Hlasy v bouři
Darcy Coates
Černá zima série
1. díl >
Clare si vybavila zimu. A opuštěná auta u krajnice, hračky poházené na silnici. Vybavila si nekonečnou vánici a hrůzu, kterou nedokázala vysvětlit. A pak už nic… Když se probudila, ležela celá rozbolavělá a vyděšená v prastarém, ponurém domě, připomínajícím spíše starodávné šlechtické sídlo. U postele seděl neznámý mladý muž a tvrdil, že měla ve vánici autonehodu. Našel ji a přinesl do svého domu. Clare by ze všeho nejraději utekla, ale je až příliš slabá a vánice za okny stále nepolevuje. Uvěznila je v domě a Clare nezbývá než čekat. Mladík se k ní chová mile, ale Clare si není jistá, nakolik mu může důvěřovat? On tvrdí, že jsou v domě sami, ale ona má pocit, že vidí a slyší věci, které naznačují, že kolem někdo slídí a čeká na příležitost. Napětí stále stoupá a s ním i pocit, že se z nich stala lovná zvěř. Clare dochází k závěru, že její nehoda nebyla náhodná. Venku za dveřmi na ni něco číhá, něco čeká, až opustí bezpečí kamenných zdí… něco strašného, nelidského a krutého.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2021 , FobosOriginální název:
Voices in the Snow, 2020
více info...
Přidat komentář
Na závěr jsem pocítila náznak naděje, ale současně i další hrůzu... Ještě si promyslím, zda budu pokračovat v této hororové sérii. Nejspíš neodolám. Občas se i ráda bojím a i proto sahám po knížkách Darcy Coates. Píše svižně, živě, čtivě, její knihy mě baví. Jsem vystrašená už jen z představy takové apokalypsy, fandím hlavním hrdinům Dorranovi i Claře a utěšuje mě vědomí, že všechny ty děsy a hrůzy jsou jen výplodem autorčiny bohaté a nevyčerpatelné fantazie. Ano, budu číst dál ! Nemohu Claru a Dorrana opustit !!
Nová série od Darcy Coates a opravdu super. Musím říct, že se mi to asi líbí více než série strašidelné domy. Podle honoceni jsem se bála, že to bude blbost, ale jsem spokojená.
Chvilkami mi to přišlo trošičku zdlouhavé, ale za celou dobu kniha nepostrádala napětí a hrozně dobře se četla. Samozřejmě nechyběla i romantická linka, ale tu jsem čekala od samého začátku. Nijak mi tam nevadila a pěkně se rozvíjela a nepřišla mi tam jako pěst na oko. Těším se na další díl. Doufám, že bude minimálně stejně tak dobrý a napínavý jako první díl. Dávám silné 4⭐
Knížka se četla pěkně, pořád se něco dělo a na nějakou nudu nebyl v ději čas. Darcy píše poutavě, umí skvěle popisovat osoby, místa i události. Horší už je to s dialogy, ty byly místy fakt uhozený.
Jako první musím zmínit že absolutně nechápu proč má kniha tak špatné hodnocení.
Kniha se mi četla přímo skvěle a kapitoly ubíhaly rychle...možná až moc rychle.
Příběh je napsaný čtivě a chtěla jsem aby kniha nikdy neskončila, nebo abych měla hned další díl po ruce.
.
Samotný příběh má všechno co mám na knihách od Darcy tak ráda....zajímavou zápletku, strašidelný dům, i když tentokrát nebyl strašidelný kvůli duchům. Pak popis monster byl velice detailní a musím říct, že má autorka dost bujnou představivost. A co se týká rozuzlení ohledně těch monster na konci knihy...tak to mě dostalo.
.
Co se týče hlavních postav, tak ty byli sympatické.
Dorran je prostě frajer a takového chlapa chcete potkat když venku nastane apokalypsa. A jeho příběh ohledně rodin mě chytil za srdce.
Clare se podle mého k němu perfektně hodí a měla obrovské štěstí že se potkali.
Líbilo se mi jak si autorka pohrává se čtenářem kdy chvíli není jasné zda Clare má halucinace nebo jsou monstra skutečná.
.
Hodně mě překvapila romantická zápletka, protože romantiku nečtu. Ale tady mi to nevadilo a dalo to knize zase jiný rozměr.
.
Podle mého se jedná o solidní základ pro skvělou sérii knih. Při čtení jsem byla napnutá a nebylo tam jediné hluché místo. Takže za mě doporučuji všem deseti.
Perfektní anotace, která vás skutečně naláká. I prvních pár kapitol vás udrží v příjemném napětí, a strhne vaši pozornost. Říkáte si, že se to opravdu rozjíždí dobrým směrem, a jste napjatí jak kšandy, co přijde dál. Lehce romantická linka, tomu nijak neškodí. A pak najednou přichází polovina knihy, a první opravdová akce. Clare nám utíká z domu na zasněženou pláň.... A vy nestačíte zírat. Nevěřícně krčíte čelo, a v hlavě vám běží jediné.... Kam se jako poděla Darcy? Copak ji někdo praštil přes prsty, a v další tvorbě pokračoval sám? Jinak si to neumím vysvětlit. Přečetla jsem od ní už všechno co vyšlo. Ale tohle? Dobře. Odklonila se od běžného stylu. Ale takhle brutálně? Aby se vytáhla s takovouhle fantasmagorií? Styl patnáctileté puberťačky, zmítané pod vlivem hormonů. Jinak se to nazvat nedá. Zcela nesmyslné dialogy, a scény plné nereálných, nedotažených nesmyslů. Dočetla jsem se zaťatými zuby. A tohle že má mít skutečně pokračování? Jako že celá série? No nazdar!!!
Na podobné téma, a s podobným "problémem" (nechci spoilerovat), jsem před časem četla knihu "Červený vrch". A to byla úplně jiná káva!!! Tady bych dala tak dvě hvězdičky. Ale že je to prostě moje oblíbená Darcy, tak jednu hvězdu přidám :-)
To bylo počteníčko. Jako s duchama už to nemá nic společného, ale i tohle se mi doooost líbilo. Doufám, že těchto knížek si ještě přečtu několik. Darcy se mi skutečně líbí a všechno od ní je čtivé a vlastně i s dobrým koncem.
(SPOILER)
Jelikož od Darcy opravdu miluji sérii strašidelných domů, nemohla jsem vynechat ani další knihu od ní z prostředí sněhové bouře. A kdy se tato kniha nejlépe čte? Právě když Vám za okny z oblohy padá sněhová mlha.
První část knihy se odehrává po nehodě hlavní hrdinky ve sněhové bouři. Ta se po bouři probudí ve starém odlehlém sídle, kde vládne tma a chlad. A taky tajemný muž. A teď to velké ale: půl knihy čtete jen, jak každý den je sněhová bouře, zima, nemají moc jídla a hlavní hrdinka vidí přízraky. A to je velké mínus, jelikož absolutně nic se neděje. Trochu jak karanténa uprostřed ničeho.
Druhá část knihy začneme více se zajímat, co se vlastně stalo na zemi. Proč nejede telefon, proč hrdinka nabourala, proč vidí divné přízraky a jsou to vůbec přízraky? Začíná část postapo, která je opravdu zlá. Sice má velký potenciál, ale zápletka o zombie/hmyzích lidech, matce tajemného muže a virusu ve vzduchu? Ne velké ne. Čekala jsem opravdu skvělé dílo o strašidelném domu, případně nějakém kultu, přízracích a dávky tajemna. Ale popravdě jsem se dočkala divných zombíků a virusu po celém světe.
Moje plusy jsou, že jsem opravdu napnutě vydržela číst do konce (prostě to chcete vědět, proč je furt bouře a co se těm lidem stalo). Fakt se mi líbil popis strašidelného domu a hlavně moje noční můry: někdo mě chce zabít a nemůžu se vlastně nikde zabarikádovat jelikož jsou všude tajné vchody a nemůžu zadělat díry ve zdech. Ale mínusy jsou fakt to, že je to prvně pomalé a následně šílenost alá covid virus a zombíci.
Dobře, stejně mě zajímá, jak to bude pokračovat a další díl si přečtu. Ale neočekávejte takový ten horor, jak jsme zvyklí!
Ak už máte čo-to od Darcy načítané, tak je možné, že vás tento úvod do jej novej série veľmi nenadchne. Je to niečo úplne iné než Strašidelné domy a rozhodne je to na míle vzdialené od jej vynikajúcej stand-alone Kořist.
Hlasy v bouři sú skôr také pomalé sci-fi postapo s výraznou romantickou linkou. Polovicu knihy dej plynie pomaly, stále sneží, stále je zima. Navyše, samotné dialógy nie sú práve najoriginálnejšie ️. Druhá polovica knihy sa zvrtne, naberie trošku vyššie grády, no ten smer ktorým sa príbeh ubral, mi veľmi nesadol do vkusu.
Nečakala som, že budem mať od jednej spisovateľky až takýto odlišný čitateľský zážitok. Akoby to napísal niekto úplne iný, kto ale naschvál využíva Darcyine obľúbené prvky. Ako napríklad hojné využívanie klišé, rozprávkový nádych, jemné napätie či zaujímavo vykreslenú creepy atmosféru.
Napriek všetkému ma však toto dielo dokázalo udržať pri čítaní až do konca. Napriek všetkému som nemala chuť knihu zavrieť a nedočítať. Napriek všetkému som si čítanie užívala, zaujímali ma postavy, bola som zvedavá na vývoj ich charakterov a ako to s nimi nakoniec dopadne. No ale na to si musím ešte počkať… Takže na pokračovanie sa jednoznačne chystám.
Rozporuplné pocity, rozporuplná recenzia…
Je to jednoznačne najslabšia kniha od Darcy Coates (a to som od nej čítala zatiaľ všetky, ktoré vyšli v českom preklade), no napriek tomu na tom príbehu niečo je. Niečo, čo ma núti čítať ďalej, čo ma núti siahnuť po pokračovaní… Je to zvláštne, možno je to tým, že autorkin štýl písania je asi nejako zázračne podmanivý :D
Jako první horor v životě to asi jde. Po druhé je to již horší a všechny další jsou nuda, nuda. Tak dopadla alespoň u mne tato kniha s nějakými přetvořenými jako lidmi nebo co. Občas lze tyto knihy brát jako symbolické, zahalující hlavní téma. Zde to asi mělo být osvobozování syna z područí matky. Takže takto postižení si tady alespoň mohou trochu pofoukat své bolístky.
(SPOILER) U této knihy jsme hodně váhala jaké dát hodnocení. Na jednu stranu je to super poutavé a první polovinu knihy jsem hltala. Pak přišla druhá polovina CO je vlastně venku a ze sto to kleslo na nulu. Osobně nemám ráda tematiku zombie atp.. Sice není zatím uvedeno co se ve světě stalo, ale jsem zvědavá na rozuzlení. Nicméně i přesto se kniha super četla, napětí bylo a stále se těším na pokračování. Ale duchové jsou lepší :)
Hlasy v bouři jsem četla ve společném čtení a doufala, že se trochu polekám. Na Darcy jsem slyšela jen samou chválu, takže i očekávání bylo vysoké. Jenže, jak to tak s očekáváním bývá…
Hlavní postavou v příběhu je mladá Clare, která ve svém rozviklaném autíčku míří lesem. Ve světě se totiž začíná dít něco nebezpečného. Z měst se stávají tzv. tiché zóny, kolabuje telefonní spojení i elektrická vedení a do toho všeho začíná řádit nebývalá sněhová bouře. Clare se vydává za tetou Marnie a plán je takový, že společně odjedou za její sestrou Beth, která má pro tyto případy vybudovaný prvotřídní ochranný bunkr. Cestou se však něco stane a ona se ocitá polomrtvá uvnitř jednoho strašidelného sídla Wintherbourne Hall. Není tam sama, pečuje o ni cizí muž, a i když je ze začátku hodně ostražitá, rychle na všechny nástrahy zapomíná a sbližuje se s ním. Tak romantickou linku jsem tu opravdu vůbec nečekala, ale dobře – nevadilo by mi to. Jenže Dorran je dost tajemný, evidentně tu zůstal sám, i když v sídle žijí desítky lidí – rodina a zaměstnanci. Navíc je to dospělý muž, který je evidentně upoután k životu se svou despotickou matkou a bojí se odejít. Clare začne v domě vnímat podivné stíny, hlasy a zvuky, které nedokáže vysvětlit sobě ani Dorranovi. Oba se snaží v zimě přežít co nejdéle. Starají se o zásoby dřeva i jídla, ale postupně začnou mít problémy s mnohem větší „hrozbou“.
Stokrát za kapitolu uslyšíte, že je hlavní hrdince zima, že v celém domě je zima a světě div se, že je i venku při sněhové bouři obrovská zima. Žádné extra zvraty na mě nečekaly, styl psaní byl jednoduchý (odpočinkový), ale asi třetinu díla jsem se nudila. Otevřený scifi konec (možná až nečekaně vykreslený) mě sice uvedl v otázky, ale nejsem si jistá, jestli druhý díl série Černé zimy zvládnu.
Kniha mne hned od začátku vtáhla. Je skvěle napsaná, žádné zbytečně nafukování textu, které by spíše nudilo. Od autorky je to moje první kniha, ke které jsem se dostala a líbilo se mi to. Děj se trochu svažuje i do postapo tématiky, kde nechybí ani záhadné bytosti, takže o napětí není nouze. Výborná kniha, která za přečtení stojí :)
Rychle jsem se do knížky zacetla. Nebyla špatná a jsem zvědavá na další díl který si určitě by přečtu.
Tak dočteno a pocity všelijaké. Četlo se to celkem dobře, líbila se mi ta strašidelná atmosféra, kdy se člověk bojí někam jít, ale myslím si, že některé věci mohly být dotazenejsi. Druhý díl si určitě přečtu, jsem zvědavá jak se to bude vyvíjet
Když si odmyslím tu romantiku, která mě obvykle štve téměř ve všem, tak se mi kniha moc líbila. Je to zase něco jiného, než je Darcy zvyklá psát, jiný styl než duchařina, trochu víc akční, trochu víc postapo (její tajemné domy jsou fajn, ale protože na duchy nevěřím, tak potřebuju sem tam oddech a něco jiného). Kdybych mohla, přečtu ji na jeden zátah, četla se opravdu docela dobře.
Lepší je první polovina, kdy jsem tak nějak vždycky očekávala, co se vlastně stane, objeví apod, poté, když už se závoj tajemna poodestře, tak je styl změní.
Konec byl sice předvídatelný, ale těším se na druhý díl.
Od Darcy jsem měla tu možnost toho přečíst více, ať už několik knih ze série Strašidelné domy nebo i její Kořist, která pro mě byla zatím nejlepší.
Hlasy v bouři jsou čtivé, zajímavé a jako začátek série to vůbec není špatné. Osobně to hororem nazvat nemůžu ale bylo to mrazivé, občas děsivé a v kůži hlavní hrdinky bych se opravdu octnout nechtěla.
Za mě zatím 3,5* a doufám, že druhý díl bude ještě lepší.
První kniha od autorky, kterou jsem četla.
Začátek takový zdlouhavý, ale na to, že nemám ráda horrory a romány a tahle kniha je obojí tak to bylo fajn čtení.
Romantika v knize fakt skvělá. Takže mi téměř nepřišlo, čtu horror. Jo místy jsem se bála, ale jsem strašpytel obecně. Hlavně když to čtěte večer a pak jděte po tmě domů .
Opět je to kniha ze série a tak i u této série věřím, že další díly se mi budou líbit více. Konec knihy velmi zajímavý.
Trochu z jiného soudku od Darcy Coates. Oblíbila jsem si strašidelné domy, u téhle série zatím nevím. Mám trochu rozporuplné pocity. Toto téma a typ ,,příšer" moc nemusím (navíc Dorranova matka, to už byl bizár:-D) . Kniha se ale celkem dobře četla, skoro jedním dechem. Nevadilo mi ani, že už to byla lehce červená knihovna.. Další plus bylo prostředí, kde se děj odehrává. Starobylé sídlo, super.
*Tady mě opravdu pobavily komentáře Kam spadla polévka:-D. Nebudu lhát, taky mě to napadlo, ale asi bych to taky moc neřešila:-)..
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2019 | Duch domu Ashburnů |
2019 | Tajemství sídla Craven Manor |
2021 | Kořist |
2020 | Přízraky domu Carrowů |
2021 | Hlasy v bouři |
Zajímavý příběh trošku přitaženy za vlasy a těším se na pokračování