Černý hrad Olšanský

27.11.2024

Na literární mapě světa (kterou bych chtěla projet celou) si už mohu zapíchnout vlaječku i do Běloruska. U. Karatkěvič byl takový Dan Brown běloruské literatury. V Černém hradu Olšanském vydatně čerpá z národní historie, mýtů a legend a navíc - kupodivu - neodpustil si ani několik docela vtipných a provokativních postřehů na margo sovětské současnosti, ve které se příběh pátrání odehrává.
Bylo to mnohem lepší, než jsem čekala.

01.11.2024

Tak nakoniec som sa z toho vymotal,tak sa mi zdalo,že Kosmič bol tak trochu nesmrteľný.

08.04.2024

Na knihu jsem se moc těšila, protože autorova Královská pomsta patří mezi opečovávané pokládky mojí papírové knihovny. Při srovnání, kterému se bohužel neubráním, Královská pomsta sice jasně vede, ale to neznamená, že bych tuto knihu neocenila.
Místo dalšího planého plácání doporučuji přečíst koment Venezie, který upozorňuje na jemný inteligentní humor, který v příběhu najdete kromě vcelku napínavého pátrání po pachateli několika vražd, jejichž důvodem je třista let starý ukrytý poklad.

09.08.2013

Kniha ma zaujala už na prvej strane, pripomenula mi moju milovanú Pendragonskú legendu. Vtipný historik pátra po stratenom poklade zo 17. storočia. Lenže ako sa na povrch vyplavujú svinstvá z druhej svetovej vojny a pribúdajú mŕtvoly, prestáva to byť sranda. Každopádne je to príjemné bieloruské prekvapenie. Veľmi sa mi páčil koniec.

"Začnu samozřejmě námi. /.../ Zeměkoule se otáčí podle zákonů egocentrizmu."
"Mě bůhvíproč pokládá za nejchytřejšího člověka v ulici. Uráží mě to: proč jen v ulici?"
"Doba je vždycky taková, jací v ní žijí lidé."
"A já mu bůhvíproč najednou vysypal tu svou milostnou historii. Jména jsem samozřejmě vynechal. A taky jsem změnil detaily, které bylo potřeba změnit."
"Stačil jsem se svléknout, ale na krku jsem si bůhvíproč nechal kravatu. A třeba jsem opravdu chtěl někam vyrazit."
"Drby v malých městečkách přežijí i soudný den."
"Tytam byly sily, rozum a dokonce i vzpomínky. Ale křivda žila dál. Křivda byla ze všeho nejsilnější."
"Zdraví je příliš vážná věc a rozum považuji za jediné, co na tomto světě opravdu stojí za řeč."
"A zjistil, že se dívá do ústí namířené pistole, což je, jak kdosi kdysi podotkl, nejsmutnější podívaná na světe."
"Víš, moc jsem přemýšlel..." - "To ti chválím, kamaráde. Měl bys u toho zůstat až do smrti."
"Jak praví přísloví´- nekuř, nepij, umřeš pěkně zdravý."
"O čem mám mluvit? Chválit není co a nadávat se mi nechce."
"K prohře je zapotřebí víc statečnosti než k vítězství."

24.09.2012

Tak tedy,když jsem bral tuhle knihu do ruky,nečekal jsem od ní žádný nějaký převratný děj,byla psána v dobách hlubokého komunismu,navíc pisatelem národa,jež patřil k národům Velkého Sovětského svazu ,no víceméně jsem očekával nějakou komunistickou agitku.Na jedné straně bodří komsomolci,neomylní milicionáři a hrdinní soldati, a na druhé straně zlí a zákeřní banditi,dozajista podporování západními rozvědkami.No skutečnost však velmi předčila moje očekávání!Když se čtenář propletl úvodem,udělal si pořádek v zástupu osob s exoticky znějícími jmény,naučil se orientovat v tom,kdo je vlastně kdo,tak z knížky nakonec vyšla čtivá,dynamická,napínavá detektivka se zajímavým rozuzlením,která mě velmi příjemně překvapila.Určitě bych si chtěl přečíst od U. Karatkěviče nějakou další knihu.