HeliodorACE komentáře u knih
(SPOILER) Tuto knihu jsem si pořídil v bazaru, aniž bych měl jasnou představu, co od ní očekávat a byl jsem veskrze příjemně překvapen. Dění v knize se odehrává na několika rovinách. Pozadím příběhu je vícevrstvá rovina sociální - nepřátelství místní šlechty a jejích poddaných, zaostalost tohoto bažinatého kusu země a nakonec útlak a zanedbávání Bělorusi ze strany carského režimu. Druhou rovinnou je samotný příběh o záhadě Divokého honu a dalších strašidel Blatných Smrčin, a jejím rozluštění. Děj, ve kterém se několik dílčích záhad splétá do jedné zdánlivě nerozluštitelné v mnohém evokuje Psa baskervillského. Zde je ovšem celá záhadnost mnohem hlubší i tím, že protagonista přízraky několikrát potká, jejich záhadnost se tím ovšem nesníží, ba naopak. Další rovinou, odehrávající se na popředí předchozích, je rovina emocí. Autor skvěle pracuje s emocemi nejen protagonisty. Věříme mu chvíle odvahy i paniky a můžeme se snažit vyčíst mezi řádky, kdy Bělarecký cítí něco jiného, než co říká nám i sobe
Nesouvislý odpad, autor je konspirační teoretik a snaží se maskovat tím, že občas uzná, že by na rozumném vysvětlení teorií mohlo být trochu pravdy. Takže děkujeme nakladatelství Lingea za zaplevelení knižního trhu knihou, která neříká skoro nic a to málo, co říká, jsou nesmysly. Nemluvě o nedostatečném překladu a absentující korektuře.
Velmi zajímavá knížka plná krásných či užitečných (ne-li obojí naráz) konstrukcí. Postupy stručné, ale jasné. Jen škoda malých nákresů s ještě menšími popisy.