Vprostřed davu přehled
Zuzana Říhová
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/292434/bmid_vprostred-davu-taj-292434.jpg
5
3
3
Přestože avantgarda sebe sama prezentuje jako hnutí téměř bez uměleckých kořenů, povstávající ze sebe sama, reaguje na proměny moderního světa a postavení člověka v něm, na to, co bylo vnímáno a pojmenováno jako modernost. Autorka se v knize věnuje české poválečné avantgardě a její próze v širším evropském kontextu. Obohacení výkladu o nový žánr (povídka), a tím i o řadu autorů, jí dovoluje dynamizovat kanonický obraz dané epochy a zproblematizovat základní opozice expresionismus × avantgarda a především individualismus × kolektivismus. Druhou z nich představuje jako hlavní spojnici české poválečné avantgardy s evropským děním (kolektiv a jedna z jeho manifestací, dav, figuruje jako jedno z hlavních témat moderny a avantgardy). V rámci této opozice interpretuje rovněž prózy francouzského unanimismu jakožto hlavního inspiračního zdroje české poválečné avantgardy a její (kolektivistické) prózy.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vprostřed davu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Vprostřed davu v seznamech
| v Přečtených | 3x |
| v Knihotéce | 6x |
| v Chystám se číst | 3x |
| v Chci si koupit | 2x |
Štítky knihy
avantgardaAutorovy další knížky
| 2021 |  Cestou špendlíků nebo jehel |
| 2024 | Osiřelo dítě |
| 2018 |  Evička |
| 2015 |  Neplač, vstaň a střílej! |
| 2016 | Vprostřed davu |
Velmi dobré pojednání o českém Devětsilu a jeho revolučních tendencích v první polovině dvacátých let 20. století. Jde o rozbor tehdejší tvorby z pohledu témat davovosti, života v anonymním velkoměstě, překonání individualismu a hledání kolektivního. Do toho autorka podává i prehled dobové literární kritiky, ktera je dnes legendární (Šalda, Teige). Revoluční étos, při kterém chtěl levicový Devětsil (Nezval, Seifert, Teige, Vančura a další) tvořit nového (kolektivního) člověka prostřednictvím výchovy dělníků k proletářské revoluci, je opustil po pár letech, po kterých zjistili, že je taková manifestace umělecky svazuje a vytváří často formalistická díla. Sami tuto svou fázi později označili za "mladistvou chybu" a přešli hromadně k poetismu. Nicméně při tom stihli otevřít řadu zajímavých témat (např. odcizení v moderním velkoměstě, úzkost ze samoty apod.).