• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 5 knih

Nové komentáře u knih Uladzimir Karatkěvič

Černý hrad Olšanský

„Na literární mapě světa (kterou bych chtěla projet celou) si už mohu zapíchnout vlaječku i do Běloruska. U. Karatkěvič byl takový Dan Brown běloruské literatury. V Černém hradu Olšanském vydatně čerpá z národní historie, mýtů a legend a navíc - kupodivu - neodpustil si ani několik docela vtipných a provokativních postřehů na margo sovětské současnosti, ve které se příběh pátrání odehrává. Bylo to mnohem lepší, než jsem čekala.“... celý text
— Koka

---

Černý hrad Olšanský

„Tak nakoniec som sa z toho vymotal,tak sa mi zdalo,že Kosmič bol tak trochu nesmrteľný.“
— RADIN

---

Černý hrad Olšanský

„Na knihu jsem se moc těšila, protože autorova Královská pomsta patří mezi opečovávané pokládky mojí papírové knihovny. Při srovnání, kterému se bohužel neubráním, Královská pomsta sice jasně vede, ale to neznamená, že bych tuto knihu neocenila. Místo dalšího planého plácání doporučuji přečíst koment Venezie, který upozorňuje na jemný inteligentní humor, který v příběhu najdete kromě vcelku napínavého pátrání po pachateli několika vražd, jejichž důvodem je třista let starý ukrytý poklad.“... celý text
— Atanone

---

---

Evangelium podle Jidáše aneb Druhý příchod Páně

„Vynikající text, dobře vystavěné postavy i děj. Takový crazy příběh z východní Evropy 16. století. Rozměry knihy (ani ne tak tloušťka, jako spíš výška a šířka) trochu komplikují jinak kvalitní čtenářský zážitek.“... celý text
— alkuluku_blog

---

Královská pomsta aneb Divoký hon krále Stacha

„Tuto knihu jsem si pořídil v bazaru, aniž bych měl jasnou představu, co od ní očekávat a byl jsem veskrze příjemně překvapen. Dění v knize se odehrává na několika rovinách. Pozadím příběhu je vícevrstvá rovina sociální - nepřátelství místní šlechty a jejích poddaných, zaostalost tohoto bažinatého kusu země a nakonec útlak a zanedbávání Bělorusi ze strany carského režimu. Druhou rovinnou je samotný příběh o záhadě Divokého honu a dalších strašidel Blatných Smrčin, a jejím rozluštění. Děj, ve kterém se několik dílčích záhad splétá do jedné zdánlivě nerozluštitelné v mnohém evokuje Psa baskervillského. Zde je ovšem celá záhadnost mnohem hlubší i tím, že protagonista přízraky několikrát potká, jejich záhadnost se tím ovšem nesníží, ba naopak. Další rovinou, odehrávající se na popředí předchozích, je rovina emocí. Autor skvěle pracuje s emocemi nejen protagonisty. Věříme mu chvíle odvahy i paniky a můžeme se snažit vyčíst mezi řádky, kdy Bělarecký cítí něco jiného, než co říká nám i sobe“... celý text
— HeliodorACE