Černá země
Vojtěch Martínek
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/143030/bmid_cerna-zeme-5Ou-143030.jpg
4
11
11
Černá země série
Vydání všech tří knih v jedné. Jakub Oberva, Plameny, Země duní. Románová trilogie zachycující typické stránky života železářského Ostravska v době od počátku tohoto století do konce první světové války. První díl je obrazem třídně rozložené vesnice, trpící kapitalistickým selstvím, jehožpředstavitelem je bohatý sedlák Jakub Oberva. Druhý díl, prostoupený temnou, bezútěšnou atmosférou dělnického života v důlním městě Ostravě, ukazuje radikální třídní uvědomění proletariátu, typisovaného vpostavě Obervova syna Kuby Sršaně. Pozadím posledního dílu je světová válka a její ohlasy ve vědomí ostravského dělnictva: hladové bouře, demonstrace, živelný, anarchistický dělnický odboj. Příslibem do budoucna je silný, dobrý charaktertěch, jejichž očekávání první republika nesplnila, ale kteří nepřestali věřit v konečné spravedlivé uspořádání světa.... celý text
Přidat komentář
Je mi líto,ale odkládám nedočteno. Hned na začátku mi vadilo , že je kniha psaná nářečím,ale na to jsem si nakonec docela zvykla. Přesto mě příběh nezaujal natolik,abych ve čtení pokračovala .
Výborná knížka, tedy soubor tří částí. Mikrosvět a lidské osudy jsou tu popsány naprosto mistrovsky. Nic nezavání monotónně a podání je zobrazeno s přesvědčivou silou. Od postavy Jakuba Obervy, který se doslova bije ode zdi ke zdi až po postavy jiné, umírněnější. Vše je popsáno se skutečným zápalem, zájmem a tak aby jste knihu nechtěli odložit.
Černá země! To je panečku realismus v jednom s ruralismem! Faaakt lepší než Šikmý kostel.
Knihu jsem četla už před mnoha lety, ještě dávno před revolucí, ale vzpomínám si, že se mi líbila.
Autorovy další knížky
| 1977 |  Kamenný řád - I. Kamenný řád |
| 1957 |  Básnický almanach 1956 |
| 1954 | Domove líbezný |
| 1987 | Hořící kámen |
| 1978 | Černá země |
Ke knize jsem se dostal díky zmínce v komentáři k Šikmému kostelu,který byl zároveň srovnáním s výsledkem,že Černá země je lepší.
Černá země je vyprávění o stejné době a regionu,mistrně propracované,poetické místy až na hranici exaltovanosti a zároveň drsné a tím pádem vzbuzuje při čtení velké emoce.Tomu všemu se Lednická vyhýbá,patrně aby její vyprávění nesklouzlo do nějakého regionálního braku. Udržuje si odstup,který Martínek neměl,žil ve stejné době,byl angažovanější,více prožíval sociální problémy a možná i trochu podlehl iluzím o sociální rovnosti,tak jako některé z jeho postav.
Přesto si myslím, že Šikmý kostel je stejně dobré,propracované výjimečné dílo,právě proto že vypráví z odstupu sta let,nezatížené dobovou rovnostářskou sentimentalitou.
Každopádně čtení Černé země byl pro mne skutečným čtenářským zážitkem a mohu jen doporučit