Česání ovoce
Rabíndranáth Thákur
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/396780/mid_cesani-ovoce-EPI-396780.png
4
15
15
Meditativní báseň v próze, klasické dílo slavného bengálského básníka, spisovatele a filozofa.
Literatura světová Poezie
Vydáno: 1923 , Alois SrdceOriginální název:
Fruit-Gathering, 1916
více info...
Přidat komentář
Může pomoci oddělit podstatné od nedůležitého ale taky nemusí ve čtenáři zanechat jedinou stopu. Každopádně ideální pro krátké zastavení mezi hromaděním hmotných statků a zamyšlení se nad smyslem takovéhoto počínání.
Rabindranath Thákur nabízí odpočinek od materiálního světa a starostí, obrací pozornost čtenáře k ryze duchovnímu prožitku.
*
Rabindranath Thákur
ČESÁNÍ OVOCE
Nikoli, není v tvé moci rozevříti poupě v květ.
Můžeš jím třásti a tlouci, nemáš však moci proměnit je v květ.
Tvůj dotek je poruší, roztrháš jeho plátky na kousky a naházíš je do prachu.
Neobjeví se však ani barvy, ani vůně.
Ó, není tvou věcí rozevříti poupě v květ.
Ten, kdo dovede rozevříti poupě, dělá to tak prostě.
Pohlédne na ně a míza života pohne se v jeho cévách.
V jeho dechu rozvine květ svá křídla a chvěje se ve větru.
Barvy vyšlehnou jako touhy srdce a vůně prozrazuje sladké tajemství.
Ten, kdo dovede rozevříti poupě, dělá to tak prostě....
Autorovy další knížky
| 1947 |  Gitándžali |
| 1922 | Zahradník |
| 1995 | Česání ovoce |
| 1958 | Básně a veršovaná dramata |
| 1976 |  Muž a žena |
Thákur je básník s obrovskou imaginací a nadáním pro lyrické básně. Ve své době byl oceněný nejvyšším vyznamenáním, dnes je obecně téměř pozapomenutý. Svým životem navíc prokázal, že to o čem psal, je mu také blízké. Vážil si ho a měl rád i Karel Čapek.
I když jak přešla léta, je mi bližší třeba rozesmátý Anthony de Mello než tenhle vážný vousatý Ind, pořád se k němu vracím a nechávám se unášet na křídlech jeho barvité a bezbřehé fantazie.
"Tvá řeč je prostá, můj Mistře, nikoliv však těch, kteří mluví o tobě.
Rozumím hlasu tvých hvězd a mlčení tvých stromů.
Vím, že mé srdce se otevře jako květ, že můj život byl napojen u skryté studně."
"Jsem přimknut k tomuto živému prámu, svému tělu, na úzkém proudu svých pozemských let. Opouštím jej, když je plavba skončena.
A pak?
Nevím, je-li tam světlo a tma totéž.
Neznámý je věčná svoboda.
Je nelítostný ve své lásce.
Rozdrtí lasturu pro perlu, němou v temném vězení."