Runa rider
Ludvík Souček
Cesta slepých ptáků série
< 2. díl >
Románem Runa rider pokračuje děj Součkovy známé trilogie. Autor v nich umně splétá vzrušující témata kosmických letů, mimozemšťanů a dávných Vikingů.
Přidat komentář
Celkem svižná série "reportáží" o tajuplných mimozemšťanech na Islandu a pro jistotu ještě někde v americe pokračuje a rozhodně kvalita neklesá. Politika takřka zmizela, což osobně hodně kvituju. Ejhle, ono to bez toho postě šlo. Autor nás teda celkem zbytečně pošle do ameriky, je to evidentně jen z toho důvodu, aby mohl zkomponovat velkou mimozemšťanskou teorii, ale vlastně proč ne.
Za ten zidealizovaný konec spíše pro děti, kdy se národy radostně spojí a celá parta nekosmonautů se automaticky dostává na horké kandidáty do posádky, jsem původně chtěl snížit hodnocení, ale prostě jako poplatné době vzniku a cílové skupině čtenářů se to brát musí.
Hodnotím stejně, jako první díl, skoroabsence politiky by hodnocení zvedala, ale zase jistá překombinovanost některých teorií to zase snižuje, takže zase pěkných 80%.
Moc nechápu proč autor zavedl děj tam kam ho zavedl, protože by se bez této rozsáhlé vsuvky úplně obešel. Možná chtěl do své trilogie obsáhnout další část nevysvětlitelných záhad, možná chtěl zdůraznit epičnost celého dobrodružství. Povedlo se mu to tak napůl. Kdyby totiž pralesní část vyškrtal a zůstal na studeném Islandu, příběh by tím neutrpěl. Naštěstí je kniha svižně napsaná a děj se nezadrhává, takže jsem mu onen výlet rád odpustil.
Klasická stará dobrá sci-fi. Druhý díl "reportážní" trilogie poodhaluje roušku tajemství, které obestírá mimozemskou civilizaci a její kontakt s lidstvem. "Nesporné" důkazy o návštěvách ufounů v dávné i méně dávné minulosti jsou doplněny o senzační nálezy, ze kterých vyplývá "jasný" závěr. A když se úžasnou náhodou podaří zachytit vzkaz z Marsu, je výprava k rudé planetě hotová věc!
Jasně, celé je to z dnešního pohledu takové úsměvné, ale v době vzniku - super knížka.
knihu mam z antikvariatu, je dobre citatelna, zaujme pribehom, ale na komix z Elektronu sa nechyta.
Pokračování Cesty slepých ptáků. V dětství hodně oblíbená kniha, v tehdejší době zcela nevídaná. Četla jsem opakovaně, jihoamerická stopa šmrncnutá mimozemšťany mě nesmírně bavila.
Autorovy další knížky
1979 | Tušení stínu |
1980 | Tušení souvislosti |
1964 | Cesta slepých ptáků |
1983 | Bohové Atlantidy |
1970 | Případ jantarové komnaty |
Zatímco první díl trilogie vás vezme na Island, s druhým se podíváte do Jižní Ameriky. Autor se tu pustil hodně do různých "danikenovských" / záhadologických teorií o návštěvě mimozemšťanů na Zemi, ale splétá je celkem umně. Skoro bych řekl, že to, co si nemohl dovolit napsat do Tušení stínu, protože mu některé "objevy" chyběli, napsal sem.