Válečná loď
Joshua Dalzelle
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/288518/bmid_valecna-lod-dew-288518.jpg
4
124
124
Černá flotila série
1. díl >
Když nadsvětelný pohon otevřel cestu k bezpočtu světů a jejich zdánlivě neomezeným zdrojům, o nejčastější záminky k válce připravené lidstvo vstoupilo do nové éry dvě stě padesát let dlouhého míru. Z flotil jednotlivých členů Terranské konfederace se staly pouhé politické nástroje ovládané byrokraty a mezinárodní Černá flotila pověřená obranou Konfederace se pomalu mění v odkladiště problémových lodníků a neoblíbených důstojníků. TCS Modrý kabát pod velením kapitána Jacksona Wolfa je jednou z posledních skutečných válečných lodí skomírající Černé flotily, které kvůli rozpočtovým škrtům hrozí úplné zrušení. Když však tajná mise zavede Modrý kabát na samý okraj Konfederace, narazí tam na nečekanou hrozbu, která všechno změní. Konfederace se ocitá na pokraji války a její první a jedinou obranou linií se stává čtyřicet let starý torpédoborec s minimální zanedbanou výzbrojí, posádkou považovanou za odpad Hvězdné flotily a kapitánem, nad kterým už každý zlomil hůl. Pokud má lidstvo přežít, musí se vrátit ke kořenům a znovu v sobě rozdmýchat oheň války.... celý text
Přidat komentář
Příjemné čtenářské překvapení. Kniha mě vtáhla do děje hned od začátku. Děj se soustředí na vojenské prostředí a bitevní střet, což není úplně moje hobby, přesto se mi to moc líbilo.
Moc jsem od toho nečekal, ale docela mě kniha překvapila. Začátek byl hodně vlažný, ale naštěstí se to rozjelo, navíc takovým tím uvěřitelným způsobem, kdy postavy vypadají víc jako lidé než prvoplánové postavičky. Kapitán správný řízek, ale žádná karikatura. Nebylo to zlé.
Svižně plynoucí příběh, v němž si stará dáma hraje na kočku a myš s obří mimozemskou lodí, jen načrtává vztahy členů posádky (kapitán, výkonná, šéfinženýr a Davisová) a zaměřuje se hlavně na popis vzájemných střetů s nepřítelem. Těším se na další díl, kde snad bude naznačeno, odkud se mimozemská loď vzala, a co nepřítel s lidstvem zamýšlí.
Poslední dobou se opět daří. Pár skvělých sci-fi knih. Po Ve službách spravedlnosti a knih od Hlávky, tak je to další kniha, která mohu jen a jen doporučovat. Ve stylu Webera, ale mnohem uvěřitelnější(až na mimozemšťany), techničtější...a těším se na další díl, který by měl být ještě letos...
Čekal jsem běžný standard a dost mile mě překvapilo, že v military SF pro jednou někdo dokázal přijít s něčím novým. Odpadlý veterán bojující s alkoholismem, ocitající se v situaci, kterou lidstvo neřešilo už dobré dvě století, to je prostě moje.
Zápletka nápaditá, hrozba imponující a střety napínavé. Hlavně ale žádná vojenská romantika, což oceňuji asi nejvíc. Joshua Dalzelle se zbytečně nezakecává, takže děj příjemně šlape a to v rozsahu jedné cesty z Prahy do Frankfurtu. Skvěle tu pak funguje chemie mezi členy posádky tvořené z problémových osobností, pročež vysloveně potěší zvraty jako vzpoura uprostřed bitvy s nepřítelem. Kdyby byl Star Trek trochu víc do zelena, vypadal by asi nějak takhle.
Vlastně mám pouze dvě výhrady vycházející ze základního motivu. Nevěřím, že by dvě stě let neválčící civilizace ještě stále udržovala těžkotonážní hlídky, a už vůbec, že by ve svých řadách měla jiné vojáky, než akademické. A teorie s praxí jsou, co se týče bojové vřavy, dvě dost rozdílné věci.
Tak tohle vůbec nebylo špatné. Po pomalejším začátku se s tím už autor moc nepáral, takže děj ubíhal velmi svižně a na nudu rozhodně nebyl čas. Ale přece jen bych přivítala, aby nás autor trochu víc seznámil se světem, respektive vesmírem, ve kterém se děj odehrává. Snad v dalších dílech.
(poznámka - stejně mi to ale trochu připomíná vesmír Honor H., poměry v loďstvu zhruba jako v solariánském, přehlížení periferních světů ... či střely Mark).
Zpočátku rozvleklý děj se postupně dostává do obrátek, kde se střídá jeden zvrat za druhým, ale stále je vše "uvěřitelné" a plynulé. Posádka/Kapitán reagují na situace a systémem pokus-omyl.
Co se mi líbilo: Kniha plynule vtáhne do děje a člověk se rychle sžije s postavami a atmosférou v daném okamžiku. Dále se zde nenachází žádné zdlouhavé popisování technologií, hodnostních tříd, orientací ap.
Co se mi nelíbilo: Ke konci byl velice podivný zvrat u jedné z hlavních postav (imho. dalo se to asi řešit lépe vzhledem ke spíše uvěřitelnému ději knihy)
Jako celek mohu knihu hodnotit jen kladně a s netrpělivostí očekávat další díly trilogie.
Přesně ten typ popcornové zábavy, kterou jsem u tohoto druhu military sci-fi postrádala. Oproti hrůzně ziedalizované Honor a trochu nanicovatém Black Jackovi je zde hlavní postava lidstější, s nějakými škraloupy a tím i sympatičtější. Samozřejmě nepostrádá ty správné charakteristiky na kvalitního hrdinu - je chytrý, čestný a výkonný (funkční navzdory závislosti).
Samotný svět, do něhož je román situován, představuje další příjemné osvěžení. Oproti mnou zmíněným sériím zde civilizace není přísně rozdělena na jednu stranu těch hodných a druhou těch zlých. Rozvrstvení osídlení a zmínky o korporacích připomínají space operu Expanzi.
Dalšími plusy románu jsou realisticky vylíčené souboje (co se týče časového odstupu), ale nejsou tak únavné jako ve Ztracené flotile. Také nejde o velkolepé bitvy mnoha plavidel, ale o zoufalý boj jedné lodě o záchranu. Nikoli odosobněné lodě, ale zaplněnou zatím několika načrtnutými osobami.
Shrnuto: Odehrává se to v zajímavě nastíněném světě, je to napínavé, hezky to ubíhá a má to potenciál se dál rozvíjet.
Štítky knihy
mimozemšťané bitvy kosmické lodě válečné sci-fi
Autorovy další knížky
| 2016 |  Válečná loď |
| 2017 | Protiúder |
| 2016 | Volání do zbraně |
| 2020 |  Nové hranice |
| 2021 | Železo a krev |
Jednoduchý děj, nijak překvapivý. Nejsem fanda do strojům, techniky apod., a proto spousta takto laděných detailů, které kniha obsahuje, byla pro mě mínusem. Ale kniha se čte dobře a jako odpočinkové čtivo je dobrá.