Černý vlk
Karel Fabián (p)
Napínavý příběh, odehrávající se v hraničním pásmu na Šumavě. Autor zachycuje především spolupráci pohraničníků a cvičených psů při pátrání po narušitelích hranic. Narozdíl od knih s obdobnou tematikou se autorovi podařilo velmi bezprostředně a citově zachytit přátelství lidí a zvířat v této obtížné práci.
Přidat komentář
(SPOILER)
Nakonec dávám čtyři hvězdičky. Ač příběh byl celou dobu takový nějaký potemnělý, konec mě příjemně překvapil. Čekala jsem, že to s Vlkem nedopadne dobře – a nakonec se řešení našlo. Jen mi bylo upřímně líto malého Racka a jeho smutnící matky Lízy... bohužel, člověk je nejkrutější živočišný druh, jaký kdy planeta nosila. Ty psí "rozhovory" či "myšlenkové přenosy" mi na knize nevadí, byť zrovna v tomto typu díla působí možná nečekaně (dnes jsou knihy psané z pohledu zvířete dost časté, ale zas v nich nejde o hlídání hranice).
Ta psí rovina příběhu pro mě celkem zastřela rovinu ideologickou. Na to, o jaké téma jde, zas ta ideologická linka nebyla tak silná. Ostatně, o tom, že se mnozí bývalí příslušníci SS mnoho let po válce schovávali na Západě, k čemuž jim některé země dopomáhaly, se všeobecně ví. Takže lidská rovina příběhu (někdy tedy spíš nelidská, musím říct), působí dost věrohodně. A česká kynologie měla a má světový zvuk, byť samozřejmě netuším, zda se nějak lišily výcvikové metody u nás a na západ od nás.
Špatné to není, ale na čtyři hvězdy to přeci jen o mne nedosáhlo. Vadil mi tam, v té psí rovině příběhu, ten až bajkový přístup. Oba hlavní psí aktéři vedou spolu rozhovory jak lidé a už už to jednu chvíli vypadalo, že se pustí i na pole ideologické, jelikož každý z aktérů je z jiné strany hranice. No naštěstí se tak nestalo. Lidská rovina, která se s tou psí prolíná, je v celku dobrá, ale nikterak překvapivá.
Trochu lepší tři hvězdy.
K psům a zvířatům obecně nemám žádný zvlášťní niterní vztah, ale surové útoky nejmenované postavy mířené proti Vlkovi se mnou při čtení skutečně otřásaly.
Autorovy další knížky
| 1965 |  Černý vlk |
| 1967 | Slunečné údolí |
| 1968 | Prázdniny za milión |
| 1979 |  Psí komando |
| 1958 | Pozor, bomby |
Málo kdy se stane, že se mi mnohem více líbí film nežli kniha. Film Černý vlk z roku 1971, v režii Stanislava Černého, je toho příkladem.
Tam jsem v autentičnost děje a i postav věřila mnohem víc, než v příběhu na papíru... Možná to udělalo i skvělé herecké obsazení v podání Rudolfa Jelínka, či Radovana Lukavského, kteří svým hereckým umem, pozvedli Černého vlka, stejně tak jako Krále Šumavy..., o nějaký ten stupínek výš.