, prach a broky, jdem na brouky! Planeta s roklí, tunel, inteligentní beztvará hmota / mozek, který všechno ovládá. Ach, ach. Od teď má můj oblíbený agent Pike tvář Neila Patricka Harrise, což mě nijak netěší, protože jinak ho s dětmi vídávám v hraných Šmoulech, a to je prostě degradace:)
Když si vzpomenu na první díl, sešlý Modrý kabát s kapitánem alkoholikem a jejich první střety s emzáky – tak ty dva následující jako by patřily do jiné série. Ale celkově vzato příjemné počtení, na Expanzi si čas najdu.
Musím říci, že mne kapitán Wolfe nepřestával udivovat tím, že používal vlastní mozek navzdory všem nesmyslným příkazům a rozkazům jeho nadřízených. Sice to není ve vojsku a tím více ve válečném stavu asi to pravé, ale zde účel světil prostředky. Díky za první a třetí díl, druhý jsem ještě nesehnal :-).
Důstojné ukončení trilogie už nebylo tak válečné, bylo tam více politiky i trocha filozofie. Přesto však byl příběh poutavý a dotažený do konce. Dávám 4,5 hvězdy, takže zaokrouhluji na pět celých.
Závěr trilogie Černá flotila je přesně takový, jaký čekáte. Schyluje se k největší bitvě lidského pokolení, kapitán Wolfe "překvapivě" neuposlechne rozkaz, aby společně s malou skupinkou přívrženců pátral na vlastní pěst po objektu, který je nazýván Centrální mysl nepřítele. Elegantně jsem, stejně jako u předchozích dílů, proplul celou knihou až k celkem rychlým závěrečným kapitolám, a řekl bych, mdlejšímu odchodu ze scény. Ale tak to u válečných hrdinů prostě bývá.
Celá trilogie má rozhodně své kvality. Autor musel během psaní jistě načíst spousty a spousty o vesmíru, cestování hyperprostorem a také o technických možnostech vesmírných plavidel, z čehož velmi bohatě čerpá ve všech třech knihách.
Jsem přesvědčen, že jeho poslední kniha Nové hranice z universa Černé flotily sledující osudy kapitánky Wrightové, mi jistě neunikne.
Zase hodně divné politiky, přibyly další dimenze velení (stará země, Vruahnové), ale kapitán, věrný tradici Horatia Nelsona, si stejně dělá co chce :-). I když některé jeho postupy mi přišli už hodně za hranou a blízko válečnému soudu. Tedy spíše uměle vytvářené napětí za hranu rozumné fikce.
Závěrečný díl trilogie kapitána Jacksona Wolfa a jeho Černé flotily přináší odpovědi na všechny otázky, které otevřely předchozí knihy této vesmírné military série. S přicházejícím koncem se zcela pochopitelně vkrádá do četby nádech nostalgie a nebojím se říct i stesku, že se něco dobrého uzavírá. Trilogie si po celou dobu uchovávala vysoký standard a nikdy nesklouzla k podbízivosti či teatrálnosti. Po celou dobu vrcholně promyšleným a důkladným způsobem zpracovávala téma střetu lidstva s mnohem silnější inteligentní entitou, přičemž se jí dařilo působit maximálně realisticky a opravdově. Protiúder z této linie nijak nevybočuje, přestože ho v rámci jemných nuancí považuji za malinko slabší ve výkonu zaujmout a udržet pozornost oproti předchůdcům. Ten posun dávám za vinu nutnosti přijít s konečným řešením a odhalit všechna tajemná zákoutí příběhu. Autor se nicméně zhostil tohoto úkolu se ctí a popravdě se mi jeho semioptimistické finále libí i se všemi důsledky, které to s sebou nese. V závěrečné poznámce je sice uvedeno, že už existují další knihy, rozvíjející osudy některých vedlejších hrdinů, já ale považuji Černou flotilu za plně komplexní a uzavřené dílo. A co víc, dílo, které mě skutečně bavilo.
No co říct. Zápletka není nic extra nového ale ani neurazí. Zakončení a některé zvraty nadprůměrné. Celkově se knížka četla dobře, akorát škoda že spousta postav nedostalo víc prostoru a možná nějakou větší hloubku. Avšak pokud někoho zaujala tematika a touží po něčem víc troufám si doporučit: David Feintuch a jeho Nicholase. Nebude to tak svižné.
Rozvláčná trilogie s nepříliš překvapivými zvraty, ale čtivě napsaná. V podobě jedné svižnější knihy by vyzněla lépe.
Dočteno, ale celkový dojem je mírně rozpačitý. Celá série je tak z 90% výborná, první díl je nejlepší, druhý překvapující, třetí dobrý...ale..... *SPOILER* : nelíbí se mi konec. Proč proboha mají být Fágové výsledkem nějakého nepovedeného biologického experimentu? Proč by vesmír nedokázal zplodit nějakou podobnou rasu? Opravdu Vruahnové by je nedokázali sami zastavit (dokážou dobíjet vesmírné lodě na dálku!), a musí si najímat lidskou posádku? Opravdu se nedokážou přenést přes svou údajně pacifistickou povahu a přitom dokážou vyrobit tak působivé zbraně? Proč sledujeme s napětím získávání "orgánu" ze Superalfy (což je asi nejlepší část tohoto dílu), když se pak nedozvíme jak se ho vlastně podařilo přizpůsobit pro další boj Ikara a ke zničení Fágů nebyl až tak klíčový? Proč Vruahnové vyhodnotili chybně systém s centrálním vědomím Fágů? Zkrátka ten konec stojí dost na vodě, možná kvůli další sérii knih, ale to je škoda.
Ačkoliv mi občas některé věci připadaly trochu moc zamotané, příběhu to neuškodilo a ubíhal velmi svižným tempem. Opět jsme se setkali s kapitánem plným protikladů, jehož reakce na některé události byly přinejmenším nepředvídatelné. Akorát bych rád věděl, jak vlastně vypadali Vruahnové. Mám takový pocit, že vlastně ani těla neměli. A taky bych možná do toho univerza přidal víc emzáků.
Parádní závěr trilogie. Jen hlavní postava jako kovbojský kapitán působila nadbytečně ohraně. Jeho linie se dala vyřešit mnohem elegantněji.
Rozpačitý konec celého příběhu jen přidává na kvalitě. Hlavní hrozba poražena (?), ale hlavní postavy si moc radostí nepískají. Rozhodně se jako čtenář těším na pokračování ságy v "Expansion Wars".
Poslední díl trilogie. Konec mě sice zrovna nenadchnul, ale celkově vysoká laťka udržena. Josh píše opravdu skvěle a už se těším na další knihy z jeho univerza.
Závěr trilogie není špatný, docela mě uspokojil, především tím až melancholickým koncem. Jinak je ale pravda, že rozuzlení je poměrně klišovité a nic moc překvapivého se nekoná. Čtyři hvězdičky spíš z milosti a kvůli toho, že jsem si prostředí Černé flotily zamiloval, takže jsem zvědavý na nepřímá pokračování.
Byla jsem zvědavá, jak trilogie dopadne a na odhalení původu Fágů. Wolfe opět neposlouchá rozkazy, podstupuje šílenou misi a snaží se Fágy vyhladit díky objevu jejich citlivého místa.
Autor opět kapitána staví do situací, které už prožil v minulých dílech, včetně ztráty lodi. Tentokrát se však neničí planety. Čekala jsem nějaké wow rozuzlení, ale marně.
Lepší než dvojka, ale na první díl to pořád nemá. Dobré béčko, které se čte samo, nesmí se moc koukat na překlepy a moc myslet nad dějem. Ale jako béčko tato kniha obstojí a na dlouhé chvíle, kdy si chce člověk přečíst něco u čeho nemusí moc přemýšlet je to ideál...
Odpouštím šokující konec předcházejícího dílu, protože v Protiúderu všechno do příběhu krásně zapadlo. To se mi v této knize líbilo nejvíc a docela jsem byla i překvapená. Ale jinak už mě ty boje moc nebavily, nejspíš nejsem až takový fanoušek, protože když sečtu všechno v celé sérii, bylo toho už na mě moc.
Přečteno za jediný den, děj ubíhá velice rychle, má spád. Sérii hodnotím velice kladně, určitě doporučuji přečíst komplet. Neméně skvěle napsané a bez zbytečných řečí okolo. Jak autor sám říkal, je to to nejlepší, co zatím napsal.
Děj je místy předvídatelný, ovšem pár zvratů a otázek, které nás budou trápit až do samého konce, se tu najde.
*SPOILER*
Vzhledem k tomu, že se z tohoto světa bude odehrávat několik dalších knih, čeká nás poměrně happyend, ovšem ne úplný, smrt některých postav je nevyhnutelná.
Na posledních několika stránkách skvěle popsané motivace Fágů i Vruahnů.
*KONEC SPOILERU*
Nemůžu jinak, než dát pět hvězdiček, ovšem půl hvězdy bych ubral za překlepy a chyby v textu, kterých je na můj vkus hlavně v poslední části poměrně dost, což ovšem není chyba autora.
5* :)
Důstojné zakončení celé trilogie. Děj je stejně jako oba předchozí díly rychlý a svižný. Autor příliš nezabředává do politiky celého konfliktu, ale rovnou Vás posadí vedle Jacksona Wolfa do bitevní lodi a nechá vychutnat bitevní střety (nikdy předtím jsem si neuvědomil jak "pomalé" jsou vesmírné bitvy - hodiny a hodiny čekání). Závěr je takový jaký všichni očekávají, ale jako lehká vesmírná militari scifi oddechovka je to velmi dobré.
Štítky knihy
války mimozemšťané kosmické lodě válečné sci-fi
Autorovy další knížky
2016 | Válečná loď |
2017 | Protiúder |
2016 | Volání do zbraně |
2020 | Nové hranice |
2021 | Železo a krev |
Možná je to tím že tohle moc nečtu, ale za mě je tohle ku... dobrá akční military sci-fi. Jak tenhle díl, tak celou sérii jsem si užíval a bavil od začátku do konce.