Černoch z lodi Narcissus
Joseph Conrad
Joseph Conrad ve svém románu nastoluje stale aktuální otázky rasismu, soucitu, solidarity a smyslu lidského života vůbec. Černoch z lodi Narcissus: Námořní příběh patří mezi nejpodařenější Conradovy rané práce. Současně jde o přelom v jeho tvorbě, jelikož právě touto knihou začíná jeho zralé období. Předmluva ke knize, kterou Conrad sám napsal, je pak považována za manifest literárního impresionismu a řadí se k jeho nejvýznamnějším nebeletristickým textům. Titulní postava knihy, západoindický černý námořník James Wait, se plaví na obchodní lodi z Bombaje do Londýna. Po cestě onemocní tuberkulózou. Jeho osud vzbuzuje v některých námořnících soucit, jiní k němu zůstávájí lhostejní. Pět námořníků ho za bouře s nasazením života zachrání z kajuty, zatímco kapitán Alistoun a veterán Singleton si dál hledí svého. V Čechách už vyšlo téměř kompletní Conradovo dílo. Černoch z lodi Narcissus: Námořní příběh je snad posledním Conradovým větším textem, který zatím nebyl do češtiny přeložen.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , PulchraOriginální název:
The Nigger of the "Narcissus", 1897
více info...
Přidat komentář
Líbí e mi příběhy odehrávající se na moři. Tenhle není moc známý, ale rozhodně stojí za pozornost, doporučuji ho všem.
(SPOILER)
Výborná kniha, jenž se dá číst hned několika způsoby, respektive nabízí více čtenářských darů. Říci, že jde o dobrodružný román, když jejím tématem je putování lodi po mořích, není přesné - Conrad vychází z vlastních bohatých zkušeností námořníka, jde spíše o impresivní realismus, s velmi silným akcentem psychologickým a filosofickým.
Ten přináší silnou atmosféru sociálně uzavřeného prostředí dlouhé námořní cesty, při níže se námořníci dostávají do krajních situací, které zvýrazní jejich charaktery a Conrad umí výtečně přecházet ze zaměření na psychologii jednotlivé postavy ke kolektivním, dramatickým scénám, v nichž se dotýká mistrovství Dostojevského ve stejné oblasti.
Jeho figury jsou víceznačné, proměnlivé a samotná hlavní postava James Wait je více, než rozporuplná. Zpočátku se zdá být simulantem, který využívá lehké onemocnění k placené plavbě bez nutnosti pracovat. Jenže postupně pod tlakem vlastního přesvědčování a pod péčí na jedné straně, ale i ataky dalších námořníků, nemoci opravdu propadá a velmi překvapivě v závěru knihy umírá.
Námořnická zkušenost, kdy jsou v zásadě cizí lidé donuceni situacemi plavby být ve velmi vypjhatě osobním kontaktu, spolupracovat a spolužít, aby se pak po přistání lodi každý rozešli po svém a silné vazby nechali za sebou na moři, je neobvyklá. Pro samotného autora, jako i pro tehdejší námořníky však běžná.
Scéna námořní bouře, která zhruba v polovině knihy loď Narcissus převrátí na bok a posádka bojuje o holé přežití, ale i možnost další plavby, je nesmírně plastická a podle mě tvoří vrchol románu.
A po dočtení zůstává mnoho otázek, nejen impresí jedinečného děje, otázek zosobněných různými postavami, i exotikou života na moři jako takového. Výtečná kniha.
Štítky knihy
anglická literaturaAutorovy další knížky
2010 | Srdce temnoty |
2004 | Lord Jim |
2006 | Srdce temnoty / Na pokraji sil |
1957 | Hranice stínu |
2011 | Před očima Západu |
O půlnoci zazněl pokyn ke skasání přední a bezanové košové plachty.
Za neúprosného dotírání živlů se muži s nadlidským úsilím vydrápali po lanoví,ulehčili drásavému plátnu a bezmála zchváceně se zas sesoukali dolů.
Pak jen tiše supěli a dál snášeli,jak do nich moře surově řeže.Možná poprvé v historii obchodního lodstva chlapi,vyzvaní k odchodu na ubikaci,neslezli z paluby a zůstali jako přimrazení kouzlem urputné lítice.
Při ukrutném závanu se k sobě choulili a šeptali si: Větší fukejř se nevidí.
Fujavice je vzápětí s huronským rykem vyvedla z omylu a zarazila jim dech zpátky do krku.
Trošulinku náročnější čtení bez odstavců,ale jinak poutavé a důraz na psychologii a strádání vs. sounáležitost námořníků. Tím ovšem samozřejmě není myšleno něco ve stylu ostrova pokladů nebo Robinsona Crusoe :)