Černá sanitka a jiné děsivé příběhy
Petr Janeček
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/1016/cerna-sanitka-a-jine-desive-pribehy-1016.jpg
4
255
255
Černá sanitka série
< 1. díl >
povídky, příběhy, dobrodružství Bojíte se o své ratolesti, protože v okolí vašeho bydliště byla spatřena černá sanitka, jejíž posádka unáší malé děti, aby je rozřezala a rozprodala na orgány? Dřív než se v kině, nebo tramvaji posadíte, zkontrolujete sedačku, zda v ní nejsou zabodané injekční stříkačky nakažené AIDS? Ani za nic byste si nedali kebab v tom stánku na rohu, protože do něj přidávají sperma? Stali jste se obětí fámy, nebo je vaše opatrnost oprávněná? Folklor není pouze záležitostí minulosti, ale v podobě současných pověstí ...... celý text
Přidat komentář
Něco lepší Něco horší některé příběhy určitě budete znát z vyprávění od kamaradu od známých a tak dál.
Zajímavá kniha příběhů.
Některé jsou všeobecně známé, o jiných jsem neměla ani ponětí. Bylo to zajímavé čtení.
(audiokniha) Docela mě to zklamalo. Většinu příběhů jsem neznal. Co ale nechápu, je, proč se mezi lidmi takové báchorky dál šíří. I když některé mohou mít možná reálný základ, který je už teď notně zpitvořený, tak nynější verze jsou tak nereálné, až se divím, že jim ještě někdo věří a šíří je dál.
Tak tohle bylo zklamání. Čekala jsem urban legends zpracované do příběhu. Mimochodem na tu fámu o černé sanitce si pamatuji. Ačkoli byla tato fáma dementována, když jsem se den poté vracela potmě od kamarádky a zahlédla na parkovišti podobné tmavé vozidlo, letěla jsem domů jak Zátopek.
Pro čtenáře, který se zaobírá tématikou legend, asi užitečné. Pro čtenáře hledajícího zážitek z četby - střela do prázdna... Nicméně dávám aspoň dvě hvězdy za zjištění, že většina historek, co se u nás vypráví, nejsou původem odsud, ale zná je širý svět.
Kniha mě moc nezaujala, nebyla děsivá ani aspoň vtipná. Skládala se z kratičkých městských legend a dlouuuuhého výkladu, jak táto legenda vlastně vznikla. Nic pro mě.
„... Tak například současná verze této pověsti z Jihoafrické republiky hovoří o ženě, která přes varování přátel jednoho večera nastoupí do třetí vlakové třídy. Ve vagonu, kde jsou podél stěn naproti sobě jen dvě řady sedadel, sedí trojice mladých dobře oblečených černochů a starý špinavý černoch čtoucí umolousané noviny. Žena si instinktivně sedne k solidní trojici černochů, která vyhlíží neškodně, pouze prostřednímu z nich se podivně kýve hlava, jako by byl opilý. Špinavý černoch ale na dívku pořád zírá, což ji znervózňuje, a nakonec si k ní přisedne a zeptá se jí, zda už četla dnešní noviny. Žena si noviny neochotně vezme a uprostřed najde lísteček s nápisem: Vystupte na příští stanici. Ten muž uprostřed je mrtvý.“
Audiokniha zahrnuje asi jen 15 % obsahu téhle poměrně tlusté sbírky, a zdaleka to není výběr toho nejzajímavějšího. Tudíž se vyplatí neposlouchat, nýbrž přečíst. :)
Samotné příběhy se těžko hodnotí. Některé byly příjemně děsivé (Dívka v metru), humorné (Příhoda s párkem, Pankáč a revizor II) nebo důmyslné (Lístky do divadla). Jiné, byť tradované jako „k zasmání“, ve mně vyvolávaly spíš zhnusení a/nebo soucit (Pejsek v metru). Občas mě zarážely absurdity (vrahové zanechávají vzkazy pro ty, kdo se málem stali jejich obětí), jako celek mě ale pověsti bavily.
Co lze naopak hodnotit snadno a právem, je etnografický komentář, tvořící většinu textu. Místy byl užitečný nebo dokonce zajímavý. Například když u příběhu o „Tajemné stopařce“ poukázal na stáří této pověsti, kterou lze sledovat do 19. století, ba dokonce až k Novému zákonu. Nevýslovně mě fascinuje představa, že její syžet je minimálně starověký, byť se v něm mění dopravní prostředky (kůň → auto)!
A nad komentářem k povídačce o škvorech v uchu a hadech v břiše jsem si vzpomněla, že tuhle historku vlastně znám už z exempel Caesaria z Heisterbachu, tj. z přelomu 12.-13. století. Nakonec mi tedy došlo, že řada útvarů staré literatury, s nimiž pracuji jako s (fabulujícím) pramenem, vlastně náleží k žánru tehdejších městských pověstí. Hádám, že mi knížka do budoucna pomohla s interpretací některých textů, a toho si cením.
Takže proč jen tři hvězdy? Po většinu času mě komentář hrozně vytáčel. Přejdu jeho otravnou, přihlouplou politickou korektnost, která vidí sexismus s rasismus naprosto ve všem, a mizernou jazykovou úroveň (fůra pleonasmů). Ale neprominu, že většina autorova textu se skládá z konstatování samozřejmého nebo z parafrází sebe sama / příběhů uvedených na začátku dané kapitoly. Občas chápu, proč se tolik lidí vysmívá humanitním oborům. Folkloristika v autorově podání vzbouzí zdání, že v ní jde pouze o sdělování banalit hantýrkou, v níž se jen místo „vzpomínka“ říká „memorát“.
Různě sesbírané městské legendy, kde každý z nás z tohoto výčtu alespoň jednu slyšel, nebo ji dokonce sám vyprávěl jako pravdivou a tak napomohl k jejímu šíření. Ač je většina historek smyšlená a fiktivní, tak na každém šprochu pravdy trochu.( Ten pocit, když historku prožijte na vlastní kůži a ne z doslechu ). Byl to zajímavý pohled do vytváření folkloru a myšlení lidí.U některých historek jsem se i upřímně zasmál. Sám bych na pár memorátů přišel - ty se ovšem skutečně stali.
Poslouchal jsem jakou audioknihu. Tak trochu jsem doufal v komické, lehce děsivé příběhy. Ony to jsou spíš nechuťárny, někdy lehce komické. Ale měl jsem převážně pocit, že se jedná o nějakou až vědeckou práci o současném folkloru. Spíše odborné, než zábavné čtivo i když mnohdy s prvky lehkého humoru.
Bohužel jako obvykle jsem nečetl anotaci a očekával jsem něco dost jiného. Minimálně u příštího dílu už vím co mám čekat.
První díl byl skvělý a povedený. Hltal jsem všechny urban legendy. Další díly byly už jen nastavovaná kaše.
Štítky knihy
pověsti pověry strach folklór městské legendy historky fámy HOAX
Autorovy další knížky
| 2006 |  Černá sanitka a jiné děsivé příběhy |
| 2007 | Černá sanitka: Druhá žeň |
| 2015 | Krvavá Máry a jiné strašlivé historky |
| 2008 | Černá sanitka: Třikrát a dost |
| 2009 | Černá sanitka: To nejlepší |
Docela zklamání. Některé fámy byly zajímavé, ale ty doplňující texty mě občas hrozně nudily. Do dalších dílů už asi nepůjdu.