Černá hora
Laird Barron
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/500168/bmid_cerna-hora-Jcp-500168.png
4
54
54
Izajáš Coleridge série
< 2. díl
Bývalý mafiánský zabiják Izajáš Coleridge se stal soukromým detektivem. Vyšetřování brutální vraždy vymahače dluhů Harolda Leea ho zavede na stopu krutého, záhadného nepřítele s temnou minulostí… Laird Barron (* 1970), mistr současného hororu, skládá v sérii o Coleridgeovi hold noirovým filmům, osamělým sarkastickým detektivům i divoké přírodě. Příběh s prvky sci-fi a kosmického hororu jako by dokládal autorův výrok, že žánrové kategorie nedefinují kvalitu psaní.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2022 , Gnóm!Originální název:
Black Mountain, 2019
více info...
Přidat komentář
Čekala jsem zase skvělou noir detektivku a dostala ji, tentokrát ještě o kousek více noir a více na hranici až s nějakým thrillerem. Sériový vrah, rvačky, mafie a vyšetřování - to vše tam bylo. Atmosféra temná až nejtemnější. Proti prvnímu dílu mě to až tak nebavilo, trošku jsem se ztrácela v množství všech těch snů a halucinací, proto to trochu nižší hodnocení. Uvidíme, co další díl až vyjde.
Skvělá žánrovka, která nezapře jak vliv noirových klasik alá Raymond Chandler, tak vliv Cormaca McCarthyho. Skvělý žánrový mix a literární lahůdka. Doporučuji.
Tak se budu opakovat. Barrona mám fakt rád, jeho povídky zbožňuju, ale tohle je prostě jen skvěle napsaná nuda. Příběh se posunuje odnikud nikam a ta nosná linka je tak maximálně na povídku. Celou dobu jsem se do toho nemohl začíst, souvislý děj to nemá a dát v kuse víc jak dvě kapitoly bylo utrpení. Je tam pár napínavých míst, pár skvělých obrazů či zajímavých úvah a dialogů (Gene), ale v součtu je toho hrozně, hrozně málo. Překlad tradičně výborný.
Temný příběh, v kterém má Izajáš úkol vypátrat a sejmout sériového vraha. Akce je zde ještě méně, než v předchozí knize série, ale stále je to poutavé, zábavné a napínavé čtení.
Tohle je docela návyková záležitost, jak do té temné atmosféry zabloudíte, nechce se vám ven. Izajáš ani ve druhém díle nezklamal, naopak přidal ještě temnější, lovecraftovskou hororovou linku. Klidně bych si dal ještě nášup, zvlášť když koukám, že už v angličtině vyšel třetí díl ... co na to pan Němeček? :)
Za mňa sklamanie a žiaľ nie malé. „Až“ 3* udeľujem z jediného dôvodu, ten dôvod ale budí rešpekt: Laird Barron je fantastický spisovateľ s obrovským darom, vďaka ktorému tvorí kvalitné texty, ktoré je radosť čítať. Že sa hlavný hrdina vyjadruje ako otvorená historická kniha je OK. To, že sa tak vyjadrujú všetci, vrátane nižšie postavených gangstrov už je trochu divné, ale prečo nie. Vadil mi však nudný prípad. Vôbec ma nezaujímal. Myslel som, že sa rozbehne, ale pri strane 250 mi bolo jasné, že „asi“ nie. V rámci žánru je to dobrý noir. Dobrý, lež neomračujúci. Nech si Laird hovorí čo chce o žánroch a o tom, že je jedno, čo je aký žáner, dôležité je, či je to dobrý príbeh. Jemu skrátka najviac pristanú horory, bodka. O Černé hore sa šepkalo, že hoc na to možno nevyzerá, čiastočne prekvapivo predstavuje práve Lairdov návrat k milovanému hororu. Nuž... nie je to pravda. Je to úplne klasický noir. Áno, kniha síce skutočne obsahuje pár „temných“ odsekov (jeden je uvedený ako úryvok na zadnej strane), ale nenechajte sa mýliť, vyskytne sa v priemere jeden na sto strán, čo je fakt málo. Černá hora proste naozaj nie je horor. Samozrejme sa tým dostávame do bludného kruhu, azda čiastočne až do Hlavy 22. Avšak do Hlavy 22, ktorú si vytvoril sám Laird: nie je to horor, ale to neznamená, že to nie je dobrá detektívka. Teoreticky je, ale zároveň je nudná a to, že je avizovaná ako čiastočný návrat k hororu a pritom ním nie je, je napokon jej najmenší problém.
Izajáš zpátky na scéně. Jak já jsem se na toho chlapa těšila! Obávaný bývalý gangster se stává detektivem ala soukromé očko a pátrá po vrahovi vymahače dluhů Harolda Leea.
Na pokračování jsem se moc těšila, protože Izajáše jsem si oblíbila už v prvním díle. Jeho zdánlivě nezaujatý přístup k životu okořeněný nějakým tím vtípkem mě moc baví. Baví mě celé to prostředí kolem mafie, které Laird Barron v tomto příběhu vymyslel. Nemůžu se ale zbavit pocitu, že je to takové odpočinkové. Moc mě to baví, ale něco mi tam prostě chybí, stejně jako tomu bylo u prvního dílu.
Čtivost se této sérii upřít nedá, protože ty stránky doslova mizí pod rukama. V tomto díle mi i přišlo, že dej je trochu temnější, což ale neznamená brutálnější - nebo alespoň mě to tak nepřišlo. Izajáše beru jako super oddechovku se sympatickým hlavním hrdinou s akčním dějem a kriminální zápletkou. Těším se na pokračování, to si rozhodně nenechám ujít!
Je to dobrý příběh, vyprávěný monotónním stylem, který teprve v závěru mění tempo a důraz. Autoři běžně upravují rychlost děje, občas odbočí od hlavní linky, zastaví se na místě a zase pospíchají vpřed, tady tomu tak ale není. Možná to je Barronův běžný styl či umělecký záměr. Nevím! Co se týká vtipných hlášek, řada českých autorů mě pobavila víc. Dávám tři a půl bodu.
Výtečná kniha do série s Izajášem. Násilí, smrt, svérázná filozofie a sebeironie. Pan Barron rozhodně není prosťáček.
Zbožňuju Izajáše, zbožňuju Lairda.
Nezbožňuju krimi a thrillery, ale... tuhle gangsterskou sérii prošpikovanou trefnými popisy a hláškami, vtipem i napětím zkrátka žeru a beru všema deseti. Hlavního hrdinu nelze nemilovat už jen proto, že je schopný pověsit za koule do průvanu kohokoli, kdo vztáhne ruku na němé tváře. Nebo třeba proto, jak jde do všeho po hlavě.
Jak je u nakladatelství Gnóm! zvykem, těšte se taky na skvělý překlad.
Bad motherfucker Izajáš je zpět. Tentokrát na stopě sériovému vrahovi. Méně akční, než první díl, zato temnější. Opět jsem ale čekal trochu více. Stále je to ovšem nadprůměrná mysteriózní noirovka, která nepustí, až do samého konce. Kdo byl spokojen s prvním dílem, bude spokojen i zde.
Hodnocení : 7,5/10
Izajáš – bývalý mafiánský zabiják, v současnosti soukromý detektiv hned v úvodu Černé hory řeší několik zakázek, před sebou má ale hlavní úkol vypátrat (případně sejmout) sériového vraha. Laird Barron se v této knize nezapřel a mimo jiné zahraje i na jemnou hororovou strunu, ve které je mistr. Akčních scén v knize moc nehledejte, stránky jsou zaplněny bravurními popisy, přirovnáními, popkulturními odkazy, tajemnou mystikou i barevnými děsivými sny hlavního hrdiny. Tahle kniha je každopádně neotřelé, napínavé čtení a směle ji u sebe zařadím mezi nejlepší letošní krimi.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Krev je můj chleba |
| 2017 |  Ta nádherná věc, jež na nás všechny čeká |
| 2016 | Okultace a jiné povídky |
| 2022 | Černá hora |
| 2023 | Černá tma zapomnění |
Barronovy povídky mám hodně rád, první kniha s Izajášem Coleridgem se i hodně líbila, takže na pokračování jeho dobrodružství jsme se hodně těšil. A byl jsem poměrně dost zklamán. Hlavní příběh začíná dobře, ale nějak se postupně rozpliznul do nudy a halucinací hlavního hrdiny a doputoval do konce, který nenadchnul. Pár sekvencí je hodně dobrých, ale noirovou lahůdku z toho uvařit nelze. Ani motivy chování některých postav mi nepřišly úplně logické. 3 hvězdy spíše za první půlku.