Červený obojek

06.03.2021

Vcelku ucházející kniha o zvláštním vztahu oddanosti psa a člověka, ale přiznám se, že jsem od knihy čekala trochu víc.

27.07.2019

Moc hezka knizka. A ja jsem za ten konec moc rada.

14.11.2017

Velmi příjemné překvapení. Dva muži a pes (žena je jen vedlejší postava) těsně pro Velké válce: místní muž - válečný hrdina - uvězněný za něco strašného, odsouzeníhodného; spravedlivý vojenský soudce, který nechce vynést rychlý soud jen podle toho, jak věci vypadají, ale chce vědět, proč. A venku na ulici vězňův pes, který celé dny a noci štěká a štěká. Je to román o válce a hodnotě jednotlivých životů ve válce, o utopickém plánu na ukončení válčení a zabíjení, který nakonec selhal.
Je to velmi čtivá tenká knížka se skvělou atmosférou. Až na ten konec. Hollywoodský závěr si tenhle komorní protiválečný román nezasloužil.

10.06.2017

Zajímavě napsaný příběh - pořád netušíme, za jaký zločin byl hlavní hrdina poslán do vězení - postupně se nám odkrývá jeho nasazení ve válce i jeho vztah k jisté ženě, až na konci knihy se vše vysvětlí - čtenář se také dozví, co vlastně je "červený obojek", který dal knize název. Knížka o asi 130 stránkách, jejíž přečtení nezabere moc času, ale příběh dokáže čtenáře vtáhnout do děje. Knížku jsem náhodně objevila v Levných knihách, a jsem ráda, že jsem si ji koupila (ačkoliv přebal dokáže spíše odradit) a přečetla. Doporučuji.

29.01.2017

Červený obojek opět dokazuje, že knihu nelze soudit podle přebalu. Přebal i název je na žebříčku retardovanosti na stupni osm, což je dost. Naštěstí to jen vypadá jako červená knihovna.

Ve skutečnosti tento krátký román není jen pro ženy v přechodu. I když stěžejním tématem je přátelství psa a člověka, takže i ženy v přechodu si vlastně přijdou na své. 7/10

13.08.2015

Ačkoliv od čehokoliv válečného nebo poválečného dávám zpravidla ruce pryč, jakožto psomilovi mi nemohl tento titul uniknout. Byť se psa dotýká spíše okrajově, byl to natolik čtivý příběh, který mě velice oslovil. To jak hodnoty může člověk změnit díky nedorozumnění a zklamání, je zde velice dobře popsáno a vede k zamyšlení. Nicméně co se psa týče, vztah jeho majitele k němu, je pro mne naopak velice nepochopitelný, obzvlášť pokud pes byl vlastně jedinou blízkou připomínkou domova. Také pravděpodobnost, že by tak věrné zvíře z ničehož nic našlo silnější citovou vazbu mi přijde poměrně nereálná, ale toť spíš z pohledu pejskařky než čtenářky.

22.07.2015

Čtivý protiválečný příběh z Francie po 1.světové válce, krátký, přesto silný. Hlavní postavou je vyšetřující soudce, který postupně odkrývá pohnutky i povahu vězněného muže. Čekala jsem trochu jiný vztah toho muže k věrnému psovi - to mě osobně dost drásalo, ale konec to trochu napravil.

05.06.2015

Docela fajn kniha,spíš opravdu taková delší povídka.

29.04.2015

Zem se tentokrát nezachvěla, ale i tak jde o poctivé čtivo... příběh má atmosféru, nutí vás číst stále dál a rozkrývat osudy zúčastněných, přemýšlet... je naprosto jasné, že jako psomila mě nejvíce chytl za srdce příběh zuboženého Viléma a jeho neuvěřitelné oddanosti... to "červené" drama okolo mi moc vrásek nenadělalo...
Jo a pozor, ke každodenní čtyřicítce Paliva při venčení fakt nepřispívám :)

21.04.2015

Po komentáři Paliva asi není co dodat, skutečně svéráné hodnocení. Přesto musím s koncem souhlasit, výborný příběh, který má skvělou myšlenku, příběh i zpracování. Dost to podobalo mému oblíbenému P. Claudelovi a jeho např. Brodeckově zprávě.