Češi ve wehrmachtu
František Emmert
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/124746/cesi-ve-wehrmachtu-124746.JPG
4
56
56
Jednou ze stránek české historie naší veřejnosti dosud málo známých je účast Čechů na bojištích II. světové války v německých uniformách. F. Emmert shrnul vyprávění několika takto postižených a jejich prostřednictvím podává obraz světového konfliktu jinak, než je u nás dosud zvykem. Můžeme tu sledovat hrůzy války i utrpení v jejím zázemí, jak je prožívají Češi, většinou násilím donucení stanout na druhé straně, než kam svým smýšlením patřili. Sledujeme tu českýma očima život v německé armádě, děsivé chvíle anglo-amerických leteckých útoků nebo bombardování, ofenzívu Rudé armády atd. Jestliže generace dnešních důchodců si zde osvěží dávno zasuté vzpomínky na bídu potravinových lístků a tmy v ulicích se zatemněním v oknech, střední a mladší generace žijící od dětství v dnešním civilizačním pohodlí užasne nad tím, za jakých okolností lze také žít. Právě v autentičnosti prožitku vyprávějících, v jeho konkrétní naléhavosti, nepřenosné do učebnic, tkví hodnota této knihy.... celý text
Přidat komentář
Ze začátku jsem byla nadšená, kniha se četla sama. Je pravda, že dál si to krapet sedlo, protože to bylo vlastně pořád to samé. Ale zase obdivuju, že autor se snažil vybrat příběhy, kdy vojáci byly každý z jiného "odvětví války" - jednou pěšák, jednou na tanku, jednou v Africe.... Možná jsem čekala méně války a více o vztazích před a po válce, ale určitě doporučuji ke čtení. Při čtení se mi vybavovaly knihy Šikmý kostel.
No, po první kapitole jsem to chtěl zabalit, ale že mám ten žaludek, tak jsem vydržel a bylo to o dost lepší čtení. Taková kapku zvláštní kapitola války. Asi nic neprozradím, když vám prozradím, že je to pěkné a má to celkem úroveň.
Velice záživná kniha zaměřující se na jednotlivě jmenované Čechy v německém Wehrmachtu. Líbilo se mi, že kniha byla vpodstatě vyprávění samotných válečných hrdinů, o kterých tato kniha pojednává.
Skvělá kniha z mnoha důvodu....a obrovský respekt a pokora před všemi válečnými veterány..
Lepší, než leckterý válečný film. Za nejvíce strhující příběh považuji ten příslušníka Kriegsmarine, anebo paradoxně Němce, jehož rodina nenáviděla nacismus. Smutné na tom celém je, že po válce komunistický režim pohlížel na všechny z těchto mužů jako na zrádce a spousta těchto mužů byla profesně či jinak perzekuována a nedostala vůbec šanci na hodnotný a svobodný život, který namísto toho prožili někde na šachtě u Karviné.
Kniha také poněkud paradoxně pootevírá málo známou kapitolu toho temného konce 30. let, kdy se Těšínsko dostalo pod správu Poláků, kteří si počínali jako na dobytém nepřátelském území.
A jelikož sám z Těšínska pocházím a moje předky potkal stejný osud jako vypravěče, dávám knize plný počet.
Historie druhé světové války trochu jinak. Kombinace rozhovorů s odvedenci a faktografických kapitol je na jedné straně velmi čtivá, na druhé přehledná, má vlastnosti dobrodružného čtení i učebnice. A obsahuje informace, které je dobré znát, pokud člověka nechce vnímat českou historii černobíle.
Velké překvapení! Knih na toto téma je velký nedostatek, díkybohu alespoň za ni. Účast českých mužů ve wehrmachtu je málo známou skutečností, spousta lidí má o ní zkreslené představy, a tato kniha vnáší světlo do spousty nejasností. Oceňuji, že autor knihu koncipoval převážně jako výpovědi jednotlivých aktérů a "nechal je mluvit". Málo známá jsou také fakta o polském záboru českého území. Hodnotím velmi kladně a doporučuji všem, kterým je blízká oblast Těšínska i Hlučínska. A také všem, kteří se zajímají o 2. světovou válku obecně.
Kdyby můj dědeček ještě žil, mohl by povyprávět jeden z příběhů vhodných do knihy, pocházel z Těšínska a bojoval za Wehrmacht. Ráda jsem si přečetla podobné příběhy.
A díky autorovi jsem se dozvěděla, že jsem jedna z těch, kteří mohou žádat o německé občanství. Kniha se dobře četla, i když bych upravila některé pasáže, pár informací zaznělo na více místech - zbytečně.
Ještě v tomto roce jsem si chtěl přečíst něco z oblasti military. Nějak jsem ale neměl chuť na nějaké hluboké studie nebo dlouhé romány. Chtěl jsem něco nenáročného a odlehčeného, takže poté co jsem si ověřil, že se nechystají vyjít nacistické antistresové omalovánky, ve kterých bych si mohl vybarvovat svastiky, Hitlerúv knírek nebo žida ověnčeného ostnatým drátem, jsem šáhnul po tomto zajímavém díle. Je to příběh čechú, kteří za války kopali za špatný tým, který nakonec prohrál (podobné to dnes mají fanoušci Baníku). Výpovědi jsou to každopádně zajímavé, cenné a jedinečné.
"„Novozélanďané?“ zaskočili mě. Proti nim jsem přece bojovoli na Krétě! Všichni britští vojáci ve městě jsou prý Novozélanďané, dozvěděl jsem se dále. Zblízka vypadali jako velmi kultivovaní a mírumilovní lidé. Byli čistě oblečení, upravení a dokonce i toho posledního otrhaného chudáka oslovovali „Sir“."
"Uvědomoval jsem si, že stojím na Akropoli, na které dosud žádný německý voják nikdy nestál. Nade mnou a mými kamarády vlál prapor s hákovým křížem. Byl to mimořádný okamžik. Cítil jsem, že stojíme na místě tak vzdáleném od naší vlasti - na místě, kde nemáme co dělat."
Přínosná, ojedinělá kniha. Sebrané příběhy s vysokou vypovídací hodnotou, které boří i zažité představy (Češi nemohli být u Luftwafe). Velká škoda opakující se věty o příchodu obyvatel Těšínska do Ostravy během Vánoc ve dvou různých příbězích, které jsou podávány jako výpovědi. Spousta těšinských a hlučínských rodin v ní může najít vysvětlení osudu svých předků
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) německá armáda vojenské dějiny čeští vojáci ve 2. světové válce historie a fakta
Autorovy další knížky
| 2005 |  Češi ve wehrmachtu |
| 2016 | Zikmund a Hanzelka s Tatrou kolem světa |
| 2006 | Holocaust |
| 2008 | Atentát na Heydricha |
| 2015 |  Mobilizace 1938. Chtěli jsme se bránit! |
Smutné čtení a obdivuhodné jak pamětníci v pokročilém věku si na válečné události velmi dobře pamatovali, obzvlášt roční okupaci Těšínska Polskem a tvrdou polonizaci. Je smutné když 2 slovanské národy velmi příbuzné jazykem a zvyky se nenávidí jak rodné sestry. Po fešácké dobře vypadající české posádce přišli vyhublí, špinaví, polští vojáci v roztrhaných uniformách, pušky zavěšené na špagátu a kradli chleba z pekařských povozů. No dál to nebudu rozebírat, abych nebyl obviněn ze šovinismu. Už můj děda , také účastník druhé světové války říkal Němku do postele, Češku do kuchyně, Polku do chléva.