Cesta do hlubin noci
Louis Ferdinand Céline (p)
Autobiografický román francouzského lékaře zachycuje jeho zkušenosti z 1. světové války a poznatky z doby, kdy pracoval jako lékař mezi chudinou na periferii. Zážitky z absurdní atmosféry první světové války vylíčil autor syrově, s cynickou pózou rozcitlivělé duše. 1. vydání
Literatura světová Romány
Vydáno: 1933 , František BorovýOriginální název:
Voyage au bout de la nuit, 1932
více info...
Přidat komentář
Tato jedovatá květina francouzské literatury ve své době otrávila nejen tamní akademiky, kteří postrašeni její leptavou žíravostí, udělili Goncourtovu cenu jakémusi dnes zapomenutému šosáckému výtvoru, nýbrž naneštěstí i samotného velikána; všechen ten chytrý cynismus a vtipná misantropie za nimiž ovšem vnímavý čtenář rozpoznal zoufající si srdce, pronikli do Célinových žil a otrávili nadobro i jeho samotného. Všechno se najednou pomátlo, válečná traumata ožila, a on, veterán Velké války, zavelel celkem nevtipně k plynovým komorám.
Vůbec se nedivím, že tahle kniha vzbudila svého času takovou pozornost, protože to bylo vskutku něco nového, co Céline čtenářům předložil. Dalo by se říct, že jim nemilosrdně nastavil zrcadlo, všemu tomu nízkému v člověku, sám sebe také vůbec nešetří, nehraje si na nic víc, než skutečně je, obyčejný malý člověk se svojí zbabělostí, bídou duševní i fyzickou, takoví, jací jsou všichni kolem něj. Nedělá z chudoby něco víc, než je - obyčejná nuzota života, a na druhou stranu nedémonizuje boháče, neobviňuje nikoho z toho, jak chudí žijí. A když nám dá nahlédnout do toho života chudých, ukáže nám také bez příkras, jak je pravdivé ono homo homini lupus - člověk člověku vlkem. A úplně na začátku vše začíná za války a tady dostává pěkně na prdel patriotismus a hrdinství, o kterém tak rádi melou ti, kdo nikdy nebyli v blízkosti frontových linií. Z dnešního pohledu se mi zdá mnohem údernější Smrt na úvěr. Cesta do hlubin noci je však velkou knihou o člověku v nás.
Dosť originálne dielo, ktoré Vám ukáže aký je v skutočnosti život...Hnusný!
„Veľká únava z bytia je skrátka možno len obrovskou námahou, ktorú vynakladáme, aby sme dvadsať, štyridsať či viac rokov zostali rozumní, aby sme jednoducho neboli až do hĺbky samými sebou, teda hnusnými, odpornými, absurdnými tvormi. Je to ako zlý sen, keď máme neustále, od rána do večera, vydávať tú pokrivkávajúcu podradnú bytosť v sebe, ktorá nám bola daná, podčloveka, za malý univerzálny ideál, za nadčloveka.“
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) prvotina francouzská literatura sarkasmus ironie pikareskní rományAutorovy další knížky
1995 | Cesta do hlubin noci |
1996 | Od zámku k zámku |
1939 | Škola mrtvol |
1999 | Smrt na úvěr |
1998 | Skočná |
Celineova prvotina...Fyzicky narocne citanie...je to "rozbite"....po precitani sa nieco "zmeni"...