Černý mnich a jiné povídky
Anton Pavlovič Čechov
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/168035/bmid_cerny-mnich-a-jine-povidky-dgF-168035.jpg
4
31
31
Spisy A. P. Čechova VIII. Soubor obsahuje pět povídek: Černý mnich, O svátcích, Můj život, Ošklivá historie a Dva skandály. Jejich tématech jsou životy obyčejných a přitom zvláštních lidí z různých vrstev ruské společnosti.
Přidat komentář
Mám velice ráda ruské autory 19. a 20. století a proto jsem si zpestřila obvyklou četbu Čechovových povídkami. Pět příběhů, jejichž pojítkem je smrt, nás zavede na ruský venkov, do menších městeček, ale hlavně do životů několika postav, které dokáže autor tak skvěle popsat, že zdánlivě staré příběhy cizích lidí se najednou zdají být čtenáři povědomé, jako by se týkaly jeho samotného.
Čechovovův styl psaní je velmi podmanivý, na rozdíl od jiných ruských autorů je však poměrně jednoduchý a tím pádem také jednodušeji stravitelný. Nepíše nijak dlouhé věty, které by jakoukoliv povídku zastavily a umrtvily, nepoužívá nadbytečných metafor a přirovnání. Dalo by se říct, že jsou povídky osekané téměř až na dřeň, ale nejsou odbyté. Je velmi těžké psát stručně, ale sugestivně.
Kniha se mi četla velmi lehce a jako nejzdařilejší hodnotím povídky Černý mnich, Nervózní host a Vražda.
Čechova jsem znala jen díky jeho hrám a mile mě překvapilo, když jsem zjistila, že i jiné žánry dokáže napsat stejně kvalitně.
Část díla
Černý mnich / Čierny mních
1894
Nervózní host / Nepríjemný hosť
Ošklivé káčátko
Pitva
Případ z praxe / Případ ze soudní praxe / Prípad z praxe / Prípad zo súdnej siene
1898
Autorovy další knížky
| 1976 | O lásce |
| 1933 | Pavilon číslo 6 |
| 2008 |  Povídky (6 povídek) |
| 1962 | Okamžiky |
| 2002 | Ivanov |
Čechov byl skvělý povídkář a prakticky vše, co v této oblasti napsal, stojí za přečtení. Kniha obsahuje vedle Černého mnicha, který je uváděn snad ve všech výborech Čechovových povídek, i méně známé texty, které ovšem nejsou o nic horší. Některé zmiňovaný motiv záhadnosti prakticky vůbec neobsahují, tak to prostě berme tak, že editor vybral různé zajímavé povídky a spojil je berličkou rádoby společného tématu. Ve výsledku je to jedno, podle mého mínění se tak jako tak jedná o skvělou četbu. V doslovu se urputně a kostrbatě hledá aktuální význam Čechovovy tvorby - nestačilo by snad jen konstatovat, že Čechov byl skvělý autor, jehož díla dodnes oslovují a inspirují generace vnímavých čtenářů i umělců?