Černobílý svět
Kathryn Stockett
Společenský román a jedna z nejúspěšnějších amerických knih posledních let. Hluboký a dojemný příběh zasazený do 60. let 20. století na americký Jih je vyprávěn očima tří výjimečných žen. V době panující rasové segregace se mladá běloška slečna Skeeterová s pomocí moudré Aibileen a rázovité Minny rozhodne ukázat svět očima černých hospodyň, čímž převrátí vzhůru nohama město i způsob, jakým se na sebe dívají ženy – matky, dcery, pečovatelky, přítelkyně. Za otázkami rasismu i postavením ženy ve společnosti tkví hlubší poselství o hranicích, těch skutečných i těch, které existují v našich myslích.Ukázka z textu„Aibileen, mám pro vás překvapení. Rozhodli jsme se s panem Leefoltem, že budete mít vlastní toaletu.“ Paní Leefoltová plácne rukama a vystrčí na mě bradu. „Je tamhle v garáži.“ „Ano, paní.“ Ona si snad myslí, že jsem tu celou tu dobu nebyla? „Takže odteď nepoužívejte koupelnu pro hosty, ale tu dole. Není to výborné?“ „Ano, paní.“ Dál žehlím. Pořád tam stojí a kouká na mě. „Takže budete používat tu v garáži, jasné?“ Nedívám se na ni. Nesnažím se dělat potíže, ale už mi přece řekla všechno, co chtěla. „Nechcete si vzít papír a jít to tam vyzkoušet?“ „Já teď zrovna nepotřebuju.“ Paní Leefoltová na sobě má spoustu makeupu. Má ten žlutej makeup i na rtech, takže skoro není vidět, jestli vůbec má nějakou pusu. Řeknu to, co ode mě chce slyšet: „Odteď budu používat koupelnu pro barevný. A pak půjdu a vydezinfikuju i tu pro bílý.“ „No, žádný spěch. Udělejte to, až budete mít čas.“ Ale jak tam stojí a hraje si s prstýnkem, je vidět, že chce, abych to udělala hned. Pomalu odložím žehličku a cítím, jak mi to hořký semínko narůstá v hrudníku. Nevím, co jí říct. Jen vím, že to neřeknu. A vím, že ona taky neřekne to, co mi chce říct, a děje se tu něco zvláštního, protože nikdo nic neříká a stejně mezi náma probíhá rozhovor.„Kathryn Stockettová napsala zázračný román. Budete uchváceni příběhem z časů, kdy ženy měly v životě jen málo možností, ale jejich sny o budoucnosti byly bez hranic.“... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2015 , Knižní klubOriginální název:
The Help, 2009
více info...
Přidat komentář
Přidávám mezi chaloupku strýčka Toma a Sever proti jihu. Krásně doplňuje problematiku. Čtení knihy mě velmi potěšilo.
Obdiv, obdiv Kathryn Stockettové za to, že dokázala celou tuto knihu sepsat sama, bez toho, aniž by nějaké podobné rozhovory s černým služebnictvem vedla, pouze se nechala inspirovat vlastním vztahem k hospodyni Demetrii. Netuším, zda by s ní tehdejší hospodyně souhlasily, mě však tato knížka přišla jako ta nejlepší, co jsem po delší době četla. Opravdu výborně sepsané vyprávění, které místy rozpálí do běla, místy málem rozpláče dojetím a občas se přistihnete, že se culíte jak měsíček nad hnojem.
Kniha je napsána nenáročným stylem, aby jí každý snadno porozuměl. Téma není v dnešní době už zrovna revoluční, ale i přesto je příběh něčím výjimečný. Pomůže vám si uvědomit, jak daleko jsme se během padesáti let posunuli a jak úžasné to vlastně je. Začnete polemizovat nad tím, jak by tehdejší lidé reagovali, kdyby jim někdo řekl o budoucnosti, o prvním afroamerickém prezidentovi spojených států, o rovnosti příležitostí. Já osobně to vnímám jako jakousi snahu spisovatelky o vlastní nápravu. Chtěla čtenářům ukázat, že všichni jsme jen lidé a žádný z nás není o nic lepší nebo horší než ten druhý. Že nejsou dané žádné hranice, které nás dělí od sebe.
Osobně většinou tyhle témata moc nevyhledávám, ale musím říct, že tahle knížka mě úplně pohltila. Obdivuju Kathryn Stockett, že dokázala napsat něco tak hrozně poutavého, od čeho se prostě nedá odtrhnout.
Je to divný, ale nejsympatičtější z celé knížky mi přišla Celie, nějak jsem prostě přesně věděla, jak se cítila.
Tak tuto knihu jsem si po přečtení rovnou došla koupit do své knihovny a zařadila ji mezi ty nejoblíbenější.
S nevelkým potěšením musím přiznat, že jde o knížku, které předcházelo zhlédnutí stejnojmenného filmu na motivy knihy. Nemívám totiž takový postup příliš v oblibě.
I tak jsem ale byla příjemně překvapená (přestože jsem příběh znala) a okouzlená. Navíc mám dojem, že pro ženy je velmi snadné se identifikovat se Skeeter=)
Po mém doporučení si knihu přečetli i další členové rodiny a všichni si ji jen pochvalovali. Nemohu jinak než doporučovat a zase doporučovat. =)
Páni, úžasná kniha! Četla se jedním dechem a dokonce ukápla i nejedna slza :) Vřele doporučuji.
Také jsem nikdy nic podobného nečetla, avšak musím uznat, že kniha je vážně skvělá a právem si zaslouží pět hvězdiček..můžu všem doporučit! Jak píše papaya, vážně nejlepši,co jsem za poslední dobu četla!
Ač svým popisem možná na první pohled nezaujme, věřte, že Černobílý svět je moc krásná kniha, kterou nelze než přečíst jedním dechem. Citlivější povahy určitě občas uroní nějakou tu slzičku - tak jako já :)
Neotřelé téma, velmi svižné čtení. Určitě zaujme naše čtenáře a umístí se na předních místech v hodnocení. Doporučuji.
Vynikající kniha! Ukazuje, jaký život měla americká smetánka a lidé s černou barvou pletí, kteří jim sloužili. Je to místy drsná kniha, ale myslím, že opravdu stojí za přečtení. Přece jenom, je pro mě stále nepochopitelné, že se tohle dělo ještě v 50. letech minulého století!!
Černobílý svět není sice tak drsný jako Lovec draků, ale přesto také donutí "dříve narozené" zavzpomínat a srovnávat život v 60. letech v "nesvobodném" Československu a "demokratické" Americe. Takových poutavě napsaných příběhů by mělo být co nejvíce. Předsudky v myslích lidí, a nejen rasové, totiž zdaleka nevymizely.
Výborná knížka, četla jsem ji s velkým napětím. Už se těším na další román této spisovatelky i na filmové zpracování knihy.
Přečteno, sečteno a podtrženo - zajímavá kniha, nikdy jsem nic podobnýho nečetla a moc se mi líbila. Příběh je napsaný tak, že nutí k zamyšlení, ale je napsaný lehce a mnohokrát jsme se opravdu zasmála...ke konci mi přišlo, že začíná malinko pokulhávat, ale to nic nemění nad celkovým dojmem..
Myslím, že kniha by šla shrnout touto větou: Nebylo to vždycky zlý, ale rozhodně to nebylo dobrý...
Co se mi nelíbilo byl přebal knihy, ale to není důležitý
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura USA (Spojené státy americké) rasová diskriminace společenské romány historické romány postavení ženy ve společnosti americké romány rasová segregace
Kniha se hezky čte, přičemž je zajímavá její forma - pohledem tří hlavních hrdinek. Ze začátku jsem v tom trošku lítala z pohledu časové souslednosti děje a nejsem si jistá, jestli tam nebyla chybka, ale možná jsem tam jen trošku zmatkovala. Je to příjemné čtení, které zachycuje pro mě dosud neznámou tématiku (knižně neznámou) - myslím, že si o tomto období ráda ještě něco přečtu a zjistím.