Populární knihy
/ všech 23 knihNové komentáře u knih François Mauriac

„„Král odpoví a řekne jim: Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.“ (Matouš, 25:40)
Lze srovnávat Idiota Dostojevského a Beránka Mauriacova? Určitě ne v rozsáhlosti díla či jeho formálních záležitostech, ale v hlavní ideji? Jak moc je podoben Xavier Myškinovi? Jak to celé uchopit, je už otázkou mnohem hlubší, komplexní odpověď na ni není možné zahrnout do tohoto komentáře. Mauriac je mistr slova, zasloužený nobelista, jeho próza dokáže na malém prostoru zachytit to podstatné ze života, který je – ať chceme či ne – obestřen mystérii, tj. něčím, co velmi chybí v současnosti, ne že by tajemství již neexistovala, ale jsou vědomě či nevědomě ignorována, ale člověk nakonec něco potřebuje, tak se je snaží sám nahradit jako by to mohlo cokoliv lidského kdy nahradit.“... celý text
— Knišíl

„Vztahy oddanosti a lásky mezi příbuznými, spolupracovníky, přáteli, milenci. Ale jsou to vztahy neúnosně přetížené a oddanost nezdravá, protože nedbá na to, aby "dala Bohu, co je boží". Jedno ztroskotání stíhá druhé, iluze narážejí na skaliska reality, ve vzpouře se lámou vztahová pouta, člověk člověka v pevném sevření táhne ke dnu. Od první stránky k poslední nové "body nula", z nichž lze pokračovat jakýmkoli směrem.
Mauriac vykresluje na svých postavách dramata vnitřní svobody: houževnatost sebeklamu, pokusy umlčet vlastní svědomí, odvahu rozhodnout se pro život i motivace uzamknout se v soukromém pekle.“... celý text
— Hanka_Bohmova

„„On se na ni (souzenou cizoložnici) však nedíval. Sklonil se a prstem psal po zemi. Svatý Jeroným tvrdí, že tam vypočítával hříchy jejích žalobců. Ta nejprostší pravda je však mnohem krásnější! Syn člověka dobře věděl, že ta nešťastnice umírá spíš hanbou než strachy, a tak se na ni nedíval. V životě tvora jsou totiž okamžiky, kdy tím nejláskyplnějším, co mu lze projevit, je nedívat se na něho. Veškerá Kristova láska k hříšníkům spočívá v tomto odvráceném pohledu. A znaky, jež psal po zemi, nevyjadřovaly nic jiného než jeho vůli nevzhlédnout k tomuto ubohému tělu.“
V předmluvě ke své knize François Mauriac píše, že se snaží příběhem Ježíše reagovat na snahu o vědecký přístup k evangeliím, které mají tendenci rozbíjet zprávu evangelia na skutečnosti ověřené, nejisté, nepravděpodobné... Pokud rovnou neoznačí celého Ježíše za výmysl první církve, hromadnou halucinaci nebo co ještě všechno. Ta doba (rok vydání: 1936) prostě byla taková, vědci všechno náboženské zpochybňovali, věřící se zase veškerým zpochybňováním cítili ohrožováni.
Pan Mauriac ale nereaguje jen na dobové znevěrohodnění Ježíše. Rovnováha mezi člověkem Ježíšem a božskou osobou bývala často narušena v neprospěch Ježíšova lidství, takže literární aktivita stavějící do čtenářské pozornosti Ježíšovy lidské atributy je zdravá a duchovně užitečná.
Život Ježíše v podání Françoise Mauriaca ale není snahou o rekonstrukci Ježíšova života. Je to meditace o Ježíšovi, poetické vyjádření autorova náboženského cítění. Sice se to v textu hemží slovy jako „bezesporu“, „určitě“ a „jistě“, nejsou tam ale na místě. Jedná se projevy náboženské intuice, a ne o teologickou práci. Navíc některé nepřesnosti nelze přehlédnout: třeba když píše, že se Ježíš nechal pokřtít vodou jako každý správný Žid! (Rituál očištění vodou neměl v judaismu tuhle funkci, hlavní rozdíl je hlavně v nutnosti očištění opakovat. Pokud bychom hledali starozákonní ekvivalent křtu, byla by to nejspíš obřízka). Také se mi zdálo, že se důrazem na určitými aspekty Ježíšova života nějak vyrovnává a účtuje se svými názorovými oponenty.
Nechci říct, že by Mauriacův Ježíš byl jen nějakou snůškou „obvyklých zbožných kydů“, je to celé působivé a literárně vytříbené. Ale že by to byl životopis, který patří ke zlatému fondu světové literatury 20. století, jak se píše v anotaci? No, to podle mě ani zdaleka.“... celý text
— mirektrubak

„Drsný autor v nejlepším slova smyslu. Četla jsem v mládí na doporučení moudré knihovnice a dodnes ve mně doznívá. V současnosti nejsem úplně milovník silných psychologických románů, ale ráda bych autora ještě někdy zkusila :o)
Pamatuji si, že nejvíce mě oslovil Mládenec ze starých časů, skrze kterého se mi celý Mauriac stal stravitelnějším . . .“... celý text
— Chesterton

„K zamysleniu to isto bolo. Kvalitná literatúra, ocenená Nobelovkou. Na môj vkus trochu staromódne písanie, ale ospravedlniteľné kvôli roku vzniku. Kniha obsahuje tri kratšie romány. Prvé dva som zvládol pomerne bez problémov, boli svojím spôsobom aj zaujímavé, ale ten tretí kúsok ma veru akosi nudil, a parádne, tak som si povedal, milý Janúšik, naozaj to chceš čítať? Odpovedal som po krátkom zamyslení : NIE.“... celý text
— Gracian1964
François Mauriac knihy
1936 |
![]() |
1963 | ![]() |
1980 | ![]() |
1978 | ![]() |
1983 | ![]() |
1981 | ![]() |
1948 | ![]() |
1988 | ![]() |
1976 | ![]() |
2011 | ![]() |
Štítky z knih
křesťanství smrt francouzská literatura nenávist psychologické romány matky a synové rozhlasové zpracování křesťanská apologetika
Mauriac je 5x v oblíbených.