Černá orchidej
Neil Gaiman
Mistrovské dílo, které vzešlo ze spolupráce jednoho z nejlepších komiksových scenáristů a jednoho z nejvýraznějších kreslířů. Před tím, než stvořil Sandmana, napsal Neil Gaiman příběh Černé orchideje. Druhořadé superhrdinky, která se postaví zlu a... umře. Poté, co je Susan Lindenová alias Černá orchidej brutálně zavražděna, zrodí se znova, jako hybrid rostliny a člověka. Už není tou, kterou bývala. Ale kým vlastně je? Na cestě za tajemstvím vlastní lidskosti (a pomstou) musí rozmotat pavučiny lží a tajemství. Začíná na chladných ulicích velkoměst a končí v srdci amazonského deštného pralesa. Černá orchidej je mistrovské dílo, které vzešlo ze spolupráce jednoho z nejlepších komiksových scenáristů a jednoho z nejvýraznějších kreslířů, geniálního Davea McKeana (Arkham: Pochmurný dům v pochmurném světě).... celý text
Literatura světová Komiksy Fantasy
Vydáno: 2014 , CrewOriginální název:
Black Orchid, 1991
více info...
Přidat komentář
Asi jsem udělal chybu, že jsem si na úvod přečetl úvod. Tam jsem se dozvěděl, že se mi do ruky dostal komix komixů a jsou jen dva, které se mu přiblíží, atd. Hmm, von ten Gaiman umí pěkně vyprávět, von by pěkně napsal i pohádku o tlačení stolice. Ovšem podle mě to byl jen jeden příběh z ... no z milionu podobných. Pro mě průměr. A co se obrázků týče, Vystihl to Covenant.
Za celkové vyznění knihy nemůže jen brilantní scénář Neila Gaimana, ale také strhující kresba již zmíněného kreslíře a režiséra Davea McKeana. Pro některé možná překvapení, ale ano, čtete správně – režiséra. Dave McKean totiž režíroval několik filmů, mezi známější patří Maska zrcadla z roku 2005, k němuž dělal scénář právě Neil Gaiman.
Raději nyní napíšu varování, protože mám v plánu se rozplývat… McKeanova kresba je totiž dokonalá. Nejedná se o klasické komiksové zpracování, tady se bavíme o uměleckém díle. Každý panel představuje obraz, který by klidně mohl viset ve světoznámých galeriích od Louvru po Sankt Petěrburg. Kreslíř až neskutečně zvládá zachytit snové pasáže scénáře, skvěle pracuje s neostrými a rozmazanými okny, a jeho tahy jsou jednoduše řečeno mistrovské. Je mi jasné, že tento styl není pro všechny, ale člověk si jej jednoduše musí zamilovat. Na světě je jen málo komiksových kreslířů, kteří dokáží takto pracovat s předneseným scénářem a svým umem mu vtisknout duši. Části jakoby zahalené oparem jsou jedny z graficky nejúžasnějších věcí, které jsme v komiksu kdy viděl. Jak už jsem psal, toto není komiks, toto je umění.
Co se týká samotného zpracování knihy, je jednoduše úžasné. Jak jsme zvyklí u nakladatelství Crew. Čtenáři se do rukou dostane vymazlené vydání v tvrdých deskách a s poutavým papírovým přebalem. Obrovským plusem je velmi kvalitní papír, který snese i hrubší zacházení. Kvalitní jsou také použité barvy. Jak říkám, celkové zpracování je na velmi vysoké úrovni. Jedinou výtku mám k redakčním úpravám Filipa Gotfrida. Ne, že by byly špatné, jde vidět, že jsou na vysoké jazykové úrovni, jen bych pozměnil pár drobností s předložkami s/z. Použitý výraz „s kopce“ je velmi zastaralý a v moderní češtině nahrazený kvůli druhému pádu předložkou „z“. Netuším, jestli to bylo zvoleno kvůli celkovému vyznění, ale pro mě osobně je předložka „s“ velmi rušivá.
Ze života hybridních rostlin
Po létech spláceních edičních dluhů, které zůstaly po komunistickém režimu, se česká komiksová nakladatelství konečně dostala do fáze, kdy buď drží krok se světem nebo se vracejí do minulosti a vyzobávají poslední zbylé rozinky. Nejinak to bylo s dílem Neila Gaimana, kterému zde krom jeho románů během deseti let vyšla kompletní sága Sandman, která na Západě zásadním způsobem změnila vnímání celého komiksového média. Nyní nakladatelství CREW vrhlo na trh víc než čtvrt století starý grafický román Černá orchidej, s nímž Gaiman prorazil u společnosti DC.
Černá orchidej je komiks superhrdinský, ovšem jeho stejnojmenná hrdinka byla v panteonu postav společnosti DC natolik obskurní, že se ji DC nebálo svěřit do rukou tehdy nepříliš ostříleného tvůrce. A ten v tandemu s talentovaným Davem McKeanem předvedl, že celý superhrdinský žánr lze postavit na hlavu – například zabít hlavní hrdinku hned na začátku a obejít se bez závěrečné bitvy na konci (někteří fanoušci tak dodnes čekají na poslední sešit, v němž se padouchům dostane zaslouženého trestu). Zápletku s hybridem rostliny a člověka, který po smrti své sestry pátrá po tom, kdo vlastně je, by tu nebylo fér příliš rozvádět; postačí konstatovat, že Gaiman ve svém příběhu dosahuje emocionálního účinku, o kterém si jeho žánroví kolegové většinou mohou nechat zdát.
Ne že by Gaimanův scénář byl úplně bezchybný: přestože se vyhýbá mnoha komiksovým klišé, bez alespoň povšechné znalosti DC univerza se komiksem nepolíbení čtenáři budou v příběhu ztrácet. To ale Dave McKean čtenářům víc než bohatě vynahradí snovou a atmosférickou kresbou, která osciluje mezi fotorealismem a impresionismem. Kdyby snad měl někdo ještě dnes pochybnosti, zda je komiks umění, nechť si prolistuje stránky této knihy.
Gaiman svého úplného vrcholu sice dosáhl až v okamžiku, kdy si v Sandmanovi stvořil vlastní svět, zde ale nacházíme soucit, víru a naději – a to na komiks věru není málo.
Enviromentální poselství, které z Černé orchideje vykukuje je dle mě velmi důležité. Samotný příběh je zajímavý, včetně prolínání s komiksy jako Arkham nebo Bažináč. Co je však na tomhle úplně bezkonkurenční je McKeanova kresba a hlavně to, jak prolíná a střídá barevné nálady jednotlivých stránek... Na to nemám slov. Opravdový umělec.
Gaiman je vyjímečný autor, ale musíte mít na něj náladu. To je prostě fakt. Příběh jsem rozečetl několikrát, na začátku se do děje poměrně těžko proniká. Zapojení komiksového univerza je vynikající. Po přečtení jsem na komiks poměrně dlouho myslel. Zase bod pro Gaimana.
Je to a není to klasický superhrdinský komiks. Je to a není výtvarné dílo. Není to přímočaré a je to každopádně krásné.
Poznámka pro ostatní čtenáře. Nedoporučuji číst před samotným komiksem jeho českou předmluvu. Zbytečně pak budete něco očekávat. Já ji nečetla, neočekávala nic a byla nadmíru mile překvapená. Když jsem si ji přečetla až později a taky doslov a poznámky k tvorbě toho komiksu (ty původní a dopisy Gaimana s editorkou, které jsou součástí českého vydání), bylo to milé doplnění.
Relativně obyčejný příběh získává na výjimečnosti díky způsobu, jakým ho Gaiman dokáže vyprávět a naplno přitom využívat přednosti komiksového média, a díky excelentní aatmosférické kresbě Davea McKeana. Nejen příznivce Neila Gaimana jistě zaujmou závěrečné bonusy ze zákulisí vzniku knihy - poznámky, návrhy příběhu, úryvky ze scénáře, náčrty dialogů, korespondence s redaktorkou a podobně.
Pohlcující McKeanova kresba a neobvyklý příběh o tom jak má příroda projednou pomáhat lidem. Ekologie naruby? Gaiman si libuje v mystice a kombinuje ji s biologií flóry i se smyslem života hybridů. Snaha přijít s něčím jiným než už zkoumal Bažináč je patrná a povedla se přímo výjimečně. Jeden z komiksů roku.
Plný počet hvězd za to úžasné ztvárnění, příběh nebyl až tak originální, ale líbil se mi ekologický podtext.
Myslím, že nejsem inťouš a už vůbec ne artový opáječ se pocitem velkého umění, ale líbilo se mi to moc. Líbilo se mi to velice moc a jelikož je to ultraretrospektivní, při prvním čtení jsem se trochu ztrácel a musel jsem si to přečíst podruhé, tam už jsem věděl o co jde. A užil jsem si to perfektně. Scénáři ani kresbě nemám co vytknout, anotace vzadu, že to je mistrovský kousek je docela přesná. Pro plný požitek je určitě dobré mít načteného Bažináče od Moora, co u nás vyšel + znát pár základních postav DC univerza (ty moc neznám, takže Poison Ivy a Kloboučník šli trochu mimo mně).
Ale udělal jsem jednu chybu, začal jsem číst úvod! Většinou to nedělám, nevím co mě to popadlo a ten kokot, který to sesmolil tam píše, že se na začátku stane něco nečekaného, že je to překvapivý okamžik a přesně to popíše, tak díky, pak už to pro mně vůbec překvapivý okamžik nebyl!! To mě dost nasralo a když jsem si chtěl úvod přečíst po dočtení komiksu znovu, tak jsem to zas nasraně zavřel, protože asi teda inťouš fakt nejsem a tyhle sračky jsem nebyl schopen přežvýkat. Oproti tomu ty korespondenční a scénaristické bonusy vzadu jsou výborné. No a ještě poslední výhrada, myslím, že k tak luxusní knížce by měla být záložka samozřejmostí.
Ten scenár byl moc dobrý. On mi dává vždycky přečíst. On už trávu nekouří. Já mu třeba nabízím...
No prostě asi takhle. Gaimanovi to docela funguje. Orchideje, násilí, snění, atd. Na druhou stranu, i když se po grafické stránce, provedení McKeana k ději hodilo - obzvláště umělecky navozená atmosféra prolínáním barev, ale i tvarů, mě se to nelíbilo. Čistě subjektivně. Pro mě to už pak není komiks, ale experiment moderního umění.
Autorovy další knížky
2006 | Nikdykde |
1997 | Dobrá znamení |
2001 | Američtí bohové |
2017 | Severská mytologie |
2015 | Naštěstí (ne)máme mléko |
Netradiční komiks o netradičních hrdinech s odkazy na známé superhrdiny? Určitě! Tvorba scénáře/ autorem díla je Neil Gaiman? Sem s tím! To byly mé první nadšené pocity. A pak se dostavilo určité zklamání. Gaiman to se slovy umí, o tom není sporu. Přece ale pro mě v příběhu cosi nehraje. A upřímně ještě teď (po té, co jsem si komiks 5x přečetla) stále přemýšlím, co chtěl autor sdělit (ekologický přesah? násilí je špatné? fialová je fajn?).
Kresba ovšem byla úchvatná, propracovaná do detailu, zaujme a nepustí. Snad je to tím, že nejde o klasickou komiksovou kresbu. Shrnuto a podtrženo - kresba: YAY!; děj: rozpačitost.