Černá smrt
Ladislav Beran
Kapitán Karas, šéf prvního oddělení písecké kriminálky, se i tentokrát bude muset spolehnout nejen na osvědčenou dvojici poručíků Macha a Studničku, ale na celý svůj tým. Zločinci totiž nezahálí, a tak mají kriminalisté plné ruce práce. Zločin, který smrděl rybinou, Třináctý schod, Hanbatý případ, a poslední byl vrah či Neslavný konec kazišuka Hány, to jsou jen některé z povídek, v nichž se čtenář může těšit na dokonalou znalost kriminálního prostředí, ale i řádnou porci humoru a nadhledu.... celý text
Přidat komentář
V knize Černá smrt od Ladislava Berana z cyklu „Původní česká detektivka", najdeme 15 povídek Píseckého kriminálního oddělení, zabývající se většinou majetkovou trestnou činností. Hlavní vyšetřovatelé Mach a Studnička jsou velmi svérázní, zkušení a pro sprosté slovo či vtipnou hlášku nejdou daleko :-D
„Když mi řekla asi podruhý, že my chlapi se máme, že nevíme, co to jsou návaly, tak jsem jí řekl, že to by se sakramentsky divila, že my se kolikrát pro návaly nemůžeme dostat k Reinerům.":-D
„Jinak ten ukradený valach se jmenuje Ferda. Ten poškozený z Benešova, se jmenuje Petr Hřebec. Tak si je proboha nepleť.":-D
Nejvíc jsem se pobavila asi u případů s názvy „Neslavný konec kazišuka Jana Hány“ a „Hanbatý případ“ :-D Ano v obou případech jim unikal exhibicionista a ona**sta a byly to spíš ty vtipnější případy, které krimi dvojice musela řešit :-) Tahle hláška svědkyně mě úplně odrovnala :-D
„Hele mladej, mě s tímhle bimbasem nevystrašíš. Ale jestli chceš, pojď na lavičku, já to na stojáka nedělám!" :-D
Většina ostatních případů se týkala různých vykradaček, ať už domů, bytů či chat, odcizení aut, loupežných přepadení benzínek, ale třeba také okrádání důchodců, což se těžce četlo :-( Zaujalo mě, jak kriminalisté vždy jako první vytáhli svůj seznam možných podezřelých - vtipné bylo i to, že to většinou byli pořád ti stejní lidi dokola, pokud nebyli zrovna zavření :-D Hodně jim k vyřešení pomáhala i náhoda, až neuvěřitelně :-) Ale měli jsme také možnost vidět i spolupráci mezi odděleními z dalších měst.
Také Kapitán Karas byl policejní ikona jako vyšitá :-D Jeho nadhled a svérázný humor mě velmi bavil :-) Ale byl to zároveň šéf, na kterého je spoleh, což je nejdůležitější.
Jednotlivé povídky / případy jsou velmi zajímavé a velmi čtivé a snadno vás dokáží vtáhnout do děje. Nehledě na humorné pasáže jsou zločiny poutavě popsané a občas je vám těch pachatelů až líto. Že jsou to občas takoví babralové.
Bylo to skvělé oddychové čtení, při kterém se dá nejen odreagovat, ale také dozvědět se spoustu informací o tom, jak pátrání probíhá a čeho všeho jsou tihle zlodějíčci schopní a co vše nevymyslí. Člověk by se mohl lehce inspirovat :-D
„Studnička oznámil po půl hodině Řápkovi, že k němu domů sjedou s technikem, jestli by se tam po Pražandě nenašly nějaké stopy, které tam mohla po sobě zanechat."
„Jaký stopy myslíte, pane poručíku? Ta čůza na co šáhla, tak ukradla." :-D
Nezbývá než dát plný počet hvězdiček. Skvělé detektivní případy se skvělými vyšetřovateli v duchu reálné policejní práce. Studnička, Mach, Karas, Čtveráková a další jsou úžasná parta a dost jsem se pobavila. Kniha je psaná volnou mluvou, jak se mezi sebou asi normálně policisti baví. Případy nejsou popisovány nijak brutálně, ale tak, jak to prostě je.
Autorovy další knížky
2006 | Četnická pátračka hlásí ... |
2015 | I staré dámy umí vraždit |
2005 | Zamčená ústa |
2004 | Četnické povídky ze starého kufru |
2007 | Četnická pátračka versus galérka |
Kajícně přiznávám, že jsem zaujatá. Povídky pana Berana miluju. Hezky si u nich odpočinu, pobavím se, dozvím se něco o Písku. A netečou tam potoky krve ani jiných tekutin. A to nemluvím o těch kouzelných hláškách.