Poslední odbočka na Brooklyn
Hubert Selby
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/27241/posledni-odbocka-na--27241.JPG
4
86
86
Hubert Selby se v této knize, kterou psal šest let, pokusil popsat „hrůzy a svět bez lásky, aby čtenáře zavalil pravdou jako Beethoven a donutil ho o ní po přečtení knihy – a je jedno, jestli se mu líbila, nebo ho znechutila – týdny, měsíce nebo sakra každým okamžikem přemejšlet“. Poslední odbočka na Brooklyn je sbírkou příběhů nejrůznějších feťáků, členů pouličních gangů, prostitutek a prostitutů i kdysi docela obyčejných lidí, které však život udolal a zbavil všech iluzí. Svět, v němž se lidé Selbyho příběhů pohybují, je peklem, světem nevědomosti, drogové závislosti, zkaženosti a násilí – soucit, láska, pomoc druhému zde nemá místo –, veškeré lidské konání má jeden jediný cíl – přežít. Selby u svých postav rozpoznal, že cynismus, brutalita a „bezcitnost“ jsou jenom maskou zakrývající strach z toho, že tito lidé nevědí, kudy z kola ven.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2004 , MaťaOriginální název:
Last Exit to Brooklyn, 1964
více info...
Přidat komentář
Další deprese z generace Beatniku....z časů které se nevrátí, ale jako historický pramen a důkaz jednoho období je kniha fajn. Pokud vám je náct a tvoříte si světonázor, určitě dílo zahrňte do své četby....v době vzniku šokující, dnes již notně okoralé...
Kromě dokonalé znalosti prostředí je pro mě nejsilnější stránkou knihy obnažení motivací postav k jejich často patologickému jednání až na úroveň těch nejzákladnějších popudů, těsně na rozhraní pudu a myšlenky. Tedy těch věcí, se kterými se vlastně pereme všichni a prostředí velkoměsta s roztrhanými mezilidskými vazbami jim dává "vykvést" často doslova ďábelským způsobem, protože jim přináší posilující zpětnou vazbu.
Takže pro mě jsou tyto Selbyho povídky unikátní ne v detailním odhalení toho, kolik je v lidech špíny, ale toho, jak a kdy se dostává na povrch.
Chvíľu trvá zvyknúť si na štylistickú stránku knihu, ale akonáhle sa čitateľ prispôsobí, nie je knihe čo vytknúť.
Pesimismus na mě dýchá z každé stránky. Portrét hrůz světa, ve kterém chybí láska. Opravdu zde chybí jakýkoliv "soucit" s postavami těchto příběhů, nejvíc je to patrné u žen. Ty jsou zde degradovány a ponižovány až na samé dno. Autor napsal: "Chtěl jsem zobrazit hrůzy světa bez lásky, ohromit a zavalit čtenáře pravdou, takže ho donutí dlouhé týdny co tuto knihu dočetl, přemýšlet." Za sebe říkám, že se mu to povedlo...
Bylo to brutální, ale ta brutalita mne neočarovala, jak se mi to u jiných titulů stává. Nevím proč, asi to bylo tou dobou, možná tím místem. Prostě mne to nezajímalo. Škoda.
Co dodat! Nejsem cílová skupina. Přečetla jsem pouze z toho důvodu, že mám ráda NY a knihu jsem dostala. To snad snesou jen silné mužské, trénované povahy! A věřím, že je to kniha psaná ve smyslu naturalismu. Ovšem mám za to, že i Zola by se chytil za hlavu nad tím, jak se svět za těch sto let nezměnil.
autor popisuje děsivý život na brooklynu, tak že všechny postavynebudete mít rádi, nikdo zde není dobrý, každý z nich má nějakou chybu větší chybu, až se děsíte jestli na jednom sídlišti může všechno tohle být a musíte se zamyslet nad vším tímto zda je to vůbec možné(i když víte že je) protože to je neskutečné.
- nečtivé, přímá řeč nerozeznatelná od toho co si člověk myslí, všude samá sprostá slova
+ dobrý děj, popisování pouze toho podstatného, žádná zaujatost či vyvyšovaní některých postav
Husté poviedky, ktoré kde koho odradia. Námet drsného života, drog a skrachovaných existencií rozhodne nie je pre každého, z literárneho hľadiska sa však poviedkam nedá nič vytknúť
Štítky knihy
drogy Amerika 50. léta 20. století psychologické romány narušená mládež feťáci, narkomani BrooklynAutorovy další knížky
| 2001 |  Rekviem za sen |
| 1995 | Poslední odbočka na Brooklyn |
| 1997 | Píseň tichého sněhu |
Tohle nebylo nic pro mě..
Několik let se mi válela doma, a když nadešel její čas, tak mi prostě nesedla. Rozlišit, co je úvaha a co skutečná rozmluva bez uvozovek mi prostě moc nešlo.. příběhy (těch pár, co jsem stihla- do str. 102) mi přišly asi moc kruté a.. no nemám co víc říct.