Výkřiky v temnotě
Darcy Coates
Černá zima série
< 2. díl >
Clare a Dorran se snaží zajistit staré rodinné sídlo před hladovými mutanty, kteří osídlili tajné chodby domu, a doufají, že si tím koupí alespoň chvíli klidu. Jejich naděje berou rychle za své v okamžiku, kdy se Clare vysílačkou přihlásí její sestra Bethany. Žije, ale je uvězněná ve svém bunkru a dochází jí kyslík. Oddělují je od sebe stovky kilometrů a krajinu mezi nimi ovládla krvežíznivá, znetvořená monstra. Clare si musí vybrat mezi relativním bezpečím Winterbournu a cestou, kterou nemusejí ani jeden přežít. Když se ale rozhodne zůstat, stane se pouze bezmocným svědkem toho, jak její sestra pomalu umírá. Ať už se rozhodne jakkoli, může se spolehnout na to, že jí Dorran bude vždycky stát po boku. Temný svět kolem je plný tajemství a vyzáblá monstra čekají na svou příležitost. Stačí jediný chybný krok…... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2022 , FobosOriginální název:
Secrets in the Dark, 2020
více info...
Přidat komentář
Boli tam občas nejaké chyby, ako keby si pisateľka nepamätala, čo presne napísala v prvom dieli, ale bolo to pútavé a čítalo sa to ľahko, keďže to bolo oveľa akčnejšie než prvá časť.
Miluju, miluju, miluju tuhle super sérii. I když mě Emilie občas štvala svým chováním a honem za pomstou, bylo to dokonalé. Ten příběh. Mapa Sedmi kruhů. Na té jsem se vyřádila, neustále jsem se k ní během čtení vracela. Příběh je svižný, plný zvratů, čte se to samo. Konečně se dočkáme i pořádný erotiky, a s každou stránkou jsem se nemohla dočkat a doufala že Emilie už konečně pocítí Irův… no však vy víte. To čekání a napínání bylo mučící i pro mě. Totálně mě odrovnal konec knihy a netrpělivě vyhlížím pokračování!
Tohle prostě musíte mít doma.
Nejspíš nebudu komentovat každý díl této série, ale pořádně to vezmu až na konci. Každopádně k tomuto dílu se dostane ten kdo je aspoň trochu spokojený s prvním, takže autorka může přejít na detaily a víc se odvázat. Opravdu mě to bavilo i když je tu už o poznání víc blbostí ze strany autorky, i failů ze strany hlavních hrdinů.
Fakt mě to bavilo ještě víc než první díl..bylo tam pár blbosti, ale je to napínavý, čtivý a skvěle napsaný.
(SPOILER) Darcy Coates nebude jen královnou hororů, ale i kněžna klišé. Tento díl se poněkud natahoval, ale co mě dostalo, byla ta výměna motoru. Autorka si ji zřejmě představovala tak jednoduše, jako výměnu prádla! Tady sklouzla do hodně brakové kvality. Další je věc je ta, jak prostě vše utíká rychle, ať už jde o zmíněnou opravu auta, kterou hrdina zvládne i přes útok zrůd za pár chvil a působí to hodně trapně, tak vůbec třeba tání těch obřích závějí atd. Příběh začne bavit až se dostanou na adresu, kterou naleznou v bunkru, ale způsob je také dosti úsměvný. Pak se zase kvalita malinko vyšvihne s vysvětlením a děním na oném místě a následuje.... další díl:)
(SPOILER)
Jediné slovo. Nádherné.
Pokračování Hlasy v bouři mělo docela rychlý spád - začátek mi připadal velmi nudný - Dorran a Clare jenom spekulovali a dohadovali se, jestli mají jet nebo nejet. Začátek cesty byl taky nudný, ovšem jakmile dorazili do Bethanina bunkru, veškerá nuda vyprchala. Trhalo mi srdce, když se Clare po setkání s Marnie zhroutila, a cítila k Dorranovi - na určitou chvíli - odpor. Když dojeli do Helexis Tower, 12. patro, Inner city, začala jsem nadskakovat napětím. Všimla jsem si, že Peter je nějaký celý divný - a napadlo mě, že se vlastně jen za Petera vydává, a ve skutečnosti je někdo jiný. Udělalo se mi poněkud šoufl, když se Clare vydala do 13. patra... Kniha byla úžasná, a thanity v Clare vysvětlují, proč se tak rychle hojila, a mě už to vůbec nepřipadá divné. Darcy měla Ticho velmi promyšlené, a já se těšila z postupného odhalování, proč se to vše stalo a jak. Romantika už nebyla tak patrná, ovšem stále tam byla - celé se to tak nějak vyvážilo. A když nakonec Ezra provedl na Dorranovi svůj experiment, chtělo se mi brečet. :( Potom, úplně na konci, když Dorran chtěl, aby ho tam Clare nechala, a utekla sama - klasika - jsem se rozbrečela doopravdy, ale dojetím. Ale dost už. Promiňte za tolik spoilerů... Potom jsem se smála a brečela zároveň, cituji z knihy: ,,Kecni si na zadek, a připoutej se.'' nebo: ,,Nebudu to opakovat Clare. Zapni si ten pás, nebo tě s ním vlastnoručně uškrtím.'' Ještě jednou se omlouvám za spoilery... :)
Jo a ještě něco... Jméno Dorran se vyslovuje jako jak? Já si to v duchu říkám jako Doran, ale když jméno zadám do překladače, a pak si pustím, jak to vyslovují oni, tak je to Doren... Hernajs, tak jak to je? Tedy, očekávám, že překladač bude mít asi pravdu :)
Dal jsem tomu šanci a řekl si, že ještě uvidím podle toho jak vymění ten motor... Poté jsem knihu odložil, těch věcí, které byly opravdu nepravděpodobné nebo dokonce nemožné , tam bylo prostě už moc. Jinak celkem čtivé, škoda...
Clare s Dorranem se ve druhém díle trošku "motají" a knížka tak trošku působí nudně. Ale naštěstí se vydají na svou misi a vyrazí za Beth. Knížka tak dostává trošku spád.
Cestou odráží nejen útoky Vyzáblých, ale mimo jiné také zjišťují, že mezi nimi jsou i chytřejší, což boj komplikuje. Clare se musí vyrovnat se smrtí své tety, kterou zapříčiní Dorran, ale copak mu to lze vyčítat?
Dorazí i k bunkru Beth, kde najdou adresu ve městě a tak putují dále....
Ve městě narazí na doktora Petera, ale Beth nikoliv.... Postupně se dozvídají, jak se celá apokalypsa stala, objeví pacienta Nula a také zjistí, že nic možná není tak, jak se zdá a původce Ezra není tak docela mrtvý.... Ale kde je ta Beth, zatraceně???
(SPOILER) Opouštíme rozhlehlé sídlo uprostřed lesů a hurá do civilizace. Druhý díl je akčnější, svižnější. Pokud jde o zápletku s proměnou lidí. Co mě nepřestává udivovat, je v podstatě platonický vztah Clare a Dorrana, kde i po dlouhých týdnech společného soužití dojde maximálně tak na polibek. Nejsem žádným zastáncem erotiky v každé knize, ale tohle je tak nepravděpodobné, až to rve za oči. Na stranu druhou chválím povedenou zombie atmosféru, Vyzáblí a jejich ťukání a klepání, povedené.
Oproti prvnímu dílu se tady konečně aspoň něco děje. Velká výhoda je v tom, že se to opravdu čte svižně, takže je za chvíli po knize.
Po dlouhé době jsem sáhla po knížce a šla jsem rovnou na jistotu. Darcy Coates je prostě hvězda mezi napětím a strašením. Každopádně jako vždy i toto mělo krásný konec.
Ze začátku jsem měla trošku problém se začíst. Kniha nabrala na zajímavosti až ve chvíli, kdy se dozvídáme, že sestra Clare potřebuje pomoci, z důvodu nedostatku kyslíku v jejím bunkru. Děj je napínavý, dobrodružný a nechybí zde ani láska Dorrana ke Clare.
Co se mi nelíbilo, tak některé názory a jednání hlavní hrdinky (např. při záchraně její tety).
Závěr mě překvapil a těším se na další díl, jelikož autorka má své knihy perfektně promyšlené a propracované. :-)
Slušné pokračování. Zatímco první rozjezdový díl byl takový pomalejší a podle mě tam o trochu převládala ta romantická linka, zde se poměr romantiky, dobrodružství a nebezpečí začíná vyrovnát. Clare s Dorranem se totiž vypravují na velmi nebezpečnou cestu, aby zachránili její sestru Beth, které začíná docházet kyslík.
Občas možná trochu překombinované a navíc mě sem tam štvala Clare s její paličatostí, ale i tak se jedná o slušný druhý díl, který hodnotím pěti hvězdami a jsem zvědavá, jak bude série pokračovat.
(SPOILER) Tahle autorka mě opravdu děsí! WTF?!!!!! Musela jsem číst snad s několikaměsíční pauzou. A to jsem se teď do toho dokopala, abych neměla resty do dalšího roku. Strašně nerada odcházím od rozečtených knížek, ale v poslední době se mi to stává dost často. První díl, ok, to se mi jakž takž líbilo, i když ten závěr ... no budiž, neotřelé. Ale tohle?! Nesnáším Clare. Nemám ráda její zchytralé myšlenkové pochody psané kurzívou, aby obhájila sama sebe. Nechápu logiku jejího jednání. Opravdu se divím Dorranovi. Asi úplně nebudu rozepisovat vše, protože bych se vztekla a to už nechci - ne po tom, co jsem četla tuhle knihu. Některé monology nebo dialogy, které vede Clare jsou hodny dítěte mateřské školky. Autorka moc neuměla popsat (nebo jsem to jenom nepochopila), co se právě dělo - jako situaci na mostě s autem a mutanty mi ne a ne představit si. A přitom v sérii Strašidelné domy (alespoň tedy ze začátku) je popis to, co mě vtáhlo u autorky do děje. Kniha má cca 420 stran - přečkejte tak 300 prakticky ničeho (dobře - Dorran pěje ódy a Clare je prostě děsná) a pak si konečně užijete Petera - tímhle se to trochu rozproudilo. Dočetla jsem to s pocitem, že se do třetího dílu pustím, neb když už utrpení, tak ať je celé. Ale koukám, že zase přibyl další čtvrtý díl. No, tož to nevím. Prosím, může mi někdo vysvětlit ty panenky na obale? Nedává to smysl a ještě se to plete s Yrsou. Děkuji.
Skvělě vymyšlená zápletka celé série, ani jsem nečekal, že to bude mít Darcy až takhle propracované a perfektně vymyšlené. Za to musím dát pět hvězdiček. Dějová postapo linka mi přišla taky fajn, pěkně vyobrazený šílený svět, rozmary počasí a melancholická atmosféra.
Píšu tuhle recenzi až po přečtení 3.dílu, kterému jsem dal 2 hvězdy a absolutně nechápu, jak může mít 3.díl tak vysoké hodnocení, vyšší než tento 2.díl
Po prvním díle jsem byla dost zklamaná, jelikož jsem ji četla díky doporučení a vychvalování mé rodiny a měla jsem velké očekávání, které kniha bohužel nenaplnila. Začátek tohoto druhého dílu se nesl v podobném duchu, cca v druhé půlce ale děj nabral spád a já se hlavně konečně! dozvěděla, co se vlastně stalo! A musím říci, že mě ta "vědecká" část knihy opravdu bavila. Druhý díl obsahoval i pár nečekaných zvratů a já jsem nyní opravdu zvědavá na třetí, který začínám číst hned vzápětí a jsem ráda, že čtu sérii až po dokončení všech dílů a na pokračování nemusím čekat :)
Nemám ráda zombíky, ale tady jsem zvědavá, jak celá série dopadne. A čte se to skvěle:)
Tenhle díl měl trošku slabší rozjezd, ale pak to byla jízda... Nemohla jsem přestat číst a knihu dočetla v rekordním čase. Topovka,spisovatelka umí opravdu psát... V pár pasážích jsem měla mráz na zádech, číst knihu v noci asi nebyl nejlepší nápad. 4/5
Autorovy další knížky
2019 | Duch domu Ashburnů |
2019 | Tajemství sídla Craven Manor |
2021 | Kořist |
2020 | Přízraky domu Carrowů |
2021 | Hlasy v bouři |
Po prvním dílu už jsem věděl do čeho jdu a co mohu očekávat. Musím uznat, že mé očekávání se naplnilo a jsem v podstatě spokojený. Sice mě Clare štve svoji umanutostí a Dorran svoji submisivitou, holt někdo v rodině musí kalhoty nosit. Ale vyměnit tak rychle motor? Beru ho jako mechanika. Lepší než díl první, ale proložím to Carterem, než se dám do dalšího dílu. Stoupající tendence....85%