Cesty k moři
François Mauriac
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/318721/mid_cesty-k-mori-IO9-318721.png
3
13
13
V tragických osudech rodiny zámožného notáře, který zpronevěřil svěřené peníze a vyhnul se odpovědnosti sebevraždou, zobrazil autor s drsnou pravdivostí obludnou úlohu peněz v měšťácké společnosti.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1947 , Katolický literární klubOriginální název:
Les Chemins de la mer, 1939
více info...
Přidat komentář
Tolik postav a ani jedna šťastná, ani jedna, která by mi pronikla pod kůži, neřkuli k srdci, dokonce ani ta Rosa ne. Asi jsem povídku nečetla v tom správném rozpoložení, ale uvědomuju si, že mi vlastně nic nepřinesla, ničím mne neobohatila. Že si za peníze štěstí nelze koupit, vím dávno. Zde je tolik deprimujicí atmosféry, tolik zmaru a bolesti a ani paprsek naděje!
Svojho času som sa veľmi videla v Rose, hádam so žiadnou postavou v inej knihe som sa dovtedy tak nestotožnila. Čítanie určitej scény vo mne teda spustilo príval sĺz, ktoré sa akosi nechceli prestať rútiť. S odstupom pár rokov som sa k dielu vrátila a oslovilo ma opäť, i keď už nie tak intenzívne. Mauriac je skvelý autor, Nobelova cena mu rozhodne patrí, jeho diela však pre mňa väčšinou ostávajú v kategórii nedočítané, keďže na môj vkus je realita v jeho optike možno až príliš surová.
Mauriac nesklamal a čitateľom ponúkol ďalšiu skvelú analýzu moderného sveta. Veľmi aktuálne dielo.
(SPOILER) Toto som prečítala rýchlo. Po samovražde manžela sa zrazu spoločensky uznávaná žena stala ženou na okraji spoločnosti. Podobne dopadli aj deti, dcéra sa bez vena nevydala, hoci bola zasnúbená. Typický príbeh o tom, že kde sú peniaze, tam je všetko.
Autorovy další knížky
| 1963 |  Klubko zmijí |
| 1980 |  Romány lásky a nenávisti |
| 1978 | Beránek |
| 1983 | Umouněnec |
| 1981 | Galigai |
Vztahy oddanosti a lásky mezi příbuznými, spolupracovníky, přáteli, milenci. Ale jsou to vztahy neúnosně přetížené a oddanost nezdravá, protože nedbá na to, aby "dala Bohu, co je boží". Jedno ztroskotání stíhá druhé, iluze narážejí na skaliska reality, ve vzpouře se lámou vztahová pouta, člověk člověka v pevném sevření táhne ke dnu. Od první stránky k poslední nové "body nula", z nichž lze pokračovat jakýmkoli směrem.
Mauriac vykresluje na svých postavách dramata vnitřní svobody: houževnatost sebeklamu, pokusy umlčet vlastní svědomí, odvahu rozhodnout se pro život i motivace uzamknout se v soukromém pekle.