Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky
Miloslav Švandrlík
https://www.databazeknih.cz/img/books/94_/94224/bmid_cerni-baroni-aneb-valcili-jsme-za-c-06G-94224.jpg
5
1121
1121
Černí baroni série
1. díl >
Dnes již klasický titul připomínající doby nedávno minulé, v němž autor, který vojenskou prezenční službu vykonával v letech 1953–55 na pracovištích Technických praporů v západních a jižních Čechách, barvitým a osobitým způsobem popisuje všední absurdity nevšední doby Československo-sovětského poválečného přátelství a její odraz nejenom v životě vojenských branců – pétépáků. Dodejme, že kniha, respektive jejích 17 kapitol „prvního dílu“ vyšla poprvé v nakladatelství Vysočina v roce 1969 a dalších dvacet let se příběhy „druhého dílu“ mohly šířit jen ústním podáním nebo opisováním. Kompletního vydání se text dočkal až po změně politických poměrů v roce 1990.... celý text
Přidat komentář
Musím říct, že kniha je mnohem lepší než film. Mnohem lepší. Ani jsem to nečekala.
Kniha, která je synonymem pro salvy smíchu. Úžasný major "Terazky" Haluška a vojín Kefalín. Skvělý je i filmové zpracování s Pavlem Landovským.
Kniha, u které jsem měla výbuch smíchu v autobusu plném cestujících... Skvělá knížka, byť její základní téma úplně humorné není. To zpracování je čtivé a vtipné. Stejně tak se povedl filmový přepis této knihy.
Klasika u které mi chvilku trvalo se srovnat s notoricky známým filmem. Knížku jsem četl v minulosti už několikrát, ale opět jsem se dobře bavil. „Čo bolo, to bolo! Terazky .........“
Humorné, jsem ráda, že jsem se ke knize dostala, ale nemůžu říct, že bych padala smíchy ze židle, nebo že by mi výrazně utkvěl nějaký vtip. Asi si raději pustím film...
Celkem vzto bez zápletky a já navíc nejsem dost stará, abych plně ocenila všechny nyrážky, ale docela jsem se bavila. Film byl myslím o něco lepší, ale nakonec, proč ne, kniha byla dobrá.
Četl jsem "barony" ještě za totality. Pamatuji si, že jsem se dobře bavil, ale že bych se při četbě popadal smíchy za břicho, to ani ne...
Jsem mladá, a tak mi při čtení téhle klasiky chyběla ta vzpomínka na tajné opisování na průklepáky. Švejk mě bavil víc, u Černých baronů jsem postrádala nosný příběh. Ale i tak to bylo skvělé čtení.
Tenkrát, na počátku normalizace, se mi do rukou dostala první část knihy a chápal jsem, že mnoho z toho, co je v knize uvedeno, se zakládá na pravdivých situacích v PTP útvarech, ale i v celé armádě. Poté jsem viděl film a nyní jsem knihu dočetl. Dokonalý "černý humor" pro nás čtenáře, ale pro přímé účastníky služby v tehdejší armádě to taková selanka nebyla. Ale knížka je to skvělá!
No bavilo me to hodne az na par zbytecnych a natahovanych kapitol... Kdyz sem to cet tak si rikam, ze je to smutne... Tolik let tomu je a v nasi armade se vlastne nic moc nezmenilo... Jinak sranda... Doporucuju!
V mé knihovně zaujímá kniha mimořádné postavení - získala jsem ji v době, kdy kopírky byly pod dohledem a kdo neměl "bumážku" mohl na kopírování zapomenout. Jenže když se hodně chce - na knihu byl pořadník a na konci skupina lidí, která knihu okopírovala po dvoustránkách a nechala svázat. Něco nás to stálo, ale kniha a hřejivý pocit, že to nikdo nepráskl, také.
Chápu, že lidé jako můj dávno zemřelý tchán - PTP - nad textem smíchem nepukal, ale není to kniha historická a panu Švandrlíkovi za ni děkuji.
Humor kolísá mezi velice neotřelým (důstojník zapečený v asfaltu) a velmi stereotypním (milostné pletky a hospodské rvačky). Popis rozkladu jednotky na pracovišti v Táboře byl dle mého až příliš přitažený za vlasy. Taky knize chybí jakýkoli nosný příběh, chybí jí záporák, který by (jinak skvěle napsanému) Kefalínovi ztrpčoval život. Věřím, že by se pak četla i po třísté stránce se stejnou chutí jako na začátku.
Ale krom toho, skvělá zábava, která nejednou donutí smát se nahlas.
PS: Líbí se mi ten nápad dávat hlavním hrdinům exoticky znějící jména typu Kefalín nebo Saturnin. Z nějakého důvodu jsou pak svou osobností přitažlivější.
Stihnul jsem koupit první vydání, díky kamarádům jsem o něj zase přišel. Ale nic to neznamená, pro připomenutí stačí jen stěžejní hlášky, a ty, i přes svůj poněkud pokročilejší věk, nezapomínám. Možná i proto, že můj otec to i zažil.
Četl jsem, přestože mě film (Zdenek Sirový, 1992) spíše odrazoval. Kniha je podle mého názoru mnohem lepší než film, ale myslím si, že třeba Nemravná dívka na vdávání je mnohem zábavnější.
Jeden z mála filmů, který se velmi blíží knižní předloze. Nicméně kniha je stále kniha. Humor Miroslava Švandrlíka, jeho nadhled a ironie je dle mého těžko překonatelná. Jeho knihy mají i po letech stále co nabídnout. Pokud se chcete opravdu upřímně zasmát, mohu vám knihu vřele doporučit.
Odkedy som ju dostal do ruk, (1991-2?) precital som ju uz asi 5 krat. To hovori za vsetko, aky mam asi k tejto veci vztah. Problem je jedine v tom, ze sa vzdy chystam precitat celu seriu, a dostanem sa zakazdym po druhy diel :) Raz to dam.
Opět porce humoru i ironie, asi je každému jasné, že takhle to na vojně nevypadalo. Ale ten kdo nechápe jak to autor myslela by jej asi ani neměl číst
Štítky knihy
satira česká literatura armáda šikana černý humor poruchy řeči vojenský výcvik exilová literatura PTP (Pomocné technické prapory) vulgarismy, nadávkyAutorovy další knížky
| 2006 |  Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka |
| 2009 | Draculův švagr |
| 1990 | Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky |
| 2004 | 100 nejlepších hororů |
| 1991 | Říkali mu Terazky |
Musím říci, že kniha je obrovským zklamáním. Je to moc dlouhé a při takové délce je obtížné udržet čtenářovu pozornost, aby chtěl číst dál. Film vytěžil to nejlepší a kniha po filmu tak nepřináší vůbec nic - to, co film nezachytil, mě nijak neobohatilo a za týden o tom již nebudu vůbec vědět. Pár vtipných momentů bylo, ale nejsem si jistá, jestli to za tu námahu stálo...