Černá lilie
Václav Bor (p)
Tři měsíce po válce, v srpnu 1945, vyšetřuje inspektor Čížek z pražské kriminálky záhadnou smrt kaplana Vytloukala, jehož mrtvola vypadla z ostravského rychlíku blízko Pardubic. Krátce nato je zavražděn daleko odtud, na severní Moravě, další člověk. A do třetice radistům našich zpravodajských orgánů se podařilo v oblasti Jeseníků zachytit depeši jedné ze skupin tajné nacistické organizace, která měla působit na územích, jež byla předtím okupována hitlerovským Německem. Kdo se skrývá za tajnou šifrou Oskar nula, jíž byla radiodepeše podepsána? Proč byl zastřelen nacistický špion plukovník Zeňkin? Jeho pohřbili uprostřed noci na Svatém vrchu příslušnice řádu německých rytířů ze zvonovského kláštera? To je jen nepatrná část oříšku, který musí inspektor Čížek se svými spolupracovníky rozlousknout, má-li objasnit tři záhadné vraždy a zabránit dalším zločinům nacistických teroristů proti našim občanům.... celý text
Přidat komentář
Špionážně kriminální příběh z doby prvních měsíců po skončení 2. světové války o zdánlivě nesouvislém případu vraždy a záškodnické činnosti příslušníků teroristických oddílů wehrwolf na území republiky. Je to zajímavý, dobrodružný a velmi čtivý popis vyšetřování, zachycený očima vyšetřovatele.
Propojení kriminální práce s prací tajných služeb není až tak neobvyklé zvláště v době prvního roku po druhé světové válce. Období, kdy "politika pod pokličkou" nechala národ ještě relativně v klidu, přestože komunisté za podpory sympatizujících občanů těžili jakoby z pozic vůdcovství, bylo přece jen relativně jednotné u všech složek v boji proti zbytkům zatvrzelých a německými zpravodajci řízených záškodnických skupin. Jedno je však jisté, autor servilní své době zachytil událost tak, jak byla zaznamenána v archivech tajných služeb. Terorismus je nejhorší zlo, jakého se lze dopustit, je jen otázkou do jaké míry je autentičnost komunistických archivů ne-li pravdivá, tedy alespoň identická. A nebo snad Bor jisté situace musel kvůli cenzůře vynechat? Výklad dějin je vždy velkým otazníkem skutečnosti. Vždyť nebylo málo kolaborantů s nacismem, kteří později dělali kariéru při "budování socialismu".
Štítky knihy
špionáž nacisté poválečná doba české detektivky a krimi skutečné kriminální případy werwolfové podle skutečných událostí špionážní zápletka hospodářská kriminalitaAutorovy další knížky
2007 | Atentáty, které měly změnit svět |
1983 | Mistři tajné služby |
2000 | Andělé smrti |
2002 | Sekty satanských bohů |
2001 | Procesy, které vzrušily svět |
Zpočátku mi přijde děj takový hodně kostrbatý, kdy je dosazen inspektor do role vedoucího celé skupiny, zabývající se špionáží, ale budiž. Následný průběh děje je ale o to více tajuplný, prostě prostředí řádů, klášterů a jeptišek je nepochybně samo o sobě zárukou záhad, tajemna, tajemství. Bohužel se vše následně zvrhne v docela přímočarý průběh událostí, kdy mi přijde, že nacisti, kteří byli vybráni jako budoucí elita národa, se chovali spíše jako totální jelita národa, a naše bezpečnostní orgány s nimi neměly žádný problém v dopadení, a dokonce v i v následném vyslýchání a zjišťování skutečností. Název knihy je docela nesmyslně vysvětlen jednou jedinou zmínkou v samotném závěru, mnohem logičtější i zajímavější by možná byl "Oskar nula" apod., ale to je plně v režii autora. Závěrečných několik stránek s výčtem historie řádu německých rytířů mi pak přijde úplně zcestných, asi bylo potřeba splnit minimální počet stran pro vydání, jinak nevím. I když můj komentář může vyznít hodně negativně, tak zase úplně nehážu flintu do žita; celkově je příběh zajímavý, jak jsem již psal - takový tajuplný, a já knihu vlastně docela v pohodě přelouskal.