Červená nit osudu
Mirka Skočílková
Stará legenda praví, že každý z nás je spojen se svým osudovým člověkem neviditelnou červenou nití. Máme ji ovázanou kolem malíčků, a když nastane ten správný okamžik, pomůže nám se s touto osobou sejít. Andrea, talentovaná malířka, nemá úplně jednoduché dětství. Její původ je jakýmsi stigmatem, kterého se nemůže zbavit ještě dlouho po tom, co se provdá za svého spolužáka ze střední školy. Po svatbě s ním začne žít u jeho rodičů. Právě u nich nalézá tolik potřebné útočiště, které boří mýty o vztazích s tchyní a tchánem. Benjamin je milující manžel, skvělý táta, ale stále častěji upřednostňuje svou profesi hasiče před rodinou. Za každou cenu se snaží všechny kolem sebe zachraňovat. Jednoho dne ale jeho hrdinství všem změní život... celý text
Přidat komentář
“Že to, jak budeme žít, si řídíme jenom my sami. A že nám k tomu pomáhají osudoví lidé, které během života potkáváme.
“Čím těžší podmínky, tím silnější lidé.
“Lidé spojení osudem si k sobě cestu vždycky najdou.
Andrea je neskutečně silná žena - dokáže se postarat o rodinu za každých podmínek, i když to není jednoduché. Její děti jsou pro ni vším. Taky tchána s tchýní bere jako svoje rodiče.
Je to kniha o síle, o silných poutech mezi lidmi a o vzájemné podpoře. A také o tom, že lidé se stejným osudem si k sobě nakonec najdou cestu.
Některé situace mi přišly ze začátku až absurdní a skoro neuvěřitelné. U jiných ale zažijete spoustu emocí jako radost, ale i smutek nebo lítost. Prostě takový je život. Kniha je ale čtivá. Pokud vás baví mezilidské vztahy a lidské osudy, bude se vám líbit i tahle kniha.
Některé recenze hodnotí záporně konec - mě třeba tak nevadil, protože to je pravě ten osud.
Čtivý příběh, který může potkat každého, i když jeho vyústění zas až tak běžné není. I když mi Andy připadala trochu naivní a nenadchl mě její vztah k matce a sourozencům, dávám plný počet hvězdiček.
Moje druhá kniha - a poslední. Ani nevím, proč jsem pro ni sáhla. Už předešlou jsem hodnotila průměrně.
Nejdřív mě to dost bavilo, ale pak se to začalo protahovat a nakonec jsem si připadala, jako když čtu deník zaměstnané ženy. Do práce, z práce, večeře, úkoly.
A ten konec tomu dal korunu. Jak tu někdo psal - a děti budou volat mami, dědečku!
No nic, je spoustu knih
Ze začátku jsem byla z knihy trochu rozpačitá, čekala jsem něco jiného, ale začetla jsem se, a nakonec se mi líbila.
(SPOILER) Psané to bylo hezky, čtivě. Ale už od začátku mi vadilo jak Andy pořád opěvuje svého tchána. Tím pádem se dalo brzy předpokládat kam se bude příběh ubírat.
(SPOILER) Patřím mezi výjimky, ale já mám z knihy dost smíšené pocity. První část mě spîš nebavila, bylo to takové letem světem, kdy na pár řádcích Andrea třeba znovu otěhotněla, porodila a o pár řádků níž už bylo dítě dokonce i ve školce, druhá část byla o něco ponurejší, i tak jsem s ní ale smutek neuměla prožít a třetí mě tím tchánem úplně odrovnala. I když to k němu směřovalo už delší dobu, tak pořád jsem pro sebe tak nějak doufala, že tohle opravdu ne. A ono ano. Asi bude chyba ve mně, vzhledem k tolika pochvalným komentářům, ale za sebe max. 3*.
Čtivý a zajímavý příběh. Pro mě to byla první kniha od autorky a určitě si přečtu další. Příběh byl jako za života, který přináší veselé i smutné situace a my se s nima musíme poprat stejně jako Andrea v knížce. Jen ten konec mě trochu zklamal.
(SPOILER)
Jsem trochu na rozpacích...všechny knihy paní Skočílkové hodnotím kladně, jsou čtivé, ze života, možná si u nich trochu popláčete.
Tato kniha není výjimkou, ale už mám trochu pocit, že to zavání Keleovou-Vasilkovou (jejíž knihy úplně nemusím, jsou dobré tak maximálně k vodě). Mám problém s tou osudovou láskou. To jako fakt? Tchán? Doufala jsem, že to takhle nedopadne, protože pro mě je toto opravdu nepředstavitelné, i kdyby tchán vypadal jako Brad Pitt. Představuju si, jak se ti dva objímají, drží za ruku a děti na ně volají: Mami! Dědo! a vůbec to nikomu nepřipadá divné. Ale v tom jsem asi jediná, protože jsem v komentářích žádnou zmínku na toto téma nenašla.
No a ty hrubky!
Chybí mi přečíst jediná kniha autorky. Možná někdy.
,,Život je krátký. Lidé spojení osudem si k sobě cestu vždycky najdou."
Kniha, která mě naprosto uchvatila obalkou a nasledně i přiběh. Začátek sice nic moc, ale pak jsem byla zvědavá jak přiběh bude pokračovat dál a pro Andy byla rodina Linhartu jako klubko červené nitě. Moc krásný i když místy smutný příběh.
Knížku jsem netrpělivě očekávala, až ji budeme v knihovně mít a moc jsem se na ni těšila. Stejně jako předchozí knihy autorky byla napsána velmi čtivě. Ale občas mně přišlo, že se děj zbytečně opakuje a tak nějak neplyne a vždy, když to bylo nejnapínavější, udál se velký posun v čase.
Pro mě je to druhé setkání s autorkou a kdybych měla porovnat Violka byla o dost lepší, proto jednu hvězdu ubírám.
Krásný příběh ze života, četla jsem všechny knihy paní Skocilkove a moc se těším na další.
Bohužel musím přiznat, že mě kniha trochu zklamala Měla pěknou myšlenku, která se ale podle mě nerozvinula tak jak by mohla a tak jak skončila mě moc nebavilo a zklamalo. Myslím že autorka má na víc.
Pro mě to bylo již čtvrté setkání s knihou od Mirky Skočílkové. Mirčiny knihy jsou obyčejnými příběhy ze života, hodně mi připomínají tvorbu mých dvou oblíbených slovenských autorek Táni Keleové-Vasilkové a Kataríny Gillerové. Jakoby člověk nahlížel pod pokličku života u sousedů.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků
Má první kniha od současné spisovatelky a nebude určitě poslední. Děj se odvíjí v současné době tady a teď, takže mi obsahově pěkně sedla. Hlavní osoba mladá maminka Andrejka mi byla velmi sympatická, možná i proto, že její osud byl a je podobný mému. Máme dokonce i společné záliby. Autorku si přidávám do mých oblíbených. Kniha mne zaujala velmi pěknou obálkou.
Jsem ráda, že spisovatelka dala velké bojovnici Andrejce po mnoho životních kopanců další pozitivní šance.
Od paní Mirky Skočílkové je to moje třetí přečtená kniha a jsem jako obvykle spokojená. Ráda při čtení střídám žánry a tentokrát jsem si vybrala typický příběh ze současnosti, ze života našich všedních dnů. Andrea, nadaná malířka, matka tří dětí se také potýká s problémovým osudem. Její životní láska Ben má náročné povolání, kterému musí hodně obětovat a stane se mu osudným.
Červená nit osudu je příběh o spřízněných duších, o lásce mateřské, o odvaze a odhodlání. Příběh, který se kdykoli může stát.
Autorčiny knihy mám ráda, ani tato mě nezklamala. Nezasáhla mě sice tolik jako některé z předchozích, ale i tak ji mohu doporučit.
Štítky knihy
děti rodina rodinné vztahy hasiči život bez partnera (singles) soucítění spřízněná dušeAutorovy další knížky
2019 | Violka: Román o hledání domova |
2021 | Opuštěný dům |
2023 | Vesničanka |
2020 | Kdo věří na zázraky |
2024 | Červená nit osudu |
Nevím, co si o této knížce mám myslet, přijde mi, že se nic nestalo, ale vlastně se toho stalo strašně moc.... Některé pasáže byly zdlouhavé, ale pak mě to zase vtáhlo do děje... Poslední část už jsem jen tak přeletěla, jelikož bylo jasné, jak to dopadne. Vlastně se mi vcelku líbila, ale něco mi tam vadilo... Mám z ní smíšené pocity, ale zkusím si od spisovatelky přečíst něco dalšího :).