Cesta - Od punku ke svobodě
Lukáš Vincour
Jak to vypadá, když se punkový bubeník rozhodne nepít, nekouřit a nedrogovat? Lukáš Vincour napsal autobiografickou knihu o tak trochu netradiční cestě člena několika úspěšných hudebních skupin. Nahlédnete do zákulisí kapel, se kterými se vypracoval od prvních koncertů ve sklepech a garážích až po vyprodané kluby po celé Evropě. Na své cestě prošel vývojem, ve kterém se oprostil od nepsaných pravidel subkultury a došel tak k osobní svobodě. A nebojí se o tom otevřeně mluvit ve své prvotině, kde bez obalu popisuje postoj k veganství, punku a svobodě. Jeho životní filozofie a osobní přiznání vás prostě nejen donutí k zamyšlení, ale inspiruje vás k přehodnocení ustálených vzorců ve společnosti. Stal se vzorem i pro děti na základních školách, kde je motivuje k nalezení svého potenciálu. Jeho bezmezná touha plnit si sny ho dovedla až k tomu, že se jednoho dne rozhodl napsat, a vlastními silami vydat tuto knihu.... celý text
Přidat komentář
"Sdílel buddhistické citáty a hrál punk pro peníze, myslel si, že je to známka punku". Co si budeme povídat, dlouho očekávaný titul skončil zklamáním. Slibný úvod se posléze rozplizne v nekonečné nudné popisy toho, jak "kapela XY jela na turné poté, co vyměnila šestého basáka, který posléze nahradil zpěváka v kapele YZ, ačkoli autor knihy tou dobou bubnoval v kapele AB". Ústřední myšlenka, totiž že punk začal postupně autorovi brát svobodu, je pouze načrtnuta, přestože si žádá mnohem více prostoru. V poslední třetině už to není biografie, ale motivační literatura. Velkým plusem jsou reporty z cest, zejména z Indie a Ruska, které úžasně vykreslují tamní atmosféru. Ale stále nám tady visí otázka - co je vlastně záměrem knihy? Ukázat, že i punkovou kapelu lze kooptovat do tržní ekonomiky se vším všudy? Vypsat se ze své niterné potřeby? Anebo naznačit, že místo házení dlažebních kostek je třeba sednout do lesa a meditovat?
takhle asi:zajímavá věc co se týče obsahu a myšlenek.a dva klobouky dolů za autorovu upřímnost,trochu tomu chybí nějakej nadhled.já vim že né každej je komediant ale tohle i kdyby psal íáček z medvídka pů,tak tam nacpe víc fórů.přece když trávíte půl života kodrcáním se v dodávce s roztodivnejma typama,sypete z ustřiženejch rukávů jednu funny historku za druhou a právě proložit tu vážnost něčim takovym by možná nebylo na škodu.jinak ale v pohodě záležitost
Knížka pro mě postrádala potřebnou hloubku, která by ji odlišila od podobných příběhů, což by mohlo pomoct k vypíchnutí myšlenek nebo spíš otázek, které s jejím názvem a obsahem souvisí. Což je škoda, protože Lukáš dělá spoustu zajímavých věcí, které mohou být inspirativní; bezvadný je třeba projekt práce s mládeží, který si jistě zaslouží podrobnější pozornost než historie P&P :) Asi taky záleží na tom, kdo je jejím adresátem a s jakými informacemi (už) pracuje. Název mě nadchl, ale nadšení postupně opadalo, i když místy se koncentrace vracela, a to tam, kde zaznívaly myšlenky o svobodě a hodnotách, na které Lukáš mířil, nicméně bohužel jen povrchově. Ale i přesto jsem to slupla na jeden zátah a palec hore za odvahu jít s kůží na trh!
Hodně dobrá kniha. Krásně napsané, hrozně lehce se čte a vážně to utíká. Ne pokaždé souhlasím s nějakým autorovým názorem, ale i tak jsem si jeho názory ráda přečetla. Za mě člověk, který v hudbě opravdu něco dokázal a to jsem ho předtím neznala. Jen mě trošku mrzelo, že nějaké slovní spojení se často opakovaly, a tak to nebudilo dojem, že kniha prošla pořádnou korekturou. Tak či tak, i přes tyto chyby je můj požitek z knihy maximální :-).
Najviac ma zaujala história kapiel FreeXtown a Invaze X – tieto kapely mali ten taký radikálny nádych, aký som svojho času vyhľadával. Aj kapely Thalidomide a Hanba som si občas pustil. Ostatné kapely, ktoré sa v knihe spomínajú, nikdy neboli to, čo by som vyhľadával, a nedozvieme sa o nich to, aký zastávali postoj k vegánstvu a k sXe, čo je škoda. Ide o autobiografiu, ktorá je písaná jednoduchou formou jazyka. To ale nemyslím ako mínus, lebo aspoň uvádzané pojmy pochopí každý, kto o punk ani nezakopol. Myslím to tak, ako že žiadna filozofia do hĺbky, alebo podrobné rozoberanie ideológie. Nechápem, ako popri tomto všetkom hudobnom vyťažení sa dokáže Lukáš stíhať venovať (a v takej miere) aktivitám pre zvieratá (The Save Movement ČR, Anonymous For the Voiceless, z.s. Zvířata nejíme a pod.), tieto bohužiaľ (a z neznámych dôvodov) v knihe ani nespomína.
Nevím, zda mne více trápila mizerná slovní zásoba, šablonovitá struktura kapitol nebo autorova chabá práce se zdroji (aneb citace z wikipedie). Nebudu hodnotit sdělení nebo myšlenku knihy - nebo spíše jejich absenci - protože asi jsou lidé, kteří si příjdou na své. V textu se ale opakují slova i celé věty, nekdy má člověk pocit, že snad i odstavce. Navíc je plný stylistických chyb. Výsledkem je tak naneštěstí elaborát na úrovni práce studenta střední školy. Já se jen nedokáži přestat divit, že má kniha tolik pozitivních hodnocení.
Od strany 3 mě nemizí úsměv na tváři. Kniha se čte lehce, nenudí, ba naopak.Díky i za vysvětlivky neznámých pojmů.
Zajímavá životní cesta jednoho kluka, zajímavější asi pro ty, kteří se v punku orientují. Oceňuji jeho vztah ke zvířatům, to byl také důvod, proč jsem knížku četla.
Kniha mě opravdu mile překvapila a to obě poloviny. Věděla jsem, že Lukáš prostřídal několik kapel, ale že jich bylo tolik, to jsem opravdu netušila. Líbilo se mi proniknout do "soukromí" Pipes & Pints, jelikož se jedná o jednu z mých celkem oblíbených kapel. Líbí se mi, že je Lukáš skromný kluk, který má svůj názor na svět a život a nenechá se táhnout jinými vlivy společnosti a to všechno je schopen čtivou formou předat dál v knize a zároveň i osobně formou setkávání např. ve školách. Ač jsem masožrout, jeho pohled na veganství a straight edge celkově se mi zamlouvá, nikomu nic necpe, jen vysvětluje a to je fajn!
Knížka mě, jak to často bývá, zaujala obálkou a zdejší dva komentáře mě navnadily. Měla jsem mylnou představu, že půjde o někoho, kdo opustil "ten hrozný punk" a nyní žije jinak, lépe. To jsem ale neznala blíže autora knížky, takže jsem četla a dozvídala se mnoho nového, tedy pro mne, punkem nezasaženou ženu. Před dočtením knihy, jsem si pustila dokument Kmeny, ve kterém LV vystupuje (tím více ho obdivuji, že je jaký je), podívala se na nějaká videa a poslechla několik skladeb. A potom knížku dočetla, překvapená tím, jak zajímavý mladý člověk ji napsal. Knížka má písmenka jako ze starého psacího stroje, obrázky skoro dětské, je taková vlastnoruční, ale na tom nesejde, naopak je to tak správně. Je psaná s takovou upřímnou silou, nejen o hudbě, ale o mnoha jiných věcech, které jsou důležité pro všechny přemýšlející lidi jakéhokoli věku. Přeji knížce hodně, nejen mladých, čtenářů a Vincovi, ať mu to štěstí na cestě vydrží.
Knihu jsem si koupil jelikož Vincův život mě začal zajímat už chvíli předtím, hlavně jsem se díky němu dostal k vegetariánství. Strašně pěkně se kniha čte, člověk se dozví i dost zajímavostí o tom jak to chodí s životem a koncertama v jiných zemích. A je super (nebo aspoň já z toho mám ten pocit) že Vinca nikomu nic nenutí - co se týče jeho stylu života:) Kdo chce, toho to osloví i bez nucení. Jen škoda že je kniha krátká, ikdyž nevím, možná právě proto se tak dobře čte :D
Kniha zakoupena jako dárek mladšímu bráškovi, jen jsem do knihy nahlédla a nemohla se odtrhnout. Velmi dobře se čte,ideální čtení pro všechny kdo hledají svou vlastní cestu.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2017 | Tenkrát Svět |
2016 | Cesta - Od punku ke svobodě |
2020 | Nesvoboda |
Tohle bylo šlápnutí vedle
Pro mě zcela slepý výběr a v podstatě mě celá knížka míjí. Osobně tak za 2 hvězdičky, ale tak objektivně si to ty 3 zaslouží. Jinak je to biografické vyprávění hudebníka z okrajového žánru s jemným sklonem k nějakému přesahu. Autor ale není spisovatel a tak se žádný přesah nekonal. Myslím, že ve své bublině/subkultuře může být docela podnětný, ale pro lidi mimo je to dost nezajímavé.