České sklo
Marek Toman
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537913/bmid_ceske-sklo-66379c013f6dc.jpg
3
8
8
„Funkce váží víc než argument!“ – To ví každý, kdo se pohybuje ve světě diplomacie a je realista. A já jsem jenom rád, že si jedna z těchto věčných pravd našla cestu i do románu, navíc napsaného o mně samém. Je skvělé, když vaše celoživotní práce přinese takovéto výsledky! Tragická událost na velvyslanectví v zahraničí přinutí českého velvyslance absolvovat rozhovor s psycholožkou. Vedoucí diplomat, stárnoucí, tragikomický seladon, však před mladou ženou sveřepě obhajuje nejen svou nevinu, ale i svůj způsob vidění světa. Třebaže se schyluje k ruské invazi na Ukrajinu, projevuje svérázné pochopení pro ruskou perspektivu i způsob prosazování ruských zájmů. Satirický román s detektivními a psychologickými prvky vykresluje způsob uvažování mocných lidí, kteří se ve svém úsilí vždy soustředí především sami na sebe. Marek Toman již dříve úspěšně popsal historii Černínského paláce v románu Chvála oportunismu (2016), nyní se věnuje etapě diplomacie po r. 1989. – Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR. „Tihle mladí diplomaté, křehcí jako sklo.“... celý text
Přidat komentář
Utrpení při desítkách stran, které popisují intriky a žabomyší války státních úředníků o velikost bytu, budování kariéry, vymýšlení nesmyslných projektů (lavička Václava Havla a české sklo) aby vykázali nějakou činnost. Nudné hloupé, zbytečně popsaný papír.
Kniha z velvyslaneckého prostředí by se možná dala označit i jako, (teď v literatuře tak populární) – „autofikce“. Marek pracuje na Zamini, na velvyslanecké misi v Estonsku byl a v postavě Michala Tyrše, mladého diplomata, by se jisté autobiografické rysy najít daly. Kniha je vlastně dialog, (respektive spíš monolog), odvolaného velvyslance z Estonska s mladou psycholožkou z ministerstva vnitra. Ta s ním vede „rozhovor“ poté, co se na jeho velvyslanectví stal „smrťák“. S vypravěčem jsem měl zpočátku dost problém, jeho pohled na svět je konzervativně bůmerský. Je to „stará struktura“, která se na Zamini dokázala obratně udržet i během „sametové“ výměny křesel a funkcí. Hrdina příběhu se hbitě přizpůsobil nové situaci, ale „staré myšlení“ a obdiv k „velkému (nevlastnímu) bratrovi“ z východu, mu zůstaly. Číst tedy příběh „jeho očima“ nebylo úplně příjemné. Nakonec ale přeci jen převážila atraktivita pohledu do „velvyslaneckého“ zákulisí a zasvěcené líčení životních strasti a slasti a zákonitostí fungování úzkého kolektivu ambasády. A posléze i detektivní, až špionážní linka příběhu. Jednotlivé kapitoly jsou uvozovány zajímavými citáty týkajícími se diplomacie. Nejvíc je jich od Nicolló Machiavelliho, Henry Kissingera, Mistra Suna a Václava Havla. Když v mém oblíbeném podcastu o literatuře „TL;DR“ Markovu knihu představovali jako novinkový „tip“, zaujalo je že autor knihy je sám diplomat, pracující na Ministerstvu zahraničí, s tím že pohled „insidera“ by mohl být zajímavý. A měli pravdu! Mně jeho pohled do velvyslaneckého zákulisí přišel velmi zajímavý a až odvážně otevřený. V Boskovicích jsem se, (když jsem byl asi v půlce knihy), pak Marka zeptal jestli pořád ještě pracuje na Zamini. Odpověděl mi názvem knihy jiného kontroverzního autora „Zatím dobrý“.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Cukrárna U Šilhavého Jima |
| 2016 | Chvála oportunismu |
| 2022 | Panna |
| 2021 | Odsunuté děti |
| 2011 |  Frajer |
Čtivě napsaný román z prostředí diplomacie, které autor evidentně dobře zná a které - alespoň v jeho podání - nepostrádá jisté kafkovské rysy. Bavila mě značná dávka absurdity, dobře zachycená sebestřednost a samolibost velvyslance - vypravěče příběhu, popis snahy ušetřit za každou cenu... Barvitě zachycený střet mezi velvyslancem a pracovníky ambasády "ze staré školy" (a z řad "starých struktur") na jedné straně a mladým, normálně uvažujícím diplomatem a jeho rodinou na straně druhé, střet, který má bohužel tragické vyústění.