Temné záblesky přehled

včera

„Chcete-li manipulovat
s několik dnů starou mrtvolou
a nenakazit se,
jsou takové gumové rukavice
pravý poklad.“

„Já snad budu muset jít pěšky.“

Ty vole, to je Kulhánek!!! Tuhle větu čtu vždycky, když se objeví nějaký nový nebo staronový spisovatel, a hodí do svého, mnohdy nudného, příběhu nějakého mimozemšťana, srnku nebo upíra. A tak jsem se musel zasmát některým recenzím na tuto knihu, kdy někdo dokonce tvrdí, že na Kulhánka, Kotletu nebo Kopřivu to nemá. Hmmm . . . Pan Moudrý je svou tvorbou nejblíže té Kolhánkovské, už jen tím, že dopsal trilogii Cesta krve a přispěl tak svým Katem do perfektních příběhů Dobráka a Cynika.

Citát: Jestli mi odpovíte na mé otázky, nechám vás odejít. Jestli ne, budu mít jídlo na zimu.

Temné záblesky si tvrdím popsat jako brutálnější Kulhánek s menším humorem. Panu Moudrému nejde moc srandovní vypointování kapitol, v čemž je pan Kulhánek mistr. Kotleta tomu nemá ani po kotníky, protože jeho jediná a nejlepší kniha vyšla před patnácti lety. A Kopřiva? Ten kolem Kulhánka jen prokulhal. Má úplně jiné specifické příběhy. Má perfektní příběhy, ale nikdy by mě nenapadlo ho přirovnávat ke Kulhánkovi.

Citát: . . . zůstala nám bedna jablek ve sklípku, dvě hrušky a sušené kopřivy. Pak zůstanou jedinými potravinami v celém lese pouze lahve s whisky. Jest-li že nadejde den, kdy budeme muset zemřít hlady, můžeme umřít opilí takovým způsobem, že nám to bude úplně jedno.

Temné záblesky je mrazivý temný sci-fi horor s prvky gore, masovými vraždami, popkulturními hláškami, krví, humorem, ironií a akcí. Nejvíce mi to však připomíná akční hru z pohledu jednoho hráče. Začínáte jako prostý moravský občan, co se bojí jít na úřad práce, protože bude plno a na vás se možná ani nedostane řada, poté v jednom mžiku stojíte uprostřed zničeného a hořícího města a vaše cesta začíná záchranou manželky. Hororovým odjezdem do Ostravy příběh Tibora Lánského je jen rozjezd.

Citát: Z Petřvaldu je to do Ostravy co by meteoritem dohodil.

(POZOR NÁSLEDUJE MOŽNÉ VYZRAZENÍ DĚJE)
Pak už je to jen level za levelem, pomsta, krev, kanibalismus, (pokud nejste rasisti nebude vám vadit ani cikánská kotleta) pětileté otroctví, temný záblesk a ukradení kosmické lodě, cesta časem a masové vraždění, pak sériové vraždění dětí – nikdy jsem pořádně nechápal rozdíl mezi „masový“ a „sériový“ – ale tady je to jedno. Pokud sečtete oběti všech známých masových a sériových vrahů světa, tak nebudete mít ani desetinu mrtvol, které zde vyrobí a sežere Tibor Lánský. A ke konci vás čeká BOSS.

Citát: Když zažijete něco jako apokalypsu, brutálně povraždíte vrahy vaší ženy a začnete lovit cikány na jídlo, zřejmě to tak trochu posune hranice vaší adaptability na nepravděpodobné události.
(KONEC STRACHU, HLADU A SPOILERŮ)

Strhující, leč někdy zbytečně prodlužovaný příběh, kde najdete vše, co správná braková literatura má mít. Vše je úhledně seřazeno, logickým postupem odhaleno a s perfektním finálem ukončeno. Je v tom spousta moudra a člověk je možná i překvapen tím surovým pohledem na svět. Když jsem nedávno četl článek o tom, kterak se školy v USA zbavují nevhodné literatury (King nebo Orwel?), jsou Temné záblesky určeny rovnou ke spálení. Kniha totiž obsahuje všechno to, kvůli čemu dnešní svět šílí a vykřikuje slova jako „respekt“ a „rasistický!!!“ V tomto příběhu si užijete starý svět.

Citát: Teraz vám gadžom ukážeme, čo je to rasismus.

Ale pozor, to není ještě všechno. Příběh tak nějak vystihuje i pravdu, co by se mohlo stát, kdyby civilizace jako taková skončila. Hlavně shánění jídla je v tomto příběhu dost brutální, ale bohužel i také dosti reálné. Ještě něco málo o humoru. Je ho v tomto příběhu dost, ale ne zas tak moc. Možná to chtělo ještě více oživit třeba ironií, protože příběh sám o sobě je hodně temný. Opravdu jsem čekal víc srandy. Ale i tak dobrý. Navíc jsem z příběhu vypsal na třicet citátů – což je snad zatím nejvíc ze všech těch knih, co jsem kdy přečetl. Už to samo poukazuje na poctivý a propracovaný příběh. A já si na konci konečně můžu zařvat tu super hlášku – Ty vole, to je Moudrý!!!!!

Citát: Co se mého současného stavu týkalo, nebylo to zrovna nejhorší. Cítil jsem se tak vitální a živý jako nikdy v životě, měl jsem dobrou náladu a životní cíl. . . . například zabíjení mě nechávalo naprosto chladným, necítil jsem absolutně výčitky svědomí (spíš mě to bavilo čím dál víc)

04.12.2024

Přečetl jsem si to po letech znova a opět mě to velice bavilo.