Černý oheň z Byzance
Dirk Husemann
Londýn 1599 Stavitel varhan Thomas Dallam cestuje z pověření královny Alžběty I. do Konstantinopole, aby předal sultánu Mehmedovi mimořádný dar – samočinně hrající varhany. Ve skutečnosti však Dallamova cesta slouží úplně jinému účelu. Mladý Angličan pátrá po řeckém ohni – legendární zbrani Byzantinců, která dokázala vznítit i vodu. Když se o tom sultán dozví, začíná v prastarých ulicích a domech Konstantinopole hon na nepředstavitelně mocný ohnivý živel.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Historické romány
Vydáno: 2020 , BránaOriginální název:
Das schwarze Feuer von Byzanz, 2019
více info...
Přidat komentář
Černý oheň z Byzance je nádherný dobrodružný příběh z konce vlády Alžběty I., zasazený do netypického prostředí Istanbulu. Kniha obsahuje pěknou grafiku, kde kapitola odehrávající se na lodi má vedle svého čísla obrázek lodi, stejně tak kapitola z Istanbulu má obrázek mešity apod.
Autor prodloužil život několika postavám, což může být pro někoho zklamáním. Oceňuji ale, že tuto skutečnost autor přiznal. Bohužel jiné postavy bez vysvětlení zmizí. Např. o dvou obchodnících není od připlutí do města žádná zmínka.
Plynutí času není zřejmé, kolik času uplynulo mezi jednotlivými scénami, vypadá to, že v Anglii se vše děje paralelně.
Na druhou stranu, autor upozornil na existenci samohrajících varhan a vztahy Anglie s Osmanskou říší. Na hlavních postavách Thomasi a Johnu Flintovi si dal velmi záležet, jiné postavy jsou s vyjímkou španělského vyslance nevýrazné.
Celkově vzato, kniha Černý oheň z Byzance od Dirka Husemanna nabízí příjemně strávené chvíle v Istanbulu koncem 16. století.
Příběh vychází z historie. Chvílemi to vyznělo jakože musím něco napsat aby kniha byla obsáhlá, ale i tak se mi líbila.
První půlka knihy mě vůbec nebavila a těžko jsem se jí prokousávala. Čekala jsem něco docela jiného.
V druhé půlce už to dostalo spád a napínavost.
Takže celkem tři hvězdy. Ale vracet se k této knize určitě nebudu.
Kniha mi moc nesedla, příběh není moc uvěřitelný, umístění do 16. století taky ne, chování postav taky ne. Občas jsou světlé chvilky, ale moc jich nebylo a dočetl jsem spíš že zvyku.
Pěkná kniha, četla se mi dobře a byla jsem zvědavá na konec, jak to a tím černým ohněm nakonec bylo.
Hezká, lehce historická pohádka. Čtení mne bavilo, ale na konci jsem si řekla, že by stačilo méně stránek...
Nebylo to špatné, ale...
Více v recenzích nebo na FB Tučňákův knižní světž.
Autor si trochu pohrál s historií, leccos vyfantazíroval, až z toho udělal pěknou pohádku. Mně to kupodivu docela bavilo, alžbětinská doba byla zajímavá, postava panenské královny pěkně vymalovaná a ani obrázek osmanského Mehmeda I. se od chování skutečné postavy asi příliš nelišil. Takže myslím, že je to úspěšné dílko k přečtení o něčem, jako historie konce 17. století v Londýně a Istanbulu.
Označení historický román je tu spíš klamavou reklamou. Historického tam bylo asi tolik, že v Anglii svého času vládla královna Alžběta.
Příběh sám byl docela dobře vymyšlený. Bohužel se ale vleče jak smrad. Autor ho sice dokázal vymyslet, ale prodat ho nedokázal.
Takové dobrodružné povídání pro děti a mládež. Pořádný historický román pro dospělé to není. Nezaujalo, nelíbilo.
I přes relativně nízké hodnocení, výborná kniha. Mám rád knihy od Husemanna, mají originální příběh a nedá se jen tak předvídat, co se v ději stan. Za mě, po slonovi, druhá nejlepší kniha od tohoto autora.
Štítky knihy
16. století Turecko dobrodružství Byzantská říše historické detektivky Istanbul, Konstantinopol dobrodružné rományAutorovy další knížky
2019 | Lovci knih |
2017 | Slon pro Karla Velikého |
2018 | Ledoví piráti |
2017 | Zloději hedvábí |
2020 | Černý oheň z Byzance |
Ten autor mi zkrátka nesedí. Je to rozvláčné až nudné. Odkládám v polovině.