Cestou špendlíků nebo jehel
Zuzana Říhová
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/464136/bmid_cestou-spendliku-nebo-jehel-KcS-464136.png
3
145
145
Manželský pár, Bohumil a Bohumila, se společně s mentálně postiženým synem přestěhuje z Prahy do malé vesnice v pohraničí, aby vyřešil svou manželskou krizi. V horkém létě se pokoušejí zapadnout mezi místní, drobná nedorozumění přisuzují nejprve své odlišnosti a neschopnosti pochopit venkovské prostředí. Avšak malých i velkých lží, podivných náhod a nepříjemných incidentů přibývá a pocit ohrožení sílí. Tušení, že jejich chalupu na dně rokle každou noc obchází velké zvíře, podivně koresponduje se záhadnými letáky s pohádkou o vlkovi, které nacházejí v místní nálevně. Jedné noci se Bohumil a Bohumila vracejí do prázdné chalupy – kluk zmizel. Podivné události vyvrcholí třetí den po chlapcově zmizení, kdy se před chalupou manželů shromáždí všichni vesničané ve slavnostních úborech. Převrátila se bizarní hra místních vidláků v jakousi zvrácenou podobu moderního folkloru? Jde jim o život? A co se stalo s klukem? Vesnický román, který chcete číst v bezpečí města.... celý text
Přidat komentář
Ta kniha se mi moc líbilal, ale musel jsem si na ni nejprve uvyknout. Nejdřív mi vadila všechna ta klišé, ale potom jsem se jim podvolil. Připadá mi fascinující myšlenka, že manželský pár prožívá krizi, a tak se odhodlá odstěhovat se do zapadákova, kde nebude skoro žádný vzruch, a tudíž se manželská krize může jedině prohloubit. Nicméně se mi ve výsledku na textu líbila jeho citlivost, hravost a nápaditost, knihu hodnotím velmi kladně.
Zajímavá variace na Červenou Karkulku, bohužel utopená v klišé o buranských obyvatelích české vesnice, kteří podle autorky tráví čas mezi JZD a hospodou, a rozchlastaným rozpadajícím se manželským párem s postiženým synem.
* C. P. Estés říznutá Záhadou Blair Witch a Karcoolkou
* snaha intelektuálky vyrovnat se s živočišnými projevy vlastního těla
* velmi ostrý smysl pro neobvyklý detail
* autorka vyžaduje od čtenáře, aby viděl za tři rohy naráz
* nad hádkou manželů-spisovatelů jsem se válel smíchy, to musí být autopsie: "Ty si myslíš, že když poznáš daktyl, tak jsi někdo lepší?" "No, tak trochu ano..." "Debil jseš!"
Karkulka se nám trošku zvrhla, což…
Mně jako obdivovatelce všeho nevysvětlitelného, zvláštního a nekonvenčního se to asi líbit muselo.
A opravdu líbilo. Vyrostlo to na podobné zahrádce jako třeba finské podivno.
Ale zároveň je to také jedna z mála knih, kterou bych se neodvažovala někomu doporučit, natolik je …svérázná.
No, shrnu to prostě takto – byl to velmi silný a intenzivní zážitek.
Baladický horor plný krásného jazyka a metafor. Ale podruhé to číst nebudu.
Znepokojující, živočišné, pomalu gradující (hnijící) k nevyhnutelnému konci.
Už z anotace víš, že jde o příběh manželského páru s dítětem, kteří se přestěhují z Prahy na vesnici a začnou se dít divné věci.
Byla jsem vnitřně připravena na divnost a temnotu. Ale ne až v tak vysoké koncentraci. To je ale pro mě zrovna plus.
Na krátké ploše cca 200 stran se vměstnal trefný popis manželské krize, těžkosti výchovy pomalejšího dítě a hlavně prostředí vesnice, která plánuje něco nekalého.
Otáčení stránek se strachem a zároveň napětím, co to bude - to jsou hlavní důvody mého plného hodnocení. A posledních 15 stránek by se ve mně krve nedořezal.
"Nevěděla, jestli pomáhají aby neupadla, nebo si ji vedou."
O tom jak tě něco schlamstne ani nevíš jak a není cesty ven. A ty už ani nechceš, protože si zlomený. Zlomený životem.
Odnáším si z toho hlavně obraz destrukce vztahu, uhnivajícího v přímém přenosu a s tím spojené myšlenky, o kterých se nemluví.
Zároveň ale dodávám, že to není čtivo pro každého. Autorka se zabývá avantgardou a jde to ze stránek cítit.
Neskutečně mi sedla a kdybych někdy něco měla napsat, doufám, že to bude pecka jako toto.
Autorka uměla skvěle navodit atmosféru. Kniha měla nádherný jazyk. Líbilo se mi, že bylo jen načrtnuté, co se s nimi stalo.
Když jsem si knihu objednávala, tak nějak jsem předpokládala, že budu zklamaná. Ale vůbec ne... Bylo to prostě skvělé :)
Líbilo se mi, jak se prolínaly dějové linky, že nám autorka příběh vyprávěla z pohledu různých postav, že se příběh mísil s pohádkami. Bylo to vážně moc pěkné.
Proč dnes tolik autorů zasazuje děj svých příběhů na venkov, když o něm nic neví? Představa, že kdo žije na venkově prauje v prasečáku/v kravíně a nezná nic než zbytečnou práci (aby náhodou neměl něco takového, jako je volný čas), hospodu a televizi, je dost zcestná. Uvědomují si vůbec tito autoři, jak setřené jsou dnes rozdíly mezi městem a vesnicí?
Vložit do textu úryvky z pohádek a nahlížet na příběh z perspektiv různých postav by byl celkem povedný nápad, ale realizace je jaksi kostrbatá, neohrabaná. Vzhledem k tomu, že má autorka vystudovanou bohemistiku a působí v AVČR, čekala bych vyšší kvalitu.
Tohle bylo hodně zvláštní čtení. Příběh má hutnou hororovou atmosféru a jazyk vyprávění je poetický. Knihou se vine motiv pohádky o Červené Karkulce a vlkovi. Dokonce je tu lidská povaha přirovnávána k vlčí.
Mladý pár s mentálně postiženým synem procházející manželskou krizí se přestěhuje na vesnici, kde v klidu přírody chtějí vyřešit své problémy. Místo nového začátku v nich vesnice a okolní lesy vyvolávají strach a ještě větší odcizení...¨
Tady budou hodnocení asi dost rozdílná. Ve mně kniha zanechala smíšené pocity. Vzhledem k námětu jsem měla místy pocit, že čtu tak trochu blbinu, ale zároveň je příběh tak neotřelý a chytlavý, že se kniha nedá odložit. Děsí i přitahuje zároveň.
Příběh mě dokázal skutečně upoutat a nakonec si myslím, že si zaslouží vysoké hodnocení. Ale pro každého určitě nebude.
Bohužel tato kniha se mi moc nelíbila. Do knihy jsem se nemohl začíst a na mnoha místech byla pro mě nezáživná. Na knihu jsem se těšil, ale asi to není kniha pro mě. Na tuto knihu jsem se nechal nalákat od booktoberů na YouTube a také jsem knihu viděl na Instagramu. Autorka má specifický styl vyprávění. Používá krátké, úsečné věty. Postavy mi nebyly sympatické. Snad jsem závěr románu pochopil správně.
Upřímně řečeno by se dalo říci, že mne kniha zklamala. Na knihu jsem se těšil, ale nic převratného jsem od této knihy nedostal. Je vidět, že autorka umí pracovat s jazykem, ale bohužel mě tento příběh neoslovil. Autorka vystudovala bohemistiku a v letech 2014 – 2017 vedla katedru bohemistiky v Oxfordu. Knihu hodnotím na 50 %, ale do DK se přikláním spíše ke 2*.
Jedná se o vesnický román. Manželský pár BOHUMIL a BOHUMILA a jejich mentálně postižený syn se přestěhují z Prahy do malé vesnice a jednoho dne dojde k určité události.. Kniha má 2 části. Závěr první části byl napínavý a myslel jsem si, že druhá část bude lepší, ale bohužel se to vezlo na stejné vlně.
Kniha má nádhernou obálku! Tato obálka mě zaujala na první pohled a možná by si tato obálka zasloužila i nějaké ocenění. Je originální.
Chvílemi mi připadá, že kniha neví, čím vlastně chce být. Na jednu stranu je to moc umělecké, pak hodně surové, nechutné a sprosté a sem tam se tu objeví patvary jako "zmrdještěr" nebo "daktylodebil". Aluzi na Červenou Karkulku tam vidím, ale ve výsledku nevím, zda mi kniha kromě zhnusení vůbec něco přinesla. Doktorka Říhová je možná dobrá učitelka, hodně toho ví, umí pracovat s jazykem, ale jako autorka u mne zatím selhala.
Ty bláho, tady se do všeobjímajícího hustého bláta zaboříte pomalu v první větě knihy. Jenomže vás nepustí a táhne stránkami, které jsou napnuté k prasknutí. Chybí jen málo a v očekávání něčeho nepříjemného, zapichujícího se pod nehty, zavrtávajícího se pod kůži, je málem roztrhnete. Autorka skvěle vládne jazykem, je obratná v nakládání se slovy a větami, přináší něco trochu jiného, než co jsem od knihy očekávala. Ovšem něco velice neotřelého. Červená Karkulka nikdy nebyla žádná oddychová pohádka, ale tahle je teda fest zahuštěná.
Syrové, sugestivní a trošku strach nahánějící. Bydlíme také na malé vesnici, máme samé milé sousedy, snad se to nezmění... Kniha vynikající!
Poetická, cynická, thrillerová, folklórně hororová a psychologická kniha. Česká vesnice jako hnusný, zlý organismus. Nepříjemný a plíživý literární zážitek. Čtete, čtete a víte, že se nic dobrého nestane, nemůže stát. Vzpomenete si na Kytici, na Strašáky s Dustinem Hoffmanem. Vynikající.
Wow! Neobvyklé, skvělé. Taková ta kniha, co chytne a nepustí. A ještě dlouho zůstává v hlavě.
Knížka, na kterou člověk myslí ještě dlouho potom, co ji dočetl. Psychologický, temný, až hororový příběh podkreslený určitým folklorem a variacemi na Červenou Karkulku. Současná vesnice Podlesí je vše, jen ne obyčejná díra. A lidé v ní jsou všelijací, jen ne přátelští. Doporučuji všem, kdo mají rádi zvláštní příběhy a nevadí jim /na papíře/ trocha násilí, deprese a krve.
Knize se dá dle mého vytknout pramálo, snad jen že vyprávění v přítomném čase je občas ožehavé, ale autorka ho zvládla ukočírovat, až na maličké momenty, bravurně.
Nevím, zda-li bych tvrdil, že jména protagonistů jsou úsměvným vtipem/narážkou na postmoderní literaturou, hlavně na Lolitu a Humberta Humberta. Protože jak Bohumila, tak Bohumil prochází dost podobnou a velmi těžkou životní situací, každý však po svém a pokud se odvážím říci, odchylky v problémech značí i koncovky jmen. Problémy žen a mužů, které však člověka drtí stejně.
Postavy vesnice jsou až děsivě realistické. Každý, kdo na takovéto vesnici vyrůstal určitě pozná některé z nich a vybaví se mu reálný člověk – za to poklona.
A bylo by hříchem nezmínit autorčinu práci "s prameny". Intertextualita, využívání textu pro svůj text, již není ničím novým, ale vidět ji využitou takto mě zahřálo u srdce a dovolím si konstatovat, že takovou aktualizaci si v české literatuře zasloužila.
Ale co čekat od autorky tak zběhlé v literatuře.
Knížku moc doporučuju a snad nejsem jediný, kdo se nemůže dočkat čehokoliv dalšího.
Neobvyklá, ale skvělá kniha. Odvážnou žánrová koláž bravurně drží pohromadě autorčino suverénní zacházení s jazykem, v české próze nevídané. Zuzanu Říhovou si dávám do hledáčku, zvědav na její další knihy.
Štítky knihy
útěk česká literatura horory česká fantasy magický realismus vesnice léto Červená Karkulka české romány zmizení dětí
Autorovy další knížky
| 2021 |  Cestou špendlíků nebo jehel |
| 2024 | Osiřelo dítě |
| 2018 |  Evička |
| 2015 |  Neplač, vstaň a střílej! |
| 2016 | Vprostřed davu |
"Kam jsme to došli, milý můj?" Nemocná vesnice na konci světa, muž, žena a dítě prý Bohu milí, rodící krávy a roztrhané slepice, ztrácení se v lese i v ději, pohádka o Červené Karkulce a hry o vlkovi, vynikající atmosféra a vytříbený jazyk. (A v roli redaktora Miloš Urban. Příznačné.)