Černý dort
Charmaine Wilkerson
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/513951/bmid_cerny-dort-QYc-513951.jpg
4
151
151
Když Eleanor Bennettová zemře, zůstanou po ní dvě děti, Byron a Benny, a bizarní dědictví: černý dort, upečený podle rodinného receptu s dlouhou historií, a hlasová zpráva. Jejím prostřednictvím Eleanor sdílí bouřlivý příběh o tvrdohlavé mladé plavkyni, která utekla z rodného ostrova poté, co čelila podezření z vraždy. Srdceryvné svědectví ale nevysvětlí všechno a záhada pohřešovaného dítěte teď může zpochybnit vše, co Byron a Benny dosud o svém původu věděli. Dokážou sourozenci urovnat dávno vychladlé vztahy, dobrat se Eleanořiny skutečné minulosti a vyplnit její poslední přání: podělit se o černý dort, až přijde správný čas? Svede je odhalení matčina tajemství blíž k sobě, nebo je ještě více rozdělí?... celý text
Přidat komentář
Mohl to být zajímavý příběh, ale spíše měl tendenci člověka nudit. Mohl to být tajemný a napínavý příběh, ale pro první náhodě bylo jasné, jak bude zhruba pokračovat. Ani nechápu, proč se kniha jmenuje Černý dort. Kvůli kusu buchty v mrazáku? Nebo je to alegorie, když hrdinové jsou převážně černoši? Benny a Byron jsou sourozenci, kteří spolu toho času nemluví. Jako obvykle kvůli jednomu nepochopení. Lidi se všeobecně málo vnímají a následky je pak překvapí. Jejich matka to vyřešila šalamounsky, nahrávkou, kde vysvětlila svůj život, svoje rozhodnutí. Podle mě příběh ukazuje jediné. Tak strašně se snažíme, aby se naše děti měli lépe než my, až se mají daleko hůř. A je jedno jaké jsou národnosti.
Téma v zásadě zajímavé, avšak podáno poněkud rozvláčně. Pasáže, které děj posouvaly, byly fajn, ale už méně kapitoly, kde se postavy pitvaly ve svých pocitech.
Krásná kniha o zamotané historii jedné rodiny. Prostředí ostrovů pod anglickou nadvládou dává knize kouzlo. Vyprávění oživené dopisy, proplouváme minulostí a současností, mile a násilně vystupují z knihy vážná témata jako násilí, rasismus a ekologie.
Zajímvý příběh a téma, ale na můj vkus příliš překombinované a zamotané. Číňani, černoši, angličané, Karibik, Londýn ... ten zamotanec mohl být mnohem méně zamotaný a stále by si kniha zachovala své kouzlo.
Zase tak strašně tajemný ten příběh nebyl a jeho tajemství budované neustálými náznaky a přeskakováním v čase na mě působilo trochu uměle. Zejména když člověk stejně od poloviny knihy tuší jak to celé dopadne.
Výborný román o rodinných vztazích, nevyřčených tajemstvích a složité minulosti, která bez přestání ovlivňuje současnost. Moc doporučuji.
Pěkný příběh jedné rodiny, který v sobě skrývá tajemství o životě Eleanor Bennettové, která právě zemřela. Eleanor po sobě zanechala nahrávky, kde se se svým životem svěřuje. A také schovala do mrazáku svůj poslední upečený černý dort.
Ze začátku se bylo těžké soustředit na hodně postav s podobnými jmény, ale pak příběh pěkně plynul a hezky se četl.
Když ELEANOR BENNERROVÁ zemře, zůstanou po ní 2 děti – BYRON a BENNY. Jejich dědictvím je černý dort upečený podle rodinného receptu a hlasová zpráva. V hlasové zprávě Eleanor vypráví svým dětem její celoživotní příběh. Eleanor byla plavkyně a pocházela z Karibiku. Byla černoška.
Román má 4 části. Střídají se části z minulosti a přítomnosti, střídají se různé úhly pohledů hlavních postav. Kapitoly jsou krátké a kniha se celkově četla dobře. Závěr byl docela překvapivý.
V románu nalezneme hodně témat – rasové otázky, diskriminace na pracovišti nebo v běžném životě, homosexualita, násilí, životní prostředí aj.
P.S. Sbíhaly se mi sliny, když jsem četl o černém dortu. To musí být lahůdka, musí chutnat skvěle. :)
Knihu jsem četla hned po Barvě Nachu, která mě nadchla a tak jsem chtěla v tomto tématu pokračovat. Musím ale přiznat, že to byla možná chyba. Černý dort je určitě přínosná a krásná kniha. Bohužel se mi ale nečetla tak dobrě jak jsem doufala. Řada jmen, událostí a časů mě občas mátla. Téma diskriminace tady nešlo úplně do hloubky a v pasážích o Benny nebo Byronovi mi přišlo, že se motám občas v kruhu. Kniha se mi líbila ale kvůli těmto “ale ji nemohu dát plný počet a přikláním se spíše k 3,5-4*. I tak ji určitě doporučuji.
Dojemný a krásný příběh o historii jedné rodiny plný tajemství, lásky, soudržnosti, bolesti, napětí, porozumění, ale i nedorozumění, překvapení, naděje i usmíření. 5*
Edit: Stojí za to kouknout se i na seriál Black Cake.
Je to hezký příběh o rodinném tajemství, kterého na mě ale bylo místo až dost. Stejně tak několik změn jmen, i když chápu, že si to situace žádala.
Černý dort od Charmaine Wilkersonové je román o jedné rodině. Seznámíme se se sourozenci Benny a Byronem, kteří spolu už léta nemluví kvůli velkému rodinnému nedorozumění. Sejdou se ve chvíli, kdy jejich matka Eleanor zemře. Mají si vyslechnout nahrávku a v mrazáku na ně také čeká tradiční karibský černý dort. Co jim matka mohla chtít říci? Co o ní a otci nevěděli? Co nevědí o sobě navzájem?
Kniha mě hned na první dobrou zaujala svojí anotací. My, co máme sourozence, asi moc dobře víme, že ne vždy je možné se s nimi shodnout. Že ač jsou nám ti lidé nesmírně blízcí, není možné si nikdy neublížit. Důležité je ale zase k sobě najít cestu. A já chtěla vědět, jak to bude s Byronem a Benny. Jejich cesty jsou klikaté a ač se na jedné křižovatce rozešli, stále se mají velice rádi. Jejich matka si rozhodně přála, aby se smířili, tak jako si to přeje asi každá matka. Je také ale pravdou, že svým dětem potřebuje vyprávět příběh své rodiny. Příběh Benny, příběh Byrona i příběh Eleanor byly příběhy, které byly naprosto uvěřitelné, reálné, nadějeplné a zároveň lámající srdce dokonce i slza mi v jednu chvíli ukápla a to je u mě co říct! Zároveň mě bavilo se dozvědět něco o karibské tradici - černém dortu :) a přiznávám se, že bych ho moc ráda někdy ochutnala :) zároveň tím, že řeší otázky karibských přistěhovalců, byla tématem i vystoupení z komfortní zóny :)
Tuto knihu hodnotím 4,5 z 5 a moc ji doporučuji všem, co si chtějí přečíst něco trošku nového :)
Za knihu na recenzi v rámci #spoluprace moc děkuji @grada_cz @nakladatelstvimetafora a @bunburistka
Tak pozor tuto knihu si chcete přečíst!
Krásný příběh o rodinném tajemství a černém dortu. Recept na něj se v rodině sourozenců Byrona a Benny dědí z generace na generaci, a když jejich matka Eleanor zemře, nechá jim zvukovou nahrávku a v mrazáku poslední černý dort.
Právě v této nahrávce sourozencům matka odkrývá své životní tajemství a žádá je, aby se vrátili do jejiho rodiště.
Spojí matčina nahrávka Benny a Byrona nebo je nakonec úplně rozdělí??
Doporučuji všem, kdo mají rádi rodinné příběhy a sama bych knihu koupila mamce, tetě, sestře nebo kamarádce k Vánocům. Tady opravdu nešlápnete vedletakže nejen Barack Obama ale i já doporučuji a dama 5/5.
Tento příběh, ach, to bylo nádherné čtení. Bolestné, dojemné, nadějeplné, smířlivé i burcující. Rodinná sága, poskládaná z mnoha ingrediencí. Některých bylo třeba dosti, některých jen špetku, některé byly hutné, některé voňavé, některé lahodné a některé, na první dobrou, trochu pálivé a trpké. Recept na černý dort se v románu nedozvíte, ty rodinné se přece dědí z generace na generaci a nejsou lehce k mání. Ale přece jen...ten příběh sám se dortu, popisovaných chutí, hodně podobá i ta barva má svůj smysl a opodstatnění. Tohle je nádherný příběh mnoha chutí a vůní, který jsem si zamilovala. Emotivní, dojemné čtení, které určitě doporučím.
Černý dort rozhodně doporučuji a to nejen pro příbeh, ale i jako zdroj k zamyšlení. Kniha, kterou doporučuje i Barack Obama, přes několik obtáček vypráví hlavně o životě mladé ženy narozené na karibském ostrově, která se svýmy zájmy a rodinným zázemím vymyká běžným představám. Miluje oceán - dálkové plavání, surf, otec je přistěhovalec z Číny a hazardní hráč, matka rodinu brzy opustí neznámo kam a my poté sledujeme jak s rozdanými kartami hlavní hrdinka "matka" naloží. Kniha ukazuje, že pokud máme nějaký sen/víru, tak za ním máme jít a krůček po krůčku dělat věci, které nás k němu přiblíží nebo nás třeba dovedou na jinou a možná zajímavější cestu, rozhodně se nemáme vzdávat. Osud hlavní postavy matky je velmi bolestivý, potkáváme se s s problémy spojené se závislostmi, chudobou, násilím na ženách, tíhou minulosti, velmi zajímavá je část popisující přístup Velké Británie k ostatním obyvatelům Commonwealthu... Kniha ukazuje také krásy života, lásku, nezištnou pomoc, sílu rodiny a přátelství, vášeň pro sport či vědu. V textu se autorka zabývá i klimatickou změnou a zajímavě nahlíží na pohyb lidí po planetě a mísení kultur. To všechno se vešlo do 300 stran, je těžké nenechat se jen unést příběhem a knihu nezhltnout, ale také se zamyslet nad tím, co nám postavy sdělují. Za mě skvělé.
Asi půjdu proti proudu ale mně se kniha nelíbila. Přišla mi velmi plochá, charaktery postav málo propracované, téma rasismu nijak do hloubky, v podstatě ani žádný děj, zvraty. Ani se to dobře nečetlo, musela jsem se hodně soustředit abych se dokázala zorientovat v postavách, dějových linkách či čase. Hodně kvantity na úkor kvality.
Fuha, hodně zajímavý příběh. Něco co se odehrávalo v minulosti. Rodina která trpěla po generace.
Má všechno, aby si zasloužila pět hvězd.
A to je pro mě hlavně strach z každého otočení stránky a zároveň nemožnost ji odložit.
Hořkosladkou pachuť života má tato knížka, kterou na mě naposled chrstla ve velkém ta s názvem - Všechen můj hněv.
Matka tu prostřednictvím nahrávky dvěma dětem odhaluje svůj život, o kterém neměly ani tušení. Zmínění sourozenci mají třecí plochy, takže ani části ze současnosti nepostrádají jiskru.
Vyhovovalo mi mísení žánru od rodinných dramat přes detektivku k romantické lince.
Narazíš tu na rasismus, předsudky, národnostní otázky. A to pro mě bylo nejzajímavější. Jak se lidi vyrůstající v Commonwealthu, vyrůstající jako součást Británie v britských školách v britských koloniích cítí potom v samotné VB jako vyvrhelové. Takové srážky s realitou a projevení podstaty člověka jsou pro mě v knížkách nejcennější.
Nic tu zbytečně natlačilo na pilu a mám z ní pocit, že má potenciál vytáhnout člověka z čtenářské krize. Tak kdyby jste potřebovali, vzhůru do ní.
Krásně se bude holka doporučovat širší sortě zákazníků a to mám upřímnou radost.
Je to takový ten kousek, ke kterému si dokážu představit, ze se na důchod vrátím a vždycky se vyhne vratce do Knihobotu.
Černý dort je příběhem plným křivd, nepochopení, lásky, přátelství, ale hlavně je o tom, co jsme v životě ochotni udělat a jak se zvládneme poprat s nepřízní osudu.
Už dlouho se mi nestalo, aby mě kniha pohltila od první strany. Naprosto mi sedl styl psaní - Kapitoly věnované různým postavám, jejich pohled na situaci, vše perfektně provázané. Způsobu, jakým autorka čtenáři servíruje střípky příběhu, prostě nelze nic vytknout.
Stejně jako černý dort, tak i kniha po něm pojmenovaná, má mnoho vrstev. Tam, kde jiná vyprávění končí, tohle stále pokračuje dál. Nejsem typ čtenáře, co si zvýrazňuje v knihách, ale tady bylo tolik vět a myšlenek, které by si ten lepík zasloužily.
Letos jsem v hodnocení zase o trochu přísnější a počet 5, které jsem letos rozdala, bych spočítala na prstech jedné ruky. Tahle kniha je však všechny strčila do kapsy a já jsem opravdu hodně zvědavá, jestli se mi letos podaří přečíst ještě něco lepšího.
Garantuju vám, že na Černý dort jen tak nezapomenete a bude ve vás rezonovat i dlouho po dočtení, tak jako se to stalo mě. DOPORUČUJU!
Černý dort
Dle hodnocení mi tahle kniha přijde kapku přeceňovaná. Vlastně to není poprvé, co jsem se pustila do knihy, kterou doporučuje dle obálky Barack Obama - a kupodivu, dost podobné téma - útisk černochů, homosexualita - a stejná nuda. Asi tak - neurazilo - nenadchlo.