Cesta k vítězství

27.01.2024

Jack Welch byl jako současný Simon Sinek. Bral těžký prachy za to, že říkal lidem, co chtějí slyšet: že korporát je tvoje rodina a neměl bys dávat výpověď, protože vítězové se nikdy nevzdávají. Při bližším zkoumání však nalezneme v jejich tvrzení rozpory. Velice se mi líbí začátek knihy, kde popisuje 2 základní principy managementu: upřímnost a diferenciace (či otevřená zásluhovost) = což jsou v podstatě principy volného trhu. Také kritizuje současný management, který se podle něj těmito principy neřídí. Čím dále jsem však četl, tím více to jednak byla NUDA a jednak autor rozporuje sám sebe. Např. tvrdí, že by práce měla být hlavně zábava a musí člověka rajcovat - na jiném místě zas doporučuje nikdy nedávat výpověď, ani kvůli špatnému šéfovi, doslova píše: „working for a difficult job is your problem and you must solve it“. On sám přitom do GE šel kvůli penězům a ještě jako mladý manažer chtěl dát výpověď - přemluvil ho jeho nadřízený, který v něm uviděl potenciál = jinými slovy: měl dobrého šéfa. Píše taky, že „work-life balance“ je pouze lákadlo na recruiting brožurách, čímž sám popírá první princip, o kterém píše - upřímnost. A do třetice si taky nemyslím, že je zastáncem volného trhu, protože obhajuje institut státu, který z principu popírá princip dobrovolnosti a je založený na víře v autoritu. Jack Welch ostatně celý život strávil v jednom z největších korporátů světa. Vydělal hodně peněz, ale za co? Nevím, ale rozhodně ne za dobré knížky.