Československý odboj za druhé světové války
František Emmert
Poutavá a graficky nadstandardně výpravná publikace přehledně mapuje historii československého odboje v letech 1939 až 1945. Nevšední formou přibližuje čtenáři organizaci a činnost domácího odboje včetně dramatických okamžiků heydrichiády, popisuje boj vojáků československé zahraniční armády na západní i východní frontě a jejich účast na dalších bojištích, věnuje se nebezpečným misím parašutistů na území Protektorátu i velkým ozbrojeným vystoupením během Slovenského národního povstání v roce 1944 a květnového povstání v českých zemích o rok později. Připomíná rovněž vysokou cenu, kterou čeští a slovenští odbojáři a jejich rodiny museli zaplatit za obnovu svobody. Podobně jako předchozí úspěšný titul věnovaný čs. vojenskému odboji v letech 1914–1918 je i tato publikace učena zájemcům o moderní české a slovenské dějiny z okruhu nejširší veřejnosti. Rychlou a snadnou orientaci usnadňuje přehledná struktura knihy, v níž hlavní text doplňují poznámky, tabulky, citáty a v neposlední řadě více než 150 kvalitních fotografií. Přes svou čtivost a srozumitelnost si přitom kniha zachovává vysokou odbornou úroveň a interpretační vyváženost. Vychází u příležitosti letošního výročí konce druhé světové války.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
hnutí odporuAutorovy další knížky
2005 | Češi ve wehrmachtu |
2016 | Zikmund a Hanzelka s Tatrou kolem světa |
2006 | Holocaust |
2008 | Atentát na Heydricha |
2015 | Mobilizace 1938. Chtěli jsme se bránit! |
Záslužné dílo, které je určené spíše laickým zájemcům o tématiku. Obsahuje i několik zajímavostí a perliček, které nepatří k základním faktům, nicméně zcela převažuje líčení velmi známých událostí. Autor bohužel není příliš přesný, např. si odporuje v tom, že partyzáni působili pouze ve východních oblastech Moravy, na Vysočině a v Brdech a jinde přitom jsou fotografie velkobystřických partyzánů či zničeného Javoříčka (oblast střední Moravy). Netřeba dodávat, že partyzánské skupiny působily reálně i v jiných než ve třech zmíněných oblastech, které měl autor správně označit jako nejvýznamnější, ale nikoliv jediné. Dále píše, že povstání vypuklo až na konci války jen v Praze... První povstání vypuklo přece již 1. 5. 1945 v Přerově a v následujících dnech následovala řada dalších míst v Čechách a na Moravě. Jiná věc je, že nejvýznamnější bylo bezesporu povstání v Praze, ale nikoliv jediné. U Lidic autor pro mě nepochopitelně vynechal známý a pravdivý příběh s dopisem určeným Anně Maruščákové, který byl spouštěčem tragických událostí. Emmert ale píše cosi o Hitlerovi ukazujícím na mapě obec Lidice... Nebýt zmíněných nedostatků, dal bych knize čtyři hvězdičky, takto nemůžu jít nad solidní tři.