Cesta domov
Sebastian Fitzek
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/452948/bmid_cesta-domov-ern-452948.jpg
4
316
316
Kto pozná dátum svojej smrti, už umiera...Je sobota, krátko pred polnocou. Jules Tannberg má službu na tiesňovej linke určenej ženám, ktoré v noci cestou domov dostanú strach a potrebujú počuť upokojujúci hlas. Tak ako Klara. Mladá žena sa domnieva, že ju prenasleduje psychopat, ktorý nedávno napísal na stenu jej krvou dátum: deň jej smrti. A ten deň sa práve začína...... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2020 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Der Heimweg, 2020
více info...
Přidat komentář
Jako všechny knihy od autora, byla i tahle šílená. On prostě nemůže být normální :-). Kde se mu rodí tyhle nápady? Opravdu jsem do poslední chvíle netušila, jak to celé je.
Když kupujete knihu od Fitzka, tak máte záruku, že to bude stát za to!
Narozdíl od ostatních autorových knih, mi tahle přišla více surovější...a stálo to za to.
Všema deseti mohu doporučit.
Kniha plná absurdných situácii.
Plno zvratov na konci knihy.
Kniha navádza čitateľa zamyslieť sa nad tým, čo všetko sú schopné týrané ženy vydržať a urobiť pre svoje deti.
Fitzek ako vždy, krátke kapitoly ktoré ta nútia čítať stále ďalej a ďalej ale zároveň absurdné nechápavé nereálne logické zvraty ako znásilňuje náhodu. Dej jeho kníh sa odohráva každá vo vlastnom vesmíre kde stretneš len toho koho máš predurčené a všetko čo sa stane má nejaký vplyv na dej.
Kniha je hodně zajímavá příběh se odehrává ve více rovinách ale svižně čtení jaké mám u autora rád lepší průměr.
Krásná obálka, extrémně čtivé a kdo už má Fitzeka trochu prokouknutého, ví, že nic není tak, jak to na první pohled vypadá a žene vás do finále, z kterého vám klesá brada. Spokojenost veliká, doporučuji.
No, já z této knihy tak nadšená nejsem, při prvním čtení odloženo v první čtvrtině, dočetla jsem o rok později, protože nemám ráda rozečtené knihy. Byla poněkud přitažená za vlasy, ale je čtivá a poté, co se knížka rozjede se čte jedním dechem. Jen těžko uvěřitelná a chvílemi se zdá, že některé pasáže byly přidány jen pro ,,efekt,, nebyly nijak relevantní k příběhu, jen pro větší šokování. Ale co se musí nechat jsou ,,nachytávky,, to mám ráda, drží to čtenáře ve střehu a pozná se, jestli opravdu čte nebo jen ,,prohlíží,,.
Za mě poněkud schizofrení(zejména závěr), ale poutavé a svižné. Určitě se kniha bude líbit
Obálka a provedení knihy opět originál. Ale já se v ději zase nějak ztrácel a nechápal pane Fitzek. Vlastně už to vím. Nejsem cílová skupina této četby. A nápad s doprovodem domů po telefonu je super.
Moje první kniha od tohoto autora. Bohužel mě ale vůbec nenadchla. Některé části mi přišly úplně absurdní a kroutila jsem nad nimi hlavou. Ještě mě čeká kniha Pacient, tak ta snad bude lepší. Pokud ne, zůstanu věrná svému oblíbenému spisovateli (Chris Carter).
Ako prvú knihu od autora som čítala Balíček, ktorá mi nesadla. Cesta domů naproti tomu bola podľa mňa skvelá. V polovici som začínala šípiť, že ten, kto sa javí v dobrom svetle a pomáha, nebude zrovna žiadny anjel. Ale aj tak som na konci tajila dych a sústredene hltala obsah. Až tak som to nečakala. Toto sa fakt podarilo! Len tak mimochodom ma napadlo, koľko násilia a bolesti je schopná žena zniesť a vydržať. Predpokladám, že na jej mieste by som už dávno bola vdova....
Rozuzlení naprosto parádní, kéž by mě celá kniha bavila tak moc, jako posledních 100 stran.
Číst tuhle knihu je jak mít potíže se střevama.
Fakt.
Je to napínavé, zamotané, nafouklé do mega rozměrů a neobvykle rozehráté na všechny strany. Zároveň se těším, že už bude konec utrpení, ale na druhou stranu nastoupí obavy, až bude po všem, co z toho vlastně vyleze za bombu.
Po Cestě domů se mi tedy tajil dech. A to pomalu na každé druhé stránce. Jedná se o thriller, kde opravdu nic není tak, jak se zdá, a strašné věci jsou v hloubi problému ještě mnohem horší. Překvapivé rozuzlení příběhu, které mi vyrazilo dech a rezonuje ve mě ještě teď, několik dní po dočtení. Cesta domů je mou druhou autorovou knihou a pro velký úspěch už mám na stole rozečtenou třetí.
Tak dobře malé varování pokud nemáte silný žaludek a nervy nepouštějte se do toho. V případě že se do toho pustíte prvních 100 stránek se násilí jen a jen zhoršuje. Pokud si na 20 stránce myslíte že horší to být nemůže počkejte si na 40, 60, nebo 80. Děs běs a brutalita v tom nejsurovějším podání jaké může jen být. Po 100 stránkách sklouzne kniha k pořádně drásavému thrilleru, který se zamotává a zamotává až nakonec přijde nečekané rozuzlení a postupné odmotávání zamotaného příběhu. No naprostá paráda jen pro silné žaludky.
Ach Fitzek. Keby som bol žena, asi by som si ťa zobral za muža :-) Ale vážne jeho thrillery vám nedajú vydýchnuť, sú skvelo vypointované, so zvratmi ako hrom a to odhalenie vraha bolo fakt nečakané a ako facka do tváre. Samotná téma týrania žien je Bohužiaľ veľmi súčasná záležiťosť, ale ako sám Sebastian napísal - to, čo je v tomto príbehu je Vďakabohu len a čisto jeho fantázia. Ale bolo to riadne brutálne a napínavé. Ďakujem vydavateľstvu Tatran, že vydáva jeho knihy, ste skvelí. Odporúčam.
Knížku jsem četla před 4 měsíci a furt se mi její děj (i mnoho detailů drží) v hlavě. Protože se to neděje příliš často, je to jasná známka kvality :)
Kdo Fitzeka zná, předem počítá, že nic není, jak se na první pohled zdá a tuší, že od autora lze čekat nějakou podpásovku. Jednu, dvě, tři, nekonečno! Jenže... mě si zase povodil. Na téměř 400 stranách se nebudete ani jednou nudit, naopak - protože vám osud Klary nebude lhostejný, přimějete se příběh hltat dál a přijít na kloub těm nečekaným zvratům.
Takže si rvu vlasy, co to ten Fitzek vymyslel, jak to vymyslel... dokonce se přistihnu, jak listuji v knize zpět, abych ho nachytala při nějakém nedostatku odůvodnění a nelogičnosti. Jenže tady žádné mínusy nejsou, je to vážně supr čtení! Víc takových knih. Tuto si umím představit i zfilmovanou.
Fitzek je vždy sázka na jistotu. V jeho příbězích vždy s někým celou knihu sympatizujete, aby se na konci ukázalo, jak velký omyl to byl. Příběh opět na jedničku, přečteno jedním dechem.
Moje čtvrtá kniha od Fitzeka a jako vždy jsem se na ni velmi těšila, protože jeho styl psaní absolutně miluju. První půlku knihy jsem zhltla, ani nevím jak, druhá půlka mi připadala, jak už zde bylo řečeno, lehce překombinovaná a přitažená za vlasy (což mi většinou nevadí, ale v případě této knihy už mi to chvílemi přišlo moc). Celkové téma bylo, myslím, vybrané skvěle, sice se kniha nečetla dobře, jednak kvůli dost detailně popisovanému násilí na ženách, jednak kvůli přítomnosti dětí, které také neměly lehké osudy. Ale dle mého je určitě důležité o podobných věcech mluvit (a psát) a přišlo mi to naopak skvěle zvolené a díky tématu asistovaného doprovodu po telefonu (který jsem netušila, že existuje) i velmi originální. U poděkování jsem se dokonce i zasmála, autor má příjemný smysl pro humor, což tedy v jeho knihách bohužel nevynikne :-) Nejlepší kniha od Sebastiana to za mě není, být to ovšem má první od tohoto autora, určitě by se mi líbila víc. Takto mám srovnání s jinými Fitzekovými knihami a z těch jsem byla (na rozdíl od této) absolutně nadšená.