Černý dort
Charmaine Wilkerson
Když Eleanor Bennettová zemře, zůstanou po ní dvě děti, Byron a Benny, a bizarní dědictví: černý dort, upečený podle rodinného receptu s dlouhou historií, a hlasová zpráva. Jejím prostřednictvím Eleanor sdílí bouřlivý příběh o tvrdohlavé mladé plavkyni, která utekla z rodného ostrova poté, co čelila podezření z vraždy. Srdceryvné svědectví ale nevysvětlí všechno a záhada pohřešovaného dítěte teď může zpochybnit vše, co Byron a Benny dosud o svém původu věděli. Dokážou sourozenci urovnat dávno vychladlé vztahy, dobrat se Eleanořiny skutečné minulosti a vyplnit její poslední přání: podělit se o černý dort, až přijde správný čas? Svede je odhalení matčina tajemství blíž k sobě, nebo je ještě více rozdělí?... celý text
Přidat komentář
Velice pěkná kniha. Brožované knhy z vydavatelství Metafora jsou většinou lehčího žánru. Černý dort vybočuje ze zajetých kolejí. Zajímavé osudy lidí propojuje starý rodinný recept na dort. Kniha bude určitě patřit mezi moje srdcovky. Ráda si vybíram knihy, které doporučuje pan Oldřich Suchý z Kosmasu, tato k nim také patří.
Když Eleanor zemře, její děti Byron a Benny zhlédnou videonahrávku, kterou matka před smrtí nahrála, a nestačí se divit...
Eleanor pochází z blíže nespecifikovaného karibského ostrova (v doslovu autorka zmiňuje inspiraci Jamajkou), její matka, černoška, ji v dětství opustila, a tak vyrůstala se svým čínským otcem.
Román mozaikovým způsobem líčí nelehké životní osudy Eleanor i jejích dětí a řeší závažná témata, jako jsou rasismus, homosexualita, nerovné pracovní příležitosti, (ne)možnost vystoupit ze zajetých společenských zvyklostí, determinace prostředím, pocit vykořeněnosti...
Knížka se mi líbila moc, zaujalo mě, jakým způsobem je napsaná, jak se střídají pohledy jednotlivých postav. Silné pro mě bylo poslání, že si máme se svými nejbližšími říct všechno, co k sobě cítíme a co bychom si chtěli sdělit, než bude pozdě...
Hodnocení: 5* z 5*
Chtěla jsem zkusit také něco jiného, než fantasy a sci-fi. Sáhla jsem dobře, po této knize. Vyhovovaly mi krátké kapitoly, styl psaní, zajímavé příběhy, témata a počet stran. Uteklo to rychle. Recept na černý dort musím ihned zjistit!
Knihu jsem odložila po pár stranách, což normálně nedělám. Třeba ji vezmu do ruky někdy jindy, ale teď mě to tedy nebavilo ani trošičku...
Jestli si myslíte, že tahle kniha je příjemnou oddychovkou, tak se snad nemůžete mýlit víc. Na příběh je potřeba se soustředit, nejen z toho důvodu, že vám bude delší dobu trvat, než se zorientujete v několika postavách, dějových linkách, ale také v čase. Nicméně, když už se do toho dostanete, tak je to jízda plná napětí, zvratů, odhalení, dávných tajemství a nejen to, také se tu řeší i těžká témata, jako je například rasová diskriminace. Autorka se také inspirovala mezietnickým napětím, které se týkalo čínských přistěhovalců a jejich podniků na území Jamajky v 60. letech 20. století.
Když už jsem zjistila, kdo je kdo a kdy je kdo, tak jsem si tu vlnu rodinného drama užívala (ve čtenářském slova smyslu samozřejmě).
Autorka celý příběh dobře uchopila a i přes již zmíněné množství postav, je příběh čtivý a děj svižný.
Příběh sice není podle podle skutečné události, ale je skutečnými událostmi inspirován, včetně černého dortu, který nás provází celou knihou.
Kniha Černý dort mě zaujala hned z několika důvodů:
1. Anotace - sourozenci Byron a Benny se snaží vyrovnat se smrtí matky a zároveň podivným dědictvím, které po ní zbylo: černým dortem a hlasovou zprávou, která naprosto mění vše, co o svém původu sourozenci věděli. Začínají rozplétat dávná rodinná tajemství, odhalují křivdy, které si po dlouhou dobu nesou ve svém nitru a snaží se na čerstvě zbořených základech jejich životů postavit nové, snad ještě pevnější.
2. Recenze čtenářů - pokaždé, když si vybírám knihu, koukám i na zahraniční ohlasy. Černý dort má v tuto chvíli na Goodreads 4,12 hvězdiček od více než 122 tisíc čtenářů, tušila jsem proto, že mohu očekávat kvalitu.
3. Knihu doporučuje Barack Obama :)
Sečteno podtrženo, dle bodů výše zmíněných jsem tak nějak tušila, že knížka bude stát za to, a nemýlila jsem se.
Ač je v knize velké množství postav a perspektiva vyprávění se často mění, po čase jsem se v knize zorientovala. Vyprávění plynulo snadno, přestože témata, o kterých pojednávalo, vůbec snadná nebyla.
Kniha se dotýká rasových otázek, rodinných vztahů, násilí, postavení žen ve společnosti, síly přátelství.
Knihu hodnotím 4,5/5 a rozhodně všem doporučuji!
Máte radi príbehy o rodinách, ktoré sa rozpínajú desaťročiami?
Tak sa zoznámte sa s Bennettovcami - s rodinou s kopou tajomstiev čakajúcich na odhalenie.
Černý dort je veľmi chytľavo napísaný román s multikultúrnymi postavami a prostredím, a rozoberá rôzne náročné témy (identita, neuplná rodina, sexualita, diskriminácia, znásilnenie, nútená adopcia...). Viacero uhlov pohľadu a striedajúce sa časové roviny obzvláštňujú už tak zaujímavý príbeh karibského dievčaťa menom Covey, ktorý postupne zapadne do životov kalifornských súrodencov Byrona a Benny.
Hoci postavy majú tajomstvá a niektoré sú šťavnatejšie než samotná čierna torta, po ktorej román dostal meno, autorkiným cieľom nie je čitateľov nimi šokovať. Odhaľuje ich postupne, bez veľkej drámy a skôr sa sústreďuje na ich psychologický dopad na postavy.
Ako celok je kniha napísaná pekne, na debut dokonca vynikajúco.
Kto má rád spoločenské romány, tento by si nemal nechať újsť minimálne pre zaujímavé pozadie postáv. Patrí k tým knihám, vďaka ktorým do seba spolu s príbehom nasajete aj kultúru iných národov a pričuchnete k ich dejinám a spôsobu života.
Tohle pro mě bylo celkem překvapení! Kniha mě sice nesejmula emocionálně, ale otevřela mi nové obzory. A to mám na knihách ještě radši, než když si na konci popláču. Mimochodem - pokud se vám Černý dort líbil, zkuste něco od Zadie Smith, bude se vám to líbit taky!
Kniha s názvem Černý dort sleduje dvě dějové linky, které se navzájem prolínají a doplňují, a to minulost a budoucnost. Sledujeme příběh sourozenců Byrona a Benny, kterým zemřela matka a po své smrti jim zanechala vzkaz, ve kterém odhaluje všechna svá tajemství a životní cesty a chce, aby se její rodina dala opět dohromady, protože sourozenci Byron a Benny se již nějaký čas spolu nebaví.
Sledujeme tedy životní cestu s všechny překážky, které musela překonat Eleanor, ale také její děti, manžel a přátelé.
Je to příběh, který Vás zasáhne, neboť vypráví neuvěřitelný a silný životní příběh. Autorka zpracovala téma lidí s tmavou pletí a jejich osudy a zasadila ho do doby, kdy byl ve světě velký rasismus. Věřte tomu, že kniha Vás některými pasážemi dostane, protože spisovatelka perfektně vykreslila určitě situace, které se v té době lidem děli a vy si vlastně uvědomíte, jaké máte v životě vlastně štěstí.
Tento příběh je protkán bolestí, ztrátou, tajemstvím, ale také nadějí, láskou a odvahou.
Byť tohle není úplně můj žánr a zpočátku jsem měla problém se začíst, protože mi úplně nevyhovoval styl vyprávění, tak ale ve mě vyvolal spoustu pocitů a nedokážu nad ním přestat přemýšlet.
KNIHA BYLA POSKYTNUTA ZA ÚČELEM RECENZE!
Černý dort není kniha, kterou bych četl každý den. Naopak, podobné knihy čtu jen občas a jsem rád, že těch málo knih, které jsem přečetl, byly skvělé. Ani Černý dort není výjimkou.
Pokud milujete časté střídání pohledů, zde neminete.
Příběh nabízí mnoho pohledů od sourozenců, po jejich matku a její přátele. Také se velmi často přeskakuje mezi minulostí a přítomností a místa děje se rychle střídají.
Na začátku to může tvořit neplechu, ale pokud se postupně dostanete do děje, můžete očekávat skvělý příběh, který se dotýká témat jako je rasismus, diskriminace žen nebo smrt blízkých. hlavní hrdinka - Eleanor - se ale nevzdává a veškeré nepříjemné věci ji posouvají vpřed.
Osobně jsem si knihu užil ve stylu příběh se mi líbil od začátku až do konce hlavně díky krátkým kapitolám neskutečně rychle utíkal. Jediný problém, který jsem měl, byl s tím skákáním do minulosti/přítomnosti a střídání pohledů. Někdy to bylo matoucí a musel jsem kapitolu číst dvakrát, abych pochopil, v jakém časovém úseku se příběh odehrává.
Pokud podobné knihy nejsou váš šálek kávy, i tak bych doporučil dát knize šanci. Proč? Zejména kvůli tématům, které příběh řeší.
Černý dort byl opravdová knižní lahůdka!
Příběh je vystavěný na historických reáliích, obydlený fiktivními postavami. A že těch postav je tu opravdu hodně! Ale nakonec se v nich zorientujete, slibuju.
Celé vyprávění je mistrně vystavěno, autorka čtenáře udrží celou dobu v napětí a naprosto vás strhne svým vypravěčským talentem. Děj má mnoho vrstev a nenechá vás ani na chvíli vydechnout.
Román o rasismu, rodinných poutech, postavení žen, přátelství, druhých šancích a vůli žít všemu navzdory.
Černý dort je žhavý kandidát na top umístění v mých letošních přečtených knihách.
Kniha vypráví příběh z minulosti a z přítomnosti. Vypráví o jedné dívce, ženě, které se shodou okolností v životě staly různé životní zlomy. Mnohdy se musela rozhodovat o věcech, které jí absolutně změnily život. Eleanor zanechává svým dvěma dětem, Benny a Byronovi po své smrti nahrávku o svém životě. Co prožila, kdo je Covey, kdo Mathilda a pravdu o jejich sestře.
Benny a Byron se neviděli 8 let. Dokáže jim nahrávka jejich matky vysvětlit vše, co potřebují vědět? Jak se vyrovnají s tím, že jim rodiče celý život lhali? Nahrávku poslouchají spolu s právníkem a postupně k sobě hledají cestu a dozvídají se, čím vším si musela jejich maminka projít.
Nelehký život dívky na ostrově, které osud připravil boj o přežití. Její příběh mě dojal. Moc jsem jí fandila. Černý dort zakomponovaný do příběhu byla milá vsuvka. Mladá dívka neměla když odcházela z ostrova nic, jen rodinný recept na černý dort, který se předával z generace na generaci.
Příběh, který maminka vyprávěla se mi moc líbil. Ač si neumím představit, jaké to muselo být pro B + B. Myslet si něco a něco jiného se pak dozvědět. Dozvědět se, že jejich matka byl někdo úplně jiný.
V knize je ukázaná rasová diskriminace, kdy černí a jinak zbarvení občané musí vynaložit dvakrát takové úsilí, aby měli úspěch ve společnosti. Obsahuje o lásku, přátelství, pilnost, odvahu, sílu.
Citát:"Jsem vaše matka. To je moje nejskutečnější část. " str. 299
Knížka se nečte úplně lehce. Je totiž psaná z pohledu celé řady postav kromě Eleanor i z pohledu Byrona, Benny, Eleanořina otce, jejích kamarádek. Dějově se navíc často vrací zpátky do minulosti a odehrává se postupně na karibských ostrovech, ve Velké Británii a ve Spojených státech. Přiznám se, že díky tomu jsem měla zejména ze začátku problém se v ději zorientovat a do knížky se začíst, ale postupně mne vtáhl a nakonec jsem ho četla se zájmem a chutí. Je to příběh, který má hodně vrstev, příběh o rodinných vztazích, přátelství, o nepochopení i nalézání porozumění , o síle vzdorovat osudu a jít si za svým cílem. Dotkne se i problémů souvisejících s rasismem, přistěhovalectvím a ochranou životního prostředí.
Jediné, co mne na knize moc nezaujalo, je obálka - nemám tenhle typ obálek moc ráda a kombinace modré, zelené a oranžové mi nějak nesedí. Ale k přečtení bych knihu s klidným srdcem doporučila.
O tradici černého dortu jsem nikdy dřív neslyšela ani nečetla, díky tomu pro mě byla kniha osvěžující v rámci toho, co běžně čtu.
Ačkoliv bych o ní neřekla, že je přímo čtivá, byla neskutečně zajímavá. Styl psaní byl pro mě často náročný na pozornost - hodně informací, hodně jmen najednou. Párkrát jsem se v knize i vracela, abych si utřídila děj, často jsem se ztrácela v určení místa (v knize se objevují ostrovy, ostrov, Amerika, Velká Británie, což jsou taky ostrovy...kolikrát jsem toto pochopila až z kontextu).
Kniha je plná fascinujících informací o historii, kultuře, ochraně přírody, zároveň řeší témata přistěhovalců, rasismu, odlišností, identity, objevují se i těžká téma tykajicí se vztahů, mateřství a rodiny. Nedokázala jsem zkrátka vyjít z úžasu, co všechno příběh obsahuje.
Kniha je ale především o lásce ke své rodině a rodinným tradicím.
Bylo krásné číst o vášni k surfování a moři obecně, jiná postava měla vášeň k jídlu, tradiční kuchyni a umění, velmi mě zaujala profese mapování dna oceánu. Každá z postav byla něčím pozoruhodná.
Hlavní myšlenkou, kterou si z knihy odnáším, je jít si za svým snem, nebát se dělat si věci po svém a nebát se vzít život do vlastních rukou, i když pro to musíte opustit vše, na čem vám do té doby záleželo.
Opravdu krásná, hluboká kniha.
Černý dort sleduje Byrona a Benny, dva sourozence, kteří po smrti své matky rozplétají dávná rodinná tajemství, která se jim jejich matka rozhodla prostřednictvím hlasové nahrávky svěřit.
Vracíme se tak zpět do minulosti a zjišťujeme, co se před mnoha lety stalo. Charmaine Wilkerson vás ponechá s mnoha otázkami vztahujícími se k vaší vlastní rodině a přátelům. Opravdu známe všechna důležitá fakta, nebo je nám toho ještě dost zatajeno, jako tomu bylo v případě Byrona a Betty?
Příběh je čtivý a kapitoly krátké. Vydáte se na různá místa a věřte, že nebudete tušit, jaká další záhada se objeví jako další. Děj má mnoho vrstev a každá z postav si prochází něčím jiným. Setkáte se tak s mnoha motivy, které byste zprvu možná nečekali.
Osobně musím říct, že mě Černý dort mile překvapil. Odnáším si z něj celkem dost a můžu vám ho vřele doporučit.
Černý dort, kniha, která je plná nevšedních, zajímavých témat a rozhodně stojí za přečtení!
Musím se Vám přiznat, že mě ke knize přitáhla nejen anotace, ale i fakt, že knihu doporučuje sám Barack Obama. Dalším zajímavým faktem by pro Vás mohlo například být, že v současnosti má Černý dort na Goodreads hodnocení přes 4 fantastické hvězdy a příběh ohodnotilo přes 110 tisíc čtenářů! (Samé kladné ohlasy má kniha i na databázi knih současné hodnocení je zde na 93 %).
Do čtení jsem se pustila s velkým očekáváním, jak píšu výše, na knihu jsou všude vesměs jen samá kladná hodnocení čili i já jsem čekala obrovský boom! Do příběhu jsem se prokousávala trochu složitěji, ale věřte mi, že když se dostanete na autorčinu vlnu, bude to stát za to. Čtení jsem si opravdu užila, pokud hledáte nevšední příběh s inspirativní ženskou postavou, který řeší aktuální témata, vůbec bych se nebála po Černém dortu sáhnout.
Naprosto úžasný mezigenerační příběh mísící v sobě více než jednu kulturu a rasu. Příběh o afroamerické rodině z Karibiku, jejímž dětem zůstalo po smrti rodičů bizarní dědictví: černý dort v mrazáku, hlasová zpráva od jejich mámy a spoustu otázek. Někdy bývají důležitější příběhy, které neříkáme než ty, které ano. A o jednom takovém příběhu tahle kniha vypráví.
Během čtení se mi mnohokrát chtělo brečet, ať už dojetím, nebo žalem. Charmaine Wilkersonová skvěle vystavěla příběh o síle vůle, přesvědčení, lásce a rodině. Tahle kniha vás pohltí a smete jako vlna. Věřte mi. Nebudete ji chtít odložit. Menší písmenka vyvažují krátké kapitoly a díky tomu se kniha rychle čte. Autorčin styl mi sedl od první stránky. Bylo to jako se ponořit do vody. Plynulé a uvolňující, všeobjímající vyprávění mě ihned vtáhlo do sebe a do poslední stránky nepustilo.
Co mě jediné zklamalo, tak to, že jsem se v knize nedozvěděla recept na onen pověstný a tradiční černý dort. Musela jsem si ho najít na internetu. Rozhodně ho upeču a doufám, že mě během pečení ovane tradice tohoto karibského receptu.
Když Eleanor umře, zanechá svým dětem podivné dědictví. Kousek černého dortu a zvukovou nahrávku, kdy jim vypráví zprvu nejasné příběhy, které však postupně dostanou tvar. Byron a Benny k sobě po dlouhé době budou muset najít cestu, aby mohli splnit matčino poslední přání.
Nádherná kniha, která Vás zasáhne. Neskutečné životní příběhy, nelehké osudy, obzvláště pak pro lidi s tmavou pletí a pro všechny, kteří se odlišují. Autorka čerpala z historie a o to víc je příběh smutný, neboť se něco takového skutečně mohlo odehrát.
Ze začátku se tu střídají vypravěči, doba i místo. Autorka nás napíná, přidává další indicie a střípky a čtenář si tak postupně dává dohromady ucelený obrázek. Díky tomu, ač je to jinak pomalejší příběh, jsme udržování v napětí a chceme si všechno propojit a dozvědět se víc.
Je to smutné čtení o spoustě vážných témat. Je to o rodině i lásce, o tom, jak může být doma dobře, ale i o situacích, které rodinu mohou rozložit. Je tu ukázáno postavení žen ve společnosti v průběhu času, ale zároveň tu je ukázána ženská síla. Je tu neporozumění i nepochopení, které zamíchá osudem. A samozřejmě rasismus, ať před šedesáti lety nebo dnes.
Smutný příběh s nadějí. Pokud se Vám líbily knihy typu Pět Číňanů oběšených v Idahu, Vyznání Frannie Langtonové nebo třeba Holandská vila, určitě si knihu přečtěte.
Moc dobře zpracované téma mezietnických problémů na jednom fiktivním ostrově v Karibiku.
Rodinná sága se odehrává ve dvou časových linkách a to současnost a minulost v období 50. a 60. let 20 století.
V lince z minulosti se dostaneme na ostrov, připomínající Jamajku a sledujeme osudy hlavně čínských přistěhovalců a jejich rodin. A dostáváme se i do Anglie , kde vidíme problémy karibských přistěhovalců ve Velké Británii v té době.
Ovšem i potomci těchto rodin v současnosti mají stále určité problémy vyplívající z toho, že nezapadají do škatulky, která je jim přidělena.
Černý dort je zde určitým propojením všech postav v knize. Jedná se o existující karibský dort.
Cekově, i když postavy jsou smyšlené, se obsah knihy zakládá na historických faktech.
Hlavní postavy , ať už v lince z minulosti , tak i ze současnosti se nechtějí smířit s rolí, která je jim přidělena okolním světem a bojují , ale život jim nakládá opravdu hodně.
Autorka se nezaměřuje jen na rasismus a etnické problémy, ale i na postavení ženy ve společnosti a nevynechává ani otázku rodičovství a vzájemného nepochopení se mezi nejbližšími.
Kniha je velice bolestná.
Na závěr autorka všechny odkryté osudy vysvětlí, takže nezůstává nic otevřené a čtenář si nemusí nic domýšlet.
Za přečtení stojí i doslov, kde se zjistíte z čeho autorka vycházela.
Díky ČERNÉMU DORTU se mi dostalo mimořádného příběhu, který ve mně bude rezonovat ještě dlouho. A určitě se k němu jednou vrátím.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.