Kat
Martin Moudrý
Cesta krve série
< 3. díl
Hlavní hrdina prahne po pomstě. Získá další dva stroje Saladin, se kterými se chce vypořádat s cizinci, kteří téměř vyhubili lidstvo. Při útoku na jejich mateřskou loď se ale stane něco s čím nikdo nepočítá. Objevují se protivníci cizinců, kteří dokončí zkázu na Zemi. Maxmilian se proto vydává do vesmíru kde bojuje se vším co nemá lidský původ. Podaří se mu zachránit Jonáše, kterého cizinci zotročili. S Jonášem, s Tím druhým a se Saladinem se nakonec dostává na domovskou planetu cizinců, kde chce svou pomstu završit.... celý text
Přidat komentář
No, tohle není Jim Beam. Navazuje to na Kulhánka, snaží se to vypadat jako Kulhánek, ale není to Kulhánek. Příliš zkratkovité vyprávění, které se kulhánkovský styl snaží napodobit překotným tempem, ale bezvýsledně. Tam, kde je Kulhánek rychlý, je Moudrý krátký, povrchní a zbrklý. Lineární děj bez "zbytečných" zamotanců a zádrhelů. Veni, vidi, vici. Jo a nadužívání slova pikosekunda mi lezlo na nervy.
Dočteny všechny tři díly, první díl mě ze začátku nesedl z formy vyprávění a stylizace, ale nakonec se to slušně rozjede. Poslední díl už mi nesedl vůbec a je jedno, kdo to psal. Občas jsem při bojových akcích přeskakoval stránky, konec je "spíchnutý" hodně narychlo. Připadal jsem si, jako v devadesátých letech, kdy vše "s prstem v nose", zvládl nějaký akční hrdina. Takoví ti neohrožení rutinéři jako, Arnold, Chuck, MacGyver a nakonec Machete ve vesmíru. :-)
Parádní zakončení série. Změna prostředí ,a možná i autora, oživila trochu monotónní zápletky v ději, které mě ke konci druhé knihy už začínaly nudit. Ze začátku se člověk trochu "pere" s odlišným stylem, ale i přes to třetí díl nezaostává za předešlými.
"Objevily se pokusy Protivníků
dosáhnout svých létajících prostředků,
ale po nasazení plamenometu
bylo těchto pokusů
zanecháno."
"Nikdy nestřílejte do úst mimozemšťana v blízkosti výpočetní techniky."
Třetí příběh (třetí knihu) ze série Cesta krve, už nenapsal pan Kulhánek. Jeho suprácké, vtipné a krvavě mimozemské dílo převzal Ten druhý, The Second/Moudrý. A pokud se ptáte, zda je to poznat, odpovídám, že ano, ale zas tam moc mi to nevadí. Je to poznat, ale opravdu malinko. Pan Kulhánek je schopen dát jednu větu do jednoho odstavce, ještě jí krásně a vtipně vypointovat a pak začít odstavec další. Pan Moudrý se o to sice snaží, ale má odstavce obrovské, někdy i na několik stránek. Díky tomu však nevzniká pro čtenáře čas oddychu a je nucen stále číst. A v těch dlouhých odstavcích je docela dost srandy.
Malá ochutnávka:
Dál už zbývalo jenom jediné rozšířit osobnost a zkušenosti mého starého počítače do . . . nových strojů. Abych pravdu řekl, nejraději bych zkopíroval jen ty zkušenosti, z umělé osobnosti počítače jsem pořád trochu nervózní. Bohužel počítač tvrdil, že přenést se dá jedině kompletní mysl, jakákoliv separace není možná, protože zkušenosti prý závisí na způsobu, jakým byly získány a to zase závisí na vytvořené osobnosti . . . měl jsem dojem, že mi počítač lže . . .
A ano, nejvíce smíchu si užijete v dialogu mezi hlavním hrdinou a Tím druhým. Tak že něco chybějící nahradí něco jiného. Navíc pan Kulhánek načrtnul ve svých dvou knihách Cesty krve, jednu věc, kterou pan Moudrý dokáže krásně zpracovávat. Tím je třetí člen posádky, počítač Saladin. Jeho zařazení na post plnohodnotného vtipkujícího (ano, ten stroj, krom toho že je chytrej a samoučící, také vtipkuje) dalšího hlavního hrdiny je rozhodně dobrým tahem, který čtenáře pobaví a rozesměje. Víc nepovím, nebudu vám kazit srandu. Ale k věci. Z perfektně rozjeté postapokalyptické řežby udělal pan Moudrý perfektní vesmírnou, velmi humornou, romantickou Space operu.
Citát: "Nezapomeň, že během operace musí být doktor i pacient střízlivý," zvedl můj prst Ten druhý, "a ty jsi obojí."
Té řežby je tam ještě víc. Hlavní roli dokonce na chvilku dostal i Ten druhý, a to už raději nemluvím o počítači v Saladinu, protože se bojím aby mě na dálku nezastřelil. Ale řeknu vám, musel jsem MU tleskat. Kam se hrabe Ten druhý se svým úsměvem oproti inteligentnímu Moudrému počítači. Jeho vesmírné bitvy jsem si doslova užíval a nechával si je zpomaleně přehrát. Ovšem při tý vší srandě a masakru jsem si pomalu uvědomoval, že Cesta krve se blíží ke svému konci. Vím, že pomsta není žádná sranda, ale když se u ní neustále chechtáte, tak je to prostě jen veselá pomsta. Chaos, hrůza, masakr. Bavil jsem se skvěle.
Dvojhrdinův dialog:
Můžu? zašeptal Ten druhý neslyšně.
Ale jo, obrátil jsem oči v sloup.
Ten druhý se ve dveřích řídícího střediska otočil zpátky k Singhaie a temným hlasem pronesl: Já se vrátím.
Jasně, není to Kulhánek, ale to neznamená , že je to špatné. Do příběhu dostal všechno, co bylo potřeba k napasování na informace, které jsme dostali v Divokých a zlých. Jenom opakování určitých slov mě zhruba od protivnické základny dost unavovalo.
Ale díky za ukončení příběhu.
Za mne ok. Bál jsem se změny autora, navíc po recenzích zde, ale v pohodě. Četl jsem všechny díly najednou, tak tam změna částečně cítit je (The Second: Ale všiml by sis jí, kdybys o ní nevěděl?). Po první čtvrtině už ale úplně v poho. Jsem za tento díl rád.
Zajímalo by mne, zda autor měl s původním nějakou konzultaci ohledně dějové linie a stylu psaní, nebo ne :)
Tretia cesta krve v trvani 5 dni . Kulhanek mal v prvych dvoch knihach taky jemny cit kedy dokazal spravit zo scifi nelogickej , strielacky plnej krvi uzasnu knihu . Bohuzial ...a samozrejme je to len moj nazor , v tretej knihe som uz mal pocit ze autor chcel silou mocou naviazat na Kulhankov styl ale netrafil sa ani stylom a ani obsahom.
Katem jsem navázal rovnou na Cynika, takže změna stylu psaní byla velká rána pěstí. Ale nakonec jsem si zvykl a příběh pěkně odsýpal. Akorát to POZOR SPOILER odstartování na Měsíc v jedné osobě, ovládnutí mimozemské technologie pozemským počítačem, cestování do vesmíru a souboj s bohem atd. .. mi přišlo trochu moc dobrodružství na jednoho redaktora Zelených listů.
Neměl jsem v plánu komentovat ale musím.
Čtení to nebylo špatné, příběh bavil a místy bych vůbec nepoznal že není z pera páně Kulhánkova. Bohužel opravdu není a proto mě moc mrzí, že někdo vstoupil do Kulhánkova universa a narušil ho svou vlastní interpretací příběhu. Myslím, že v případě Cesty krve by se vyplatilo podstoupit ono nekonečné čekání a ve skrytu duše doufat, že se Jiří přeci jen odhodlá a tu trojku napíše (pokud už to není v šuplíku dávno napsané). Takto už se dokončení jeho díla zřejmě už nikdy nedočkáme. Věčná škoda...
"Cesta krve III". Od jiného autora, jako pokračování lepší než nic, ale Kulhánek to není a při zaslechnutí piko sekundy se ve mě zvedá vlna touhy mučit autora. Dlouho.
Posloucháno jako audio načtené strojovou dámou, kterou si představuji jako tu z příručního počítače IBM. (Za mne strojové předčítání přidává jednoznačné +1 za styl).
Pan mistr kulhanek to neni, ale i tak to zvladl skvele. Paradni zaver jeste lepsi trilogie.
Nevím, zda pan Kulhánek o tomto počinu věděl a zda ho vůbec četl, ale jako završení dvou předcházejících příběhů je to příjemné čtení. Pravda, je v tom vidět úplně jiný styl psaní, hlavně dlouhé odstavce a mluva, ale i tak, je to povinnost každého vyznavače mistra Kulhánka. Pan Moudrý konečně napsal něco, co se mi líbí. Jeho vlastní počiny, respektive knihy mě moc neoslovily.
Dočteno.
Zpočátku jsem trochu vyšilovala, že Kulhánek to není (jako bych to já, začátečník, asi tak mohla poznat). Ach, my, nevděční čtenáři... Stejně jsem už za chvíli zase spokojeně klusala po dějové linii. Baví mě neřešit reálnost. Baví mě letět na Měsíc, skákat prostorem a tak dál.
Díky, četlo se mi dobře, a protože myslím, že dopsat, je těžší, než napsat, čtyři * to jsou. Nakonec, co si budeme povídat, nějak to skončit muselo, ne? :-)
Před čtením knih si čtu recenze a komentáře k dané knize. Většinou mi to pomůže k tomu, že nečtu braky. Sérii jsem chtěl dočíst, protože dva díly byly skvělé. To že třetí nenapsal Kulhánek jsem měl v hlavě celé čtení a dost to pocitu z knihy uškodilo. Styl psaní je sice podobný, ale Kulhánek to prostě není. Už jen to, že prvních 50 stran asi nikdo nezemřel. Stále se opakující "a pak" už mi taky lezlo krkem. Tento díl jsem vyloženě protrpěl. Za mě max 2 hvězdy.
Můj první odpad.
Ale nechápejte mne špatně, není to zas tak špatné čtení, možná i ucházející (MOŽNÁ, a to jen na první přečtení) pokračování/dokončení Cest, ale....
Ale, to že si někdo DOVOLIL dokončit něco, co dohromady Pan Mistr konstruoval 10 let a v každé knize (pro toho, kdo dokáže číst mezi řádky [nepočítám Stroncium] ) se přibližoval a naznačoval toto dokončení a definitivní spojení všech těch malých náznaků a vytvořit tak opravdu plnohodnotný zážitek a prozření vskutku (na českou literární scénu) nevídaných rozměrů, je prostě neodpustitelné. Jsem přesvědčen, že to měli být Cesty krve 3 s delší časovou prodlevou, už jen kvůli tomu, že Patejl u Magde četl The way of the blood 1, 2 a 3! Alespoň toho si pan Moudrý všiml.
Ono zakončit několik na sobě nezávislých dějů, které jsou nenápadně spojeny, není jen tak. Například já jsem objevil pár posledních ,,eastereggů,, a náznaků až po 10 (slovy ,,desátém,,) přečtení všech knih.
Pár nejvíce do očí bijících chyb:
Mistr: ,,Na planetě bylo ke dvanácti miliard lidí"
Moudrý: ,,Muselo opravdu zemřít všech sedm a půl miliardy lidí..."
Mistr: ,,....časem se jim bude říkat Saladiny a vstoupí do legend čtyřiadvacátého století."
Moudrý: Salazar, Salafer a bůhví jaká debilní jména.
Mistr: ,,Kde se tu vzal tatrgel? Byl tady tenhle. Merlin luskl prsty a ve vzduchu se zachvěl obraz obrovského stroje. Saladin, jak jinak, legendy mého čtyřiadvacátého století nelhaly..."
Moudrý: nic...:/
Mistr: ,,Jen o pár týdnů později uzrála v hlavě toho starce Velká teorie pravděpodobnosti. Můj učitel se jmenoval..."
Moudrý: ,,...proto dokážu zhmotnit tuto loď na jakémkoli místě ve vesmíru..."
Těch chyb je tam víc, ale nejpodstatnější chyba je, že se kvůli tomu Mistr na psaní vykašlal (z donucení napsal Vyhlídku, ale jen proto, že ho štvalo neustálé žadonění fanoušků o další díl Nočního klubu...tak ho nechal vychcípat a seknul se psaním definitivně)
S tímto faktem se musíme smířit a překousnout tu hořkou pilulku, že se pravdu, jakou zamýšlel Mistr nikdy nedozvíme....Jak říkám, neodpustitelné.
Takže díky za zprznění asi toho nejlepšího, co nám česká sci-fi scéna mohla nabídnout a nikdy se neuskutečněného završení Mistrova díla
P.S: Tím, že do dvaceti stránek člověk nacpe pětkrát ,,zjišťuji, že.." Mistra nenapodobí, spíš ukáže, že na to prostě nemá. Právě to, že Kulhánek umí ve správnou chvíli použít správnou hlášku a přitom se neopakovat, nebo nepřehánět, ho dělá tak výjimečným.
Tohle jsem si snad užíval trochu víc jak předchozí díly. Skoro se mi nezdá, že by to nenapsal Kulhánek, třebaže v pseudonymu. Takvé klasické vyvrcholení, kdy se autor hledá a pak to nandá klidně celému vesmíru, v tomhle případě prakticky doslova. Jen ten závěr mi až tak nesedl, pozor SPOLIER: když máte počítač co ovládne kdejakou kosmickou loď a napojením najejí superpočítače se naprosto zdokonalí. Opravdu byste zůstali na zničené zamořené zemi z nějakého divného sentimentu, abyste tam do konce věků žili pod zemí bez vidiny budoucnosti na tatrgelu, nebo byste si našli jakoukoliv jindou obydlitelnou planetu a pomocí toho superpočítače a ukradených vesmírných lodí si zajistili pro lidstvo mnohem lepší budoucnost?
Třetí díl trilogie byl dobrý k dokončení příběhu, styl psaní je velmi podobný Kulhánkovi, děj je ale moc pohádkový, už kulhánek mi přišel pohádkový a tady se z hlavního hrdiny stane superhrdina, který postřílí půlku vemíru a nedělá mu problémy ovládat 3 vesmírné lodě každou od jiné civilizace.
Autorovy další knížky
2004 | Kat |
2006 | Temné záblesky |
2008 | Konec křížů |
2010 | A bude hůř! |
2008 | Devátá sféra 1 |
Dlho som váhal či si mám túto knihu prečítať.
Dejovo nieje vôbec zlá, nadväzuje na predchádzajúce diely, ALE bohužiaľ to nieje Kulhánek.
Dej má až príliš rýchli spád. Občas mi prišlo že Maximilián sa zmenil na "terminátora".
Asi najviac ma sklamal koniec. Proste čakal som niečo iné. Prišlo mi to celé nelogické.