Profesionální žena

Je to snad nejlepší parodie, kterou jsem četla!

Můj návrat do mládí! Pořád se to dobře čte...

A tady máme odpověď na otázku, proč by muži měli psát romány. Skvěle jsem se bavila a poslední stránky jsem dočetla se zatajeným dechem. Ale teď po pravdě, někdy jsem si připadala, jak by mi pan Páral nalil čistého vína. Ten pán má ženy asi pěkně přečtěné! Pokud by někdo měl napsat příručku k ženám, ženskému chování a myšlení, pak by byl pan Páral určitě skvělý kandidát.

Boží parodie na ženské románky o dokonalé hrdince, která si jde i přes nepřízeň osudu a velké překážky tvrdě za svým, aby nakonec nalezla pravou lásku a štěstí. Když hned od začátku přistoupíte na tuhle hru, užijete si knihu o sto procent víc. Ale možná jsem lehce nekritická – na přelomu 80. a 90. let patři Páral k mým nejoblíbenějším autorům a nebylo knihy, kterou bych od něj nepřečetla. Takže pro menší nadšence (možná) o hvězdičku méně.

Obyčejná servírka bez vzdělání a bez zázemí dokáže cokoli, když ví co chce a má motivaci.

Trochu nuda.

výborně napsaná parodie na dobovou brakovou četbu

autor se vtipně odhalil v úplném závěru

..někdy v osdesátých letech mi přišla pod ruku kniha od Párala a potom jsem přečetla snad všechny jeho knihy - tak moc mě oslovily a ovlivnily, byla jsem oslněna jeho jedinečným stylem psaní...a v duchu si říkám, jestli by i dnes po tolika letch byl pro mě jedinečný....

Profesionální ženu si pamatuju z dob svých vysokoškolských studií z Divadla Husa na provázku (tehdy ze známých důvodů pouze Divadlo na provázku). V titulní roli mladá a fakt výborná Dáša Veškrnová a mladík Dóňa (Miroslav Donutil)...knížku jsem četla až poté. Obé bylo výborné.

Jednu dobu jsem Párala četla hodně - Oblíbená je "Profesionální žena". Potom jsem měla dojem, že sklouzává do vulgarity, poslední tvorbu neznám. Ale "Milenci a vrazi!, "Mladý muž a bílá velryba" ty za přečtení stojí.

Kdysi v rámci povinné četby k maturitě jsem musela sáhnout po nějakém Páralovi. Začalo to Mnohozvířetem, které se mi zalíbilo natolik, že jsem shltala vše, co napsal. Tehdy mi jeho knížky připadaly oproti jiné povinné četbě jako "závan čerstvého vzduchu", extra třída. Nejvíce mě ohromila právě Profesionální žena a Pokušení A-ZZ.

profesionální žena je prostě parádní parodie a kdo to nepochopil, nikdy nečetl červenou knihovnu 30. let. Ohromně jsem se bavila.

..a najednou Vám je jasné , jakže to vlastně od začátku bylo....nejvíce se mi líbí "návod" hospodských jak využít "flákotu"....:D od bifteku přes španělský ptáček až po guláš...
zamotaný příběh "popelky" Soně, jejího vzestupu a dospívání až k horkému probuzení a zjištění, že z popelky se sny je cynická Profesionální žena...

Tuhle knihu podle mne už dnes nikdo nedokáže ocenit, protože vznikla v době, na kterou se u nás nechce příliš vzpomínat a mojí generaci je velmi vzdálená a v podstatě nám nic neříká. Což je podle mě obrovská škoda. Pan Páral zde dokázal velmi barvitě popsat osudy sirotka Soni, jejíž rodina patřila před rokem 1948 k elitě města. Po smrti rodičů však zůstává sama a ve vlně znárodňování přichází o rodinou vilu. Je nucena se nastěhovat k nejbližším žijícím příbuzným do venkovského hotýlku s pochybnou pověstí a sloužit jim doslova jako holka pro všechno. Soňa ale ke všemu přistupuje s odhodláním a bere všechny špatné věci, které se jí přihodí, jako zkoušku, kterou je třeba projít, aby byla lepší člověk, a všechny dobré věci jako odměnu za to, že v těch zkouškách obstála. Já rozhodně doporučuji si knihu přečíst, uděláte si celkem autentický obrázek o odvrácené tváři vítězství pracujícího lidu v únoru 1948.

Tuto knihu jsem četla na gymplu asi ve druhém ročníku a doteď si pamatuju krutosti, které trpěla hlavní hrdinka Soňa proto, aby se stala profesionální ženou. Místy jsem měla pocit, že to, co prožívá jako "služebná", je srovnatelné s utrpením otroka. Je to hodně ironické, ale právě tak to asi V. Páral zamýšlel. Pro mě místy velmi šokující.

Tohle byla první kniha, kterou jsem v rámci povinné školní četby četla na střední škole a ta mě úplně dostala. Od té doby jsem Páralovi přímo propadla a přečetla úplně vše, co napsal. Mě se tenhle román hrozně moc líbil právě svou zvláštností a stylem, jakým byl napsán.

Tato kniha je velmi komplikovaná a náročná i pro zkušené čtenáře. Je potřeba na ni nahlížet z mnoha úhlů pohledu, pochybovat o vypravěči, jít pod povrch a hodně přemýšlet. Je to zvláštní paradox, text těžký není, čte se vcelku dobře, avšak obsah mě stále nutí se ke knize vracet, ačkoli je to již několik let, co jsem ji přečetla.

Páral je jeden z mých oblíbených autorů,prošla jsem obdobím ,které zcela opanovaly jeho knihy ,dnes se k nim ráda vracím..takže tuto knihu kdykoliv...