Cesta ke hvězdám

10.03.2017

Po čase jsem dostal chuť na úplnou změnu žánru a v zapadlém koutě knihovničky mi do oka padl hodně zapadnutý a kdoví odkud získaný kousek, mapující cestu lidstva ke hvězdám. Pravdou je, že úplné novinky v ní člověk nalézt nemůže – kniha je dnes už více než půl století stará. O to víc mi to ale přišlo zajímavé, představy autora o tom, jak se budou věci v tomto oboru ubírat. A když uvážíme, že kniha vznikla v období tuhého socialismu… no, těšil jsem se, co se od poctivě okádrovaného soudruha spisovatele dozvím. Jelikož se jedná o populárně naučnou literaturu, není to psané nijak náročně, nicméně i tak jsem se s tím mořil snad dva týdny. Některé části jsou záživnější (popis událostí, jiné méně (statistiky, všemožné rozměry). Řekl bych, že je obecně dost znát omezený přístup k informacím – v té době však jednoduše nebylo možné se k nim ani lépe dostat. Nejenže byla data tohoto typu nepochybně utajovaná, ale neexistoval způsob, jak v přijatelném časovém rozpětí obsáhnout rozsáhle množství zdrojů. Odborných publikací na téma vesmír (veřejnosti přístupných) jistě i tehdy existovalo mnoho (a to mám na mysli pouze východní blok), jenže rešeršujte to všechno. Tedy obdiv autorovi. Co se týče průsaku politiky do této knihy - o vzletných oslavách jedinečné sovětské techniky a vůbec celého socialistického řádu (včetně symetricky povinného upozornění na neúspěšné pokusy zaoceánských imperialistů) asi nemá smysl mluvit. Dnes se tomu člověk snad leda pousměje. Tedy - pro výše uvedené porovnání znalostí dneška a minulosti to nějaký smysl číst má. Ale to je asi tak všechno. Je to zkrátka relikt.